• O nás
  • Historie knihovny
  • Organizační struktura
  • Výroční zprávy
  • Rozpočet na rok 2024
  • Střednědobý plán 2025 a 2026
• Oddělení a pobočky

  Knihovna Hasskova

  • Dětské oddělení
  • Oddělení pro dospělé
  • Studovna a čítárna
  • Hudební oddělení a zvuková knihovna
  • Internetová studovna a PC učebna
  • Regionální služby

   

  Pobočky knihovny

  • Pobočka Borovina
  • Pobočka Modřínová
  • Knihovny místních částí
• Projekty a granty

  Aktuální projekty

  • Projekty 2024

   

  Archív projektů

  • Projekty 2012
  • Projekty 2013
  • Projekty 2014
  • Projekty 2015
  • Projekty 2016
  • Projekty 2017
  • Projekty 2018
  • Projekty 2019
  • Projekty 2020
  • Projekty 2021
  • Projekty 2022
  • Projekty 2023
• Služby
  • Výpůjční služby
  • Pro zdravotně postižené
  • Meziknihovní výpůjční služba
  • Elektronické zdroje a databáze
  • Kopírování a digitální kopie
  • E-knihy
  • Vzdělávání pro veřejnost a nabídka školám
  • Krátkodobý pronájem
  • Kalendárium
  • Zájmové vzdělávání seniorů
  • Virtuální Univerzita třetího věku
• Knihovnám
  • Regionální služby
  • Vzdělávání
  • Informace pro místní samosprávu
  • Legislativa
  • Knihovny Vysočiny a ČR
  • Oceněné knihovny Třebíčska
  • Podpora knihoven a dotační programy
  • Kraj Vysočina a podpora regionálních služeb
  • Tritius
  • Knihovny Třebíčska
  • Online katalog výměnného fondu
• Kontakt

