O založení knihovny
Již v první polovině 19. století začaly v Čechách vznikat čtenářské spolky a společnosti, jejichž úsilí směřovalo k zakládání knihoven přístupných co nejširšímu okruhu čtenářů. Nejinak tomu bylo i v Třebíči.

6. dubna před 125 lety byl na valné hromadě Spolku pro zakládání knihoven v Třebíči sepsán protokol o založení veřejné knihovny. „Knihovna pro lid“, jak zněl její název, zahájila svoji činnost v malé místnosti školní budovy na Hasskově ulici.  Počátky knihovny byly velice skromné. Byla vybavena darovaným nábytkem a půjčovaly se knihy, které členové spolku obdrželi darem. Vedle toho se na podporu knihovny konaly kulturní akce, jejichž cílem bylo získání finančních prostředků pro knihovnu. A také v třebíčských kavárnách, vinárnách a restauracích byly umístěny pokladničky pro knihovnu. Největším přispěvatelem  byl vinárník Viktor Lorenz, který ve své závěti dokonce knihovně odkázal 10.000 Kč. Postupně narůstal počet knih  i čtenářů. Během tří let vzrostl počet svazků na 1 888 a půjčených knih bylo v prvních deseti letech 150 000.  Z nadšenců, kteří se zasloužili o existenci a fungování jedné z prvních veřejných knihoven na Moravě se sluší připomenout prvního předsedu a zakladatele spolku, radu zemského soudu Aloise Grimmicha, prvního knihovníka, učitele Františka Doležala a dlouholetého předsedu  a člena spolku profesora Jana Pochopa.

Během své existence knihovna měnila několikrát svoje umístění, rozšiřovaly se její služby i prostory. V roce 1918 změnila svůj název na Husovu veřejnou knihovnu a v roce 1927 se rozrostla o veřejnou čítárnu, která byla původně založena Okresním osvětovým sborem. Knihovnický zákon z r. 1919, který stanovil povinnost zřizovat veřejné knihovny ve všech politických obcích, ukládal také, aby knihovnu v obcích nad 10.000 obyvatel vedl knihovník z povolání. A tak knihovní rada třebíčské Husovy veřejné knihovny vyhlásila na místo knihovníka konkurs. Jejím vítězem se stal absolvent Státní knihovnické školy v Praze, rodák z Písku, František Křesťan. Do třebíčské knihovny nastoupil v r. 1929 a pod jeho vedením knihovna i v letech hospodářské krize vzkvétala. Od roku 1931 vydával časopis Čtenář, který mohl s podporou inzerentů drobných dárců vycházet s téměř měsíční periodicitou. Zastaven musel být za okupace v roce 1941. Časopis měl čtyři strany novinového formátu i charakteru a čtenářům byl zasílám zdarma.

Knihovna v té tobě měla i významnou publikační činnost. Nákladem knihovny a Knihovní rady v Třebíči byla v roce 1928 vydána bibliografie - Seznam knih Husovy veřejné knihovny v Třebíči a v roce 1936 první část bibliografie Poesie, kterou František Křesťan opatřil stručnými charakteristikami básníků a komentáři k teorii poezie. O bibliografii humoristické literatury Smích v knize se zmiňovaly i kulturní rubriky zahraničních novin a zařazení dvou knih italského autora Pittigrilliho vyvolaly dokonce odbornou polemiku o vhodnosti zařazování košilatých knih do knihoven. Výsledky knihovny vůbec byly ve tehdejším tisku zmiňovány velmi často.

František Křesťan byl mezi prvními zastánci volného výběru knih a s jeho organizací fondu se jezdili seznamovat noví začínající knihovníci z našich knihovnických škol. Se vzrůstajícím počtem obyvatel byla zřizována další výpůjční místa.

(Pokračování příště...)

V současné době sídlí knihovna v nových prostorách opět na Hasskově ulici a kromě této ústřední budovy poskytuje své služby na dvou pobočkách - pobočce Modřínová a pobočce Borovina. V roce 2009 bylo v knihovně registrováno 8 656 čtenářů, návštěvníků bylo více než 210 000 a výpůjček více než 373 000. Kromě vlastní výpůjční činnosti proběhlo v knihovně 990 akcí určených školám nebo veřejnosti.

Zpět na hlavní stránku

u