- O nás
- Oddělení a pobočky
-
Projekty a granty
Aktuální projekty
- Služby
- Knihovnám
- Kontakt
Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
duben 2024
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30 |
Výročí a regionální osobnosti LISTOPAD 2021
| 50. výročí úmrtí KYBAL, Antonín – výtvarník Narození: 25. 3. 1901 Nové Město nad Metují Úmrtí: 15. 11. 1971 Praha Studoval na reálce v Praze, rok chemii na technické škole, pokračoval na umělecké průmyslovce. Současně získal aprobaci středoškolského profesora kreslení a učitelství se krátkou dobu věnoval. Je znám jako textilní výtvarník, byl členem Výtvarného klubu v Praze UB a na jeho výstavách prezentoval svoje dílo. Jeho první výstava se konala v Alšově síni UB r. 1935. Řada výstav byla spojena i s výstavou prací jeho manželky Ludmily (výtvarná umělkyně, malířka, tvůrkyně textilních návrhů, žačka prof. Bendy, prof. Kysely, vystudovala též uměleckou průmyslovku). Výstavy jeho prací se konaly také v cizině např. Amsterodam, Stockholm, New York, Brusel, Ženevě, Benátkách, Mnichově, později v Bruselu a Montrealu apod. Od roku 1936 působil jako umělecký poradce textilního oddělení Krásné jízdy Družstevní práce v Praze. V roce 1939 byl pozván do Třebíče malíři B. Vaníčkem a V. Nikodémem. Od té doby často trávil čas v Ptáčově u Třebíče na své chatě. A právě zde vznikaly jeho návrhy na mnoho významných děl. V Třebíči našel mnoho přátel, obdivovatelů a také žáků. V roce 1963 se konala v Kamenném sále výstava jeho prací. V roce 1945 se stal profesorem uměleckoprůmyslové vysoké školy v Praze. Jeho tvorba je známá gobelínovými technikami, propagoval řadu dalších nových směrů textilního umění jako např. tzv. art-protis. Na výstavách ve světě byly jeho práce několikrát oceněny, např. gobelín Katedrála. Je autorem gobelínů v paláci bývalé Společnosti národů v Ženevě, na Pražském hradě, v katedrále sv. Víta, v zastupitelských úřadech a kulturních střediskách v Berlíně, Varšavě, Moskvě aj. Kromě gobelínů jsou známy jeho textilní intarzie, aplikace, tapisérie a obrazy. Literatura: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2001. VI., Kon-Ky Dílo: Zejda, Radovan. Antonín Rudolf Kybal : 25. března 1091 Nové Město nad Metují - 15. listopadu 1971 Praha, Třebíčská galerie. Třebíčský zpravodaj, č. 11 (2014), s. 9 : fot. Šabacký, Josef. Z galerie výtvarných umělců Třebíčska : Antonín Kybal. Zpravodaj města Třebíče, č. 3 (1977), s. 22, fot. Šabacký, Josef. Z galerie výtvarných umělců Třebíčska : Zdeněk Novotný. Zpravodaj města Třebíče, č. 2 (1977), [22], fot. Kybal, Antonín. Kapitoly o textilním umění. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958. 156 s., obr. příl., fot. |  |
| 70. výročí úmrtí SUZA, Jindřich – biolog, geolog, botanik Narození: 12. 1. 1890 Třebíč Úmrtí: 19. 11. 1951 Praha Studoval na třebíčském gymnáziu. Při studiu se věnoval ve volném čase sběru a studiu rostlin, zejména nižších bezcévných rostlin, lišejníků. V roce 1910 maturoval a absolvoval jednoroční abiturientský kurs učitelství na brněnském učitelském ústavu. Začal vyučovat na obecných školách a složil zkoušku učitelství přírodovědných předmětů a matematiky pro měšťanské školy. Dále se vzdělával v přírodovědném klubu v Brně a Moravském muzeu studiem v rozsáhlém herbáři. Věnoval se především studiu lišejníků. Svoje práce uveřejňoval ve vědeckých sbornících. Během první světové války byl na vojenské službě ve Vídni. Díky známosti s rakouským lichenologem A. Zahlbrucknerem se i zde mohl věnovat poznávání místní a to především alpské flóry, kam společně podnikali exkurze. Po zřízení Masarykovy univerzity v Brně, si Suzovu asistenci vyžádal profesor všeobecné a systematické botaniky Dr. Podpěra, kterého Suza znal již z dřívějších let. Podílel se na budování sbírek, knihovny a botanické zahrady. Utřídil poznatky o mohelenské hadcové stepi a doplnil je o studii lišejníků a ekologické zhodnocení. V roce 1932 působil na Karlově univerzitě v Praze. Ve svých pracích nasbíral mnoho cenných údajů při studiu rostlinné říše Čech, Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Na sklonku svého života byl stižen těžkou chorobou. Jeho odchodem zmizelo ohromné množství odborných vědomostí, které nestačil publikovat a některá svoje díla světového významu dokončit. Literatura: Zejda, Radovan...