- O nás
- Oddělení a pobočky
-
Projekty a granty
Aktuální projekty
- Služby
- Knihovnám
- Kontakt
Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
duben 2024
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30 |
Výročí a regionální osobnosti KVĚTEN 2021
| 160. výročí narození NETOUSCHEK, Ferdinand – spisovatel, sběratel, pedagog Narození: 25. 5. 1861 Jaroměřice nad Rokytnou Úmrtí: 13. 11. 1922 Slavonice Učil v Hodonicích u Znojma, Drnholci. Byl ředitelem ve Slavonicích. Psal básně, humoresky, povídky, divadelní hry, sbíral pověsti a lidové písně, publikoval naučné články. Publikoval v časopisech Znaimer Wochenblatt, Volkskalender, Schule und Haus, Wiener Tagblatt, Südmährisches Heimatsbuch, Bauerkalender, Podyjí apod. Literatura: Moravskobudějovicko. Jemnicko. Brno : Muzejní vlastivědná společnost ve spolupráci s městy Moravské Budějovice a Jemnice, 1997. 863 s. : il. ISBN Vlastivěda moravská. 65. sv. 80-85048-75-2. | |
| 50. výročí úmrtí PROKŠOVÁ, Karla – spisovatelka Narození: 18. 9. 1885 Bohušice (Třebíč) Úmrtí: 17. 5. 1971 Praha Redaktorka, prozaička, též pro děti, dramatička, časopisecké články. Navštěvovala obecnou školu v Jaroměřicích a měšťanskou školu v Moravských Budějovicích (učitelé Jan Funtíček, Marie Krejčů). Provdala se do Prahy. Psala povídky, romány. Od roku 1926 redigovala ženskou hlídku v týdeníku Rodina. V 18 letech napsala román Světluščino jaro (nedochoval se). V roce 1922 vyšla její první povídka Macecha. Přispívala do časopisů Cep, Rozkvět, Venkov, Pozor, Reforma, Role, Jiřínský kraj, Valašské listy, Lada, Smíšek. Literatura: Lexikon české literatury Karla Prokšová - Geussová. Horácké noviny, roč. 10, 1999, č. 35, s. 9. Dílo: Prokšová, Karla. Rézini ženiši : román z jihozápadní Moravy. Vyd. 2. (v Akcentu 1.). Třebíč: Akcent, 2001. 295 s. ISBN 80-7268-154-0. Lidka Robanová (1924) román Hlas domova a jiné povídky (1926) divadelní hra Blud (1929) |  |
| 80. výročí narození ŠMERAL, Bohumír – žurnalistika, politik, poslanec Narození: 25. 10. 1880 Třebíč Úmrtí: 8. 5. 1941 Moskva (Rusko) Narodil se na novodvorském statku. Jeho otec byl odborným učitelem a později ředitelem na německé měšťanské škole. Bohumír Šmeral vychodil obecnou školu v Třebíči. Absolvoval třebíčské gymnázium, kde se zapojil do vydávání studentského časopisu Sursum. Vystudoval právnickou fakultu na české univerzitě v Praze. Začal působit v politickém tisku. Stal se zahraničním zpravodajem Práva lidu a později odpovědným redaktorem. V roce 1911 byl zvolen poslancem říšské rady. V roce 1916 byl zvolen předsedou výkonného výboru Sociální demokracie. O rok později se vzdal stranických funkcí. V roce 1920 podnikl cestu do Sovětského svazu, kde se setkal s Leninem a o rok později vstoupil do Komunistické strany. Byl kritizován Klementem Gottwaldem a Zinověvem a stranické funkce opustil, ale později byl opět zvolen do ústředního výboru a zvolen poslancem KSČ. Působil ve funkci evropské komunistické internacionály. V roce 1928 působil v Mongolsku. V roce 1932 se stal šéfredaktorem časopisu Svět sovětů. Plnil úkoly zaměřené na takzvaný boj proti imperialistům na různých místech v Evropě. Působil v hnutí proti fašismu a válce. V roce 1960 byl v rodném domku otevřen Šmeralův památník a byla zde umístěna pamětní deska. Literatura: Zejda, Radovan...[et. al.]. Osobnosti Třebíčska. Vyd.1. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s.: il. Dílo: viz. odkaz |  |