Výročí a regionální osobnosti LEDEN 2020

150. výročí narození BAUER, František Martinkovský – skladatel, pedagog Narození:     20. 1. 1870 Martínkov (Třebíč)  Úmrtí:         16. 2. 1954 Hluboké Mašůvky (Znojmo) Po smrti otce byl vychováván svým dědečkem, který jej učil hře na klavír, housle, varhany a flétnu. Vystudoval reálné gymnázium v Telči, kde bydlel se svým přítelem Václavem Jebavým, básníkem Otokarem Březinou. Při studiích vedl studentskou kapelu. Odmaturoval v roce 1887. Poté studoval na Učitelském ústavu v Brně. Po ukončení studia učil v Domamili, Boskovštejně a Moravských Budějovicích. V Moravských Budějovicích byl sbormistrem ženského pěveckého souboru. Stal se členem Špatinkova smyčcového kvartetu a jako violista se účastnil koncertů kvarteta. Natrvalo se později usadil v Hlubokých Mašůvkách u Znojma, kde žil až do své smrti. Působil zde jako učitel a varhaník.  V letech 1895 - 1925 byl ředitelem zdejší školy. Na budově tehdejší školy byla v roce 1970 odhalena jeho pamětní deska.          Literatura: Bauer,František. In: Region T. Roč. 7, 1998, (27.01.1998), s.15,fot. Smetana, Vlastimil. František Bauer-hudební skladatel. In: Puls třebíčska.   ISSN 1212-2750, Třebíč, XXXL s.r.o.. Roč. 2, 1999, č.3, s.13. Československý hudební slovník osob a institucí. Praha : Státní hudební nakladatelství, 1963, 853 s. Hluboké Mašůvky 1220-1970. Hluboké Mašůvky : Osvětová beseda, 1970, 45 s. Dílo: Vínek ze Smetanových oper : pro tři ženské hlasy s průvodem písma. Praha : Fr. A. Urbánek, 1932. 18. s. - 645. Vesna. Sešit 10. (zdroj: Národní knihovna - Katalog naskenovaných hudebních tisků ) mnoho děl v rukopise (Píseň beze slov-housle, Koncertní mazurka, valčík Zefír aj. )
120. výročí narození FUČÍK, Bedřich – spisovatel, kritik Narození:           4. 1. 1900 Čáslavice (Třebíč) Úmrtí:                2. 7. 1984 Praha Redaktor literárních a uměleckých časopisů, literární kritik, překladatel z němčiny, angličtiny a ruštiny. V letech 1912 - 1920 absolvoval třebíčské gymnázium. Společně s Vítězslavem Nezvalem pracoval ve studentském časopise Svítání. Po maturitě začal studovat Filozofickou fakultu Karlovy Univerzity. V letech 1927 - 1931 vedl časopis Tvar. Kolem časopisu se sdružovalo mnoho soudobých literátů jako byl Zahradníček, Deml, Durych, Halas aj.  V roce 1929 se stal ředitelem nakladatelství Melantrich. V letech 1933 - 1937 vedl časopis Listy pro umění a kritiku. Jeho nakladatelská i časopisecká činnost spočívala ve vydávání děl literátů různých společensko-politických zastoupení. Vydávání a publikování děl židovských autorů jej dostalo do situace, kdy musel v roce 1938 odejít z vydavatelství Melantrich. Působil pak krátce společně s V. Závadou v nakladatelství J. R. Vilímek.  V průběhu druhé světové války přispíval kritickými studiemi do časopisu Akord. Po válce se stal krátce ředitelem nakladatelství Vyšehrad. Po roce 1948 už zde pracoval pouze jako korektor. V roce 1951 byl zatčen a odsouzen jako klerofašista k patnácti letům vězení.  Byl propuštěn na amnestii v roce 1960.  V roce 1968 se stal signatářem Charty 77, pořádal a redigoval samizdatová vydání děl Zahradníčka, Čepa, R. Černého, Demla aj.  Věnoval se medajlonovým pracím. Svoje společensko-umělecké kritiky prezentoval na soukromých přednáškách. Ve středu jeho zájmu stál Šalda, Březina, Holan, Zahradníček, Deml, Vančura, Nezval, Halas aj.. Literatura: Slovník českých autorů knih pro chlapce Lexikon české literatury Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů, 2016 www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 24. 3. 2017 Dílo: Fučík, Bedřich. Čtrnáctero zastavení. B.m.n., 1985. 550 s. ; 21 cm.  (EP ; 303). Kritické příležitosti I : [studie, stati a recenze z let 1926-1932] / Bedřich Fučík. -- 1. knižní vyd.. -- Praha : Melantrich, 1998. -- 367 s. ; 21 cm. -- (Dílo Bedřicha Fučíka ; sv. 1) Fučík, Bedřich. Kritické příležitosti II : [studie, stati a recenze z let 1933-1944]. Knižní vyd. 1.. Praha : Triáda, 2002.  395 s. ; 21 cm.  (Delfín ; sv. 40) (Dílo Bedřicha Fučíka ; sv. 2) Fučík, Bedřich. Básník úzkosti : Přednáška. V Praze : [nákladem vlastním, 1939] (Pražská akciová tiskárna). 9 - [I] s. ; 8° Fučík, Bedřich. Rodná krajina básníkova.  Knižní vyd. 1..  Praha : Triáda, 2003. -- 533 s. ; 21 cm.  (Dílo Bedřicha Fučíka ; sv. 6.) (Delfín ; sv. 49) Fučík, Bedřich. Sedmero zastavení.  München : K. Jadrný, 1981. 108 s. ; 20 cm.  (Arkýř ; Sv. 5) Fučík, Bedřich. Píseň o zemi. 1. kniž. vyd.. -- Praha : Melantrich, [1994] (Olomouc : Moravská tiskárna).  445 s. ; 21 cm. (Dílo Bedřicha Fučíka ; Sv. 4) Fučík, Bedřich. Setkávání a míjení. 1. kniž. vyd.  Praha : Melantrich, 1995 (Olomouc : Moravská tiskárna).  438 s. ; 21 cm. (Dílo Bedřicha Fučíka ; sv. 3)
120. výročí narození KEPRT, Jiří – lékař Narození:        29. 1. 1900 Jedovnice (Blansko) Úmrtí:              3. 6. 1962 ??? Zubní lékař. Vystudoval lékařskou fakultu na Masarykově universitě v Brně. V době 2. světové války byl lékařem odbojářů. V Budišově působil v sokolské organizaci, v sokolské kapele. Byl milovníkem umění. Nechal malovat Budišov od akademického malíře Josefa Jambora, zakoupil do místního kostela sochu sv. Tadeáše od sochaře Jiřího Marka. Zasloužil se s budišovským kovářem Dvořákem o záchranu stoleté lípy před budišovským zámečkem a kaštanové aleje vedoucí k nádraží. Literatura: Němeček, Vladimír. Budišov u Třebíče městečko Vysočiny. Budišov: nákladem rady místního národního výboru, 1968. 42 s. +8 listů obraz. příl.
130. výročí narození SUZA, Jindřich – biolog, geolog, botanik Narození:          12.  1. 1890  Třebíč Úmrtí:              19. 11. 1951  Praha Profesor botaniky, lichenolog, práce z oboru. Studoval na třebíčském gymnáziu. Při studiu se věnoval ve volném čase sběru a studiu  rostlin, zejména nižších bezcévných rostlin, lišejníků. V roce 1910 maturoval a absolvoval jednoroční abiturientský kurs učitelství na brněnském učitelském ústavu  Začal vyučovat na obecných školách a složil zkoušku učitelství přírodovědných předmětů a matematiky pro měšťanské  školy. Dále se vzdělával v přírodovědném klubu v Brně a Moravském muzeu studiem v rozsáhlém herbáři.  Věnoval se především studiu lišejníků. Svoje práce uveřejňoval ve vědeckých sbornících. Během první světové války byl na vojenské službě ve Vídni. Díky známosti s rakouským lichenologem A. Zahlbrucknerem se i zde mohl věnovat poznávání místní a to především alpské flóry, kam společně podnikali exkurze. Po zřízení Masarykovy univerzity v Brně, si Suzovu asistenci vyžádal profesor všeobecné a systematické botaniky Dr. Podpěra, kterého  Suza znal již z dřívějsích let.  Podílel se na budování sbírek, knihovny a botanické zahrady. Utřídil poznatky o mohelenské hadcové stepi a doplnil je o studii lišejníků a ekologické zhodnocení. V roce 1932 působil na Karlově univerzitě v Praze. Ve svých pracích nasbíral mnoho cenných údajů při studiu rostlinné říše Čech, Moravy, Slovenska a Podkarpadské Rusi. Na sklonku svého života byl stižen těžkou chorobou. Jeho odchodem zmizelo ohromné množství odborných vědomostí, které nestačil publikovat a některá svoje díla světového významu dokončit. Literatura: Zejda, Radovan...[et.al.]. Osobnosti Třebíčska. Vyd.1. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s.: il. Vlastivědný sborník Vysočiny : Oddíl věd přírodních. Svazek I. / [red.  B.Hladík]. -- 1. vyd. -- Havlíčkův Brod : Krajské nakladatelství, 1957. -- 185 s.: fot., obr. -- 2.844 Br. Vlach, Vojtěch. Vzpomínáme na profesora Dr.Jindřicha Suzu. In: Vlastivědný sborník Vysočiny. 1957, č.1, s.75-78,resumé. Ondráčková, Svatava. Jindřich Suza a historie botanických výzkumů Třebíčska. In: Naším krajem. 