- O nás
- Oddělení a pobočky
-
Projekty a granty
Aktuální projekty
- Služby
- Knihovnám
- Kontakt
Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
duben 2024
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30 |
Výročí a regionální osobnosti KVĚTEN 2020
| 230. výročí narození ANDERLE, Jan – učitel a hudebník Narození: 27. 5. 1790 Hněvčeves (Hradec Králové) Úmrtí: 5. 6. 1865 Jemnice ( Třebíč) Otec Aloise Vincence Anderla. Od roku 1808 působil jako učitel na různých místech v českých zemích. V letech 1819-1827 působil v Budišově u Třebíče, roku 1854 odešel na odpočinek do Jemnice. Další synové Adolf, Arnošt a dcera Anna působili také v hudebních oborech, uplatnili se na operní scéně v Německu. Ověřeno v : Regionální osobnosti Hradec Králové |  |
| 80. výročí úmrtí ČERNÝ, Jan – voják, letec, 2. světová válka Narození: 25. 1. 1915 Heřmanice (Třebíč) Úmrtí: 11. 5. 1940 Chateauroux (Francie) Narodil se v dnes již zaniklé vesnici Heřmanice (vesnice zanikla při stavbě jaderné elektrárny). Absolvoval zimní hospodářskou školu v Rouchovanech. Vyučil se číšníkem. Pracoval mimo jiné v Brně, stal se členem Moravského aeroklubu a sportovně létal. Na základní vojenské škole se přihlásil do pilotní školy k 5. leteckému pluku. V době okupace emigroval do Polska a odtud do Francie. 2. října 1939 se stal příslušníkem československé zahraniční armády. O rok později byl při náletu německých letadel v Chateauroux těžce raněn a zranění podlehl. In memoriam byl vyznamenán medailí Za chrabrost. Literatura: Mejzlík, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. Třebíč: Český svaz bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. : il. | |
| 250. výročí narození HAUGWITZ, Vilém Jindřich – majitel pantsví Narození: 30. 5. 1770 Náměšť nad Oslavou Úmrtí: 19. 2. 1842 Náměšť nad Oslavou Sestavil na svém zámku kapelu a provozoval s ní komorní i symfonickou hudbu. Přeložil do němčiny libreta Glückových oper. Literatura: Čermáková, Miroslava. Regionální osobnosti. 1.vyd. Třebíč: Okresní knihovna v Třebíči, 1995. 68 s. |  |
| 100. výročí narození HLOUŽEK, Jaroslav – voják, pilot, 2. světová válka Narození: 27. 5. 1920 Jackov (Moravské Budějovice) Úmrtí: 18. 11. 1942 La Manche Zemřel - nezvěstný - v Lamanšském průlivu u Les Triagoz (Francie). Stíhač 313. československé stíhací perutě RAF. Vyučil se strojním zámečníkem v Moravských Budějovicích. Přihlásil se do letecké školy v Brně. Po okupaci emigroval do Polska, vstoupil do zahraniční československé vojenské jednotky v Krakově. Bojoval ve Francii, po kapitulaci v Anglii, kde byl zařazen k 311. československé letecké peruti jako pilot. V roce 1942 byl povýšen do hodnosti rotmistra, in memoriam do hodnosti poručíka letectva. Literatura: Chňoupek, Petr. Před sedmdesáti léty zahynul Jaroslav Hloužek. Horácké noviny. 16. 11. 2012, č. 91, s. 4. ISSN 1212-222X. www(Czech Spitfire Club), cit. 20. 3. 2013 Mejzlík, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. Občané Třebíčska v zahraničním odboji 1937-1945. Třebíč: Český svaz bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. : il. |  |
| 120. výročí narození NEZVAL, Vítězslav- spisovatel, básník Narození: 26. 5. 1900 Biskoupky (Třebíč) Úmrtí: 6. 4. 1958 Praha Básník, prozaik, dramatik, esejista, spisovatel pro mládež, komunistický publicista, překladatel ze španělštiny, angličtiny, francouzštiny. Narodil se v Biskoupkách u Třebíče. Matka byla původem ze starého selského rodu, otec Bohumil Nezval byl učitelem a vychovatelem. Biskoupky byly otcovým druhým působištěm. V roce 1903 se rodina přestěhovala do Šemíkovic do budovy jednotřídní školy, kde otec učil. V roce 1922 se rodina znovu přestěhovala, tentokrát do Dalešic. Do Šemíkovic, kde V. N. prožil většinu svého dětství, se vracel ze studií často na prázdniny. V roce 1911 začal V. N. studovat na gymnáziu v Třebíči. V roce 1915 narukoval otec do války, část války prožil v rakouském koncentračním táboře. Od dětství se učil V. N. hrát na klavír, později zkoušel i komponovat, ale ne s velkým úspěchem. Raději se proto obrátil k literatuře. V roce 1916 začíná psát. Z té doby se zachovala jeho Válečná balada, proticísařská báseň v macharovském stylu. V roce 1918 v polovině března však narukoval k 99. pluku. Srdeční potíže mu dopomohly ke zproštění vojenské služby. V tomtéž roce se ještě vrátil domů, ale onemocněl španělskou chřipkou. Své první literární dílo publikoval ve studentském časopise Svítání, próza se jmenovala Jak ke mně příroda zahovořila. 