| 60. výročí úmrtí VRBA, Jan – spisovatel Narození: 10. 7. 1889 Klenčí (Domažlice) Úmrtí: 20. 5. 1961 Domažlice Lesník, profesor lesnické školy v Jemnici (1916-1919), redaktor plzeňského časopisu Pramen (1920-1923), plzeňského sokolského časopisu Na stráži (1920-1921), básník, prozaik, věnoval se lesnické a myslivecké tématice a historii Chodska, bratranec katolického kněze a básníka J. Š. Baara (1869-1925), člen literárního odboru Pracovní skupiny umělců Církve českomoravské. 1908-9 žákem lesnické školy v Jemnici, od 1.5.1917 do 30.9.1919 zde učil. Literatura: Biografický slovník Církve československé husitské (editoři: Martin Jindra, Marcel Sladkowski), 2020 Dílo: viz. odkaz |  |
| 600. výročí vzniku události Král Zikmund potvrdil městu Třebíči všechny výsady Vznik: 8. 5. 1421 Místo: Brno Zigmund, z boží milosti římský král vždy rozmnožitel říše a uherský, český, dalmatský a chorvatský král, známo činíme tímto listem všem: ačkoliv královského důstojenství dobrotivá výsost se všem věrným poddaným milostivě propůjčuje, však přece před jinými k těm hodně se nakloňuje přízní Svou a milostí, o kterých jest ze zkušenosti známo, že se nad jiné větší oddanosti a stálou věrností k Nám a k předchůdcům Našim skvěli. Předstoupiliť zajisté před Naše Veličenství purkmistr, konšelé a přísední obce Třebíčské, věrni naši milí, poníženě nám žádajíce, abychom jim řečenému městu Třebíči všecky a jednotivě výsady, práva, ustanovení, listiny, propůjčené svobody, milosti, darování a povolení, jakož i schválené a chvalitebné obyčeje jim od nejjasnějších a osvícených někdy knížat slavné paměti králův českých a markrabat moravských předchůdcův našich a jmenovitě od nejčastnějších někdy knížat a pánův Jana děda, Karla otce, Jodoba bratrance a Václava bratra, našich nejmilejších králův českých a markrabat moravských propůjčené a daně, povolení, učiněné či daně milostivě schváliti, obnoviti a potvrditi ráčili. My pak jejich rozumným a spravedlivým prosbám dobrotivě jsouce naklonění a uváživše věrné a snažné služby od řečených měštanův Třebíčských předchůdcům Našim králům českých a markrabatům moravským až posud činěné a že Nám je během času tím hojněji konati budou, jim všecky a jednotlivě jejich výsady, listy, propůjčená práva, ustanovení, svobody, immunity, milosti, darování a povolení, jakož schválené a chvalitebné obyčeje od dříve řčených předchůdcův našich propůjčené a dané, povolené, očiněné čili dané, nikoliv z omylu neb neopatrné, nýbrž z dobré vůle a po vyslyšení zralé rady věrných Svých jsme schvlálili, zjistili, obnovili a potvrdili, chvalujeme, ujištujeme, obnovujeme a mocí tohoto listu jako král český a markrabě moravský s jistým Svým vědomím milostivě potvrzujeme, ustanovujíce a chtíce, aby všecky svrchuřečené věci, jakoby slovo do slova v tomto listě obsaženy byly, jako dříve po všecky časy neporušitelnou sílu a pevnost podržely, čemuž na svědectví jsme k tomuto listu Svou královskou pečeť dali přivésiti. Dáno v Brně léta Páně tisícího čtyřstého dvacátého prvého dne osmého května, kralování našeho uherského atd. v pětatřicátém, římského pak jedenáctém a českého v prvém roce. (Listina vystavená Zikmundem Lucemburským). Literatura: Kubeš, Adolf. Dějiny města Třebíče. Sv. 1. Třebíč: knihkupectví J.F.Kubeše, 1874. 173 s. | |