1990, č.2, s.14-35,fot. Dílo: K lichenologickému svérázu Žďárských hor : Příspěvek k regionální charakteristice vrcholové části Českomoravské paroviny ... / Jindřich Suza. -- Brno : Mor. přírodovědecká společnost : A. Píša [distributor], 1944 (Novina). -- 15 s. ; 8°. -- (Práce Moravské přírodovědecké společnosti ; Sv. XVI. Spis 10. 1944. Sign.: F 168) Lišejníky Bielských Tater (Slovensko) / Jindřich Suza. -- Praha : [nákladom vlastným], 1937 (v Turčianskom Sv. Martine : Kníhtlačiarsky účastinársky spolok). -- S. 111-163 - [I] s. ; 8° Lišejníky Braniska (Slovensko) / [Autor:] Jindřich Suza. -- Brno : Moravskoslezská akademie věd přír., 1951 (Svoboda 5/2). -- 16 s. ; 8°. -- (Práce Moravskoslezské akademie věd přírodních. Rok 1951 ; Sv. 23. Spis. 7. Seš. 5) Lišejníky československého Těšínska / Jindřich Suza. -- Moravská Ostrava : [b.n.], 1925. -- 25 s. Lišejníky Kovačovských kopců u Parkáně (Jižní Slovensko) = The Lichens of the Hills of Kovačov near Parkan (Southern Slovakia) / [Napsal] Jindřich Suza. -- Praha : Přírodovědecká fakulta : F. Řivnáč [distributor], 1934 (Prometheus). -- 27 s. ; 8°. -- (Spisy vydávané přírodovědeckou fakultou Karlovy university ; Čís. 128) Lišejníky Liptovských Tater slovenské části / Jindřich Suza. -- Turčiansky Sv. Martin : nákl. vl., 1949 (Kníhtl. úč. spolok). -- S. 233-263, 1 s. ; 8° Lišejníky Malých Karpat (Slovensko) / Jindřich Suza. -- Brno : Moravskoslez. ak. věd přírodních, 1948 (Zář). -- 28 s. ; 8°. -- (Práce Moravskoslezské akademie věd přírodních ; R. 1948. Sv. 20. Spis 2) Lišejníky Slovenského Středohoří : (Příspévek k poznání lichenografických poměrů neovulkanického území slovenského) / Jindřich Suza. -- Brno : Mor. přírodovědecká společnost, 1945 (Zář, dříve Novina). -- 68 s. ; 8°. -- (Práce Moravsképřírodovědecké společnosti ; Sv. XVII. Spis 11. Sig. F185) Lišejníky Strážovské hornatiny (Slovensko) / Jindřich Suza. -- Brno : Mor. přírodovědecká společnost, 1947 (Zář). -- 24 s. ; 8°. -- (Práce Moravské přírodovědecké společnosti ; Sv. XVIII. Spis 3) Pozoruhodné lišejníky československé xerothermní oblasti I = Les Lichens remarquables de la région xérotherme de la Tchécoslovaquie. I / Jindřich Suza. -- Praha : nákladem vlastním, 1937 (Pražská akciová tiskárna). -- S. 136-156 ; 8° Nástin zeměpisného rozšíření lišejníků na Moravě vzhledem k poměrům evropským : Srovnáv. studie fytogeograf. / Naps. Jindřich Suza. -- Brno : [b.n.] : A. Píša [distributor], 1925. -- 151, 1 s. ; v. 8°. -- (Spisy vyd. přírodovědeckou fakultou Masarykovy university ; 55) Lišejníky Slovenského Rudohoří / Jindřich Suza. -- Brno : Moravskoslez. ak. věd přír., 1949 (Rovnost II). -- 20 s. ; 8°. -- (Práce Moravskoslez. akademie věd přír. [Roč.] 1949 ; Sv. 21. Spis 6) Lišejníky Nízkých Tater (Slovensko) / J. Suza .... -- Praha : [nákladom vlastným], 1935 (T. Sv. Martin : K[níhtlačiarsky] ú[častinársky] s[polok]). -- S. 138-175 - [I] s. ; 8° Lišejníky Muráňské vysočiny a Slovenského Krasu / Jindřich Suza. -- Brno : Moravskoslez. ak. věd přír., 1950 (Svoboda 5/II). -- [1] s., s. 184-210 ; 8°. -- (Práce Moravskoslez. akademie věd přírodních ; Sv. 22. Spis 6. Roč. 1950. Seš. 5)
800. výročí události Počátek stavby třebíčské baziliky (Třebíč 1220) Po roce 1100 začala knížata Oldřich Brněnský a Litold Znojemský ve středu třebíčského lesa budovat klášter Panny Marie. V roce 1104 byl vysvěcen první kostelík sv. Benedikta. Období vzniku baziliky se odhaduje v letech 1220 - 1270. Od roku 1468 zůstala neudržovaná až do roku 1703-4, kdy byla upravena a vysvěcena na zámeckou kapli sv. Prokopa. V roce 1726 byla opravována kompletně do roku 1733. Literatura: Žamberský, Antonín. Bazilika bývalého opatství benediktínů v Třebíči. Třebíč: Arca JiMfa, 1995. 40 s. : il.