16. června 1919 na třebíčském gymnáziu maturoval. V roce 1919 odešel studovat na vysokou školu nejprve na práva do Brna, což bylo přání jeho rodičů, později na filozofickou fakultu do Prahy, inspirován F. X. Šaldou. Po absolvování fakulty v letech 1924-1925 byl tajemníkem Masarykova naučného slovníku. Od roku 1925, kdy z redakce odešel, se začal živit pouze svou literární činností. Koncem 20. let byl na krátkou dobu dramaturgem v Osvobozeném divadle. V roce 1932 pracoval ve Výboru solidarity na pomoc stávkujícím horníkům. Od roku 1934 se stal jedním z představitelů českých surrealistů. V roce 1934 získal státní cenu za sbírku Sbohem a šáteček, kterou věnoval emigrantům z nacistického Německa. V roce 1935 se zapojil do tehdejšího hnutí komunistické strany a stal se vyznavačem její sociální ideologie. Téhož roku se účastnil pařížského kongresu na obranu kultury. V roce 1938 opustil surrealistickou skupinu. Za války neemigroval do zahraničí, zůstal v České republice. V roce 1941 bylo zakázáno vydávání a rozšiřování jeho literatury. V té době se začal více věnovat malířství a hudbě. 1944 byl Nezval gestapem zatčen, ale shodou okolností vyvázl. V letech 1945-1951 pracoval na ministerstvu informací jako přednosta odboru pro filmové umění. V roce 1948 se stal členem výboru Národní fronty. 6. června 1953 byl za své dílo jmenován národním umělcem. Nezval začal u poezie. Obdivoval J. Mahena, jemuž věnoval Podivuhodného kouzelníka. Od roku 1919 publikoval časopisecky. První vyšlá kniha v roce 1922 byla básnická sbírka Most. Po té 1919-1926 následovalo několik svazků poezie, které shrnul a vydal knižně v roce 1950 jako soubor Díla. V roce 1927, 28 napsal básně Akrobat a Edison, v kterých vyjadřuje pocit těžkošti života, oslavu práce. Spolu s dalšími básněmi je zahrnul do sbírky Básně noci (1930), která zahajuje novou etapu jeho díla. V těchto a následujících básních vyjadřuje svoje sociální cítění. Básně jsou psány v duchu surrealismu, mezi nejtypičtější patří Žena v množném čísle(1936), Praha s prsty deště(1936) a Absolutní hrobař(1937). V roce 1937 shrnuje svoje pojetí surrealismu v knize Moderní básnické směry. Svou lásku k domovu vyjadřuje ve sbírkách Sbohem a šáteček(1934) a ve sb. Pět minut za městem(1940). V roce 1938 opouští surrealistickou skupinu, kterou v roce 1934 založil. Po osvobození je jeho dílo ovlivněna přiklání k socialistickému realismu. Po osvobození vydává sbírku Hisorický obraz, v r. 1949 Velký orloj, 1950 Zpěv míru. Intimní a občanská lyrika byla shrnuta ve sbírkách Křídla(1952), Z domoviny(1951) a Chrpy a města(1955). Nad otázkami míru se zamýšlí ve scénické hře Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou(1956). Literatura: www(Wikipedie, Otevřená encyklopedie), cit. 14. 10. 2016 Ověřeno: Literární archiv Památníku národního písemnictví Dílo: Viz. záhlaví autority |  |
| 50. výročí úmrtí SVOBODA, Jiří – skladatel, pedagog Narození: 23. 12. 1897 Třebíč Úmrtí: 22. 5. 1970 Brno V letech 1908-1915 studoval na gymnáziu v Třebíči. Od dětství se učil houslím a klavíru. Za vojenské služby ve Vídni 1916-1918 byl žákem J.B.Foerstra a jako posluchač abitur.kursu při obch.akademii v Brně 1918-1919 žákem K.B.Jiráka. Na Karlově universitě 1919-1924 poslouchal hudební vědu u Z.Nejedlého a estetiku u O.Zicha. Titul PhDr. získal v roce 1926 na základě disertace(vědecké pojednání) o písňové tvorbě J.B.Foerstra - -rozbor podstaty romantické písně. V letech 1919-1922 pokračoval ve studiu skladby u Foerstra, 1919-1924 klavíru u V.Štěpána. V letech 1924-1925 působil jako korepetior Národního divadla v Brně, 1926-1928 v Jičíně kavárenský pianista, kde studoval klavír s Mikšovým žákem K.Petrem. Vyučoval na středních školách Velké Prahy 1919-1933.V Praze v roce 1929 složil státní zkoušky ze sborového zpěvu a klavíru, v roce 1932 z houslí a v roce 1934 z varhan. V letech 1932-1933 navštěvoval komposiční oddělení A. Háby. 1933-1936 působil na učitelských ústavech v Modre na Slovensku, 1936-1937 ve Velké Meziříčí, 1937-1939 v Praze, 1939-1942 v Litomyšli, 1942-1943 znovu v Praze, 1943-1948 v Brně, kde na pedagogické fakultě(později vyšší škola pedagogická) působil jako lektor 1946-1948, 1948-1954 pověřený profesor (odbor. asistent), 1954-1957 docent. V letech 1946 založil a do roku 1948 řídil Dělnický pěvecký sbor V. Helferta. Skladatelsky vyšel z Foerstra, reagoval na různé dobové vlivy, směřoval poměrně brzy k přesvědčivému projevu zvláště v menších formách. Literatura: Zejda, Radovan...[et.al.]. Osobnosti Třebíčska. Vyd.1. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s.: il. |