[et.al.]. Osobnosti Třebíčska. Vyd.1. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s.: il. Vlastivědný sborník Vysočiny : Oddíl věd přírodních. Svazek I. / [red. B.Hladík]. -- 1. vyd. -- Havlíčkův Brod : Krajské nakladatelství, 1957. -- 185 s.: fot., obr. -- 2.844 Br. Dílo: Vlastivědný sborník Vysočiny : Oddíl věd přírodních. Svazek I. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1957. 185 s.: fot., obr. Jindřich Suza : Osobnost týdne. Horácké noviny, roč. 10, č. 3 (1999), s. 9. Vlach, Vojtěch. Vzpomínáme na profesora Dr. Jindřicha Suzu. Vlastivědný sborník Vysočiny, č. 1 (1957), s. 75-78, resumé. Ondráčková, Svatava. Jindřich Suza a historie botanických výzkumů Třebíčska. Naším krajem, č. 2 (1990), s. 14-35, fot. |  |
| 100. výročí narození ŠLESINGER, Zdeněk – pěstitelství, šlechtitelství, zahradnictví, ovocnictví, sadovnictví, vinohradnictví, vinařství, architektura, krajinná architektura Narození: 1. 11. 1921 Budišov (Třebíč) Úmrtí: 9. 8. 1988 Vystudoval státní vyšší vinařskou a zahradnickou školu. V roce 1942 byl jako totálně nasazený zaměstnán u firmy A. Esch ve Vídni jako technik. Věnoval se plánování parků a sadů pro různá místa Evropy. Po skončení 2. světové války vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Po ukončení studia vedl výzkumnou vinařskou stanici v Perné. Od roku 1955 pracoval v Československé akademii zemědělské. Od roku 1960 působil opět v Lednici, věnoval se pedagogické činnosti, výzkumu pěti odrůd vinné révy, jiných ovocných dřevin, věnoval se hledáním vhodných odrůd jabloní pro budišovský region. Vědecké práce z šlechtitelského oboru vycházely u nás a ve Vídni. Literatura: Němeček, Vladimír...et.al. Budišov u Třebíče městečko Vysočiny. Budišov: nákladem rady místního národního výboru, 1968. 42 s.+ 8 listů obraz. příl. | |
| 560. výročí události Král Jiří z Poděbrad potvrzuje výsady města Třebíče Datum: 27. 11. 1461 Praha Markrabě Albrecht II. Habsburský ke dni sv. Bartoloměje udělil právo k odbývání dvou výročních trhů na dvě neděle, toto právo potvrdil král Jiří z Poděbrad listinou z 27. listopadu 1461. Listina krále Jiřího z Poděbrad: Jiří, z boží milosti český král, moravský markrabě, lucemburský a slezský kníže a lužický markrabě, známo činíme tímto listem všem: Slušíť zajisté královské Výsosti milosti, svobody a dary předchůdcův potvrzením upevniti, aby královskému Veličenstvu větší sláva vzrostla a poddaní k službám ochotnější byli. Když tedy konšelé a přísežní města Třebíče, věrní Naši ráčili milosti, zápisy, imunity, svobody, chvalitebné obyčeje, propůjčené výsady a všecka práva jim propůjčená a daná, propůjčené a dané od slavné paměti Jana, Karla, Václava, Sigmunda, českých králů a osvícených markrabat moravských, předchůdcův Našich, a abychom též pověřiti a potvrditi řáčili jakýsi list Trojana, někdy opata Třebíčského oddaného Svého milého, jenž jim dává plnou moc, o jmění svém, závěti činiti, je darovati a o něm pořizovati podle vůle své, jakož i list slavné paměti Ladislava předchůdce Svého, jenž ani doslovně takto: Ladislav z Boží milosti král uherský, český atd. My pro jejich mnohé a věrné služby, které Nám do posud prokázali a potom ještě hojněji prokazovati budou, jejich prosbám milostivě nakloněni jsouce, nikoliv z omylu aneb neprozřetelně, nýbrž svobodně a po vyslyšení zdravé rady věrných svých pánův s jistým vědomím Svým a moci královské řečené milosti, listy, immunity, svobody, chvalitebné zvyky, propůjčené výsady a práva jim od svrchuřečených předchůdcův Našich propůjčená a daná, propůjčené a dané a i list řečeného opata a nejjasnějšího někdy Ladislava svrchupsaný list, jim a jejich potomkům schvalujeme, pověřujeme, upevňujeme a potvrzujeme se všemi klausulemi, punkty, články a výpovědmi jejich, jakoby v celém svém znění slovo do slova v tento list pojaty byly, a chceme, aby ony listy a svrchuřečené výsady po všecky časy plnou a neporušitelnou sílu a pevnosť podržely. Mimo to výroční trh, který dvakráte na rok odbývati tomu městu dovolil slavné paměti předchůdce Náš Albrecht, český král, potvrzujeme, upevňujeme a schvalujeme, tak však, aby ten trh, který se o sv. Bartoloměji odbýval v týž čas zůstal druhý, však, který se středopostí odbýval, aby z jistých příčin, přeložen byl k sv. Jiří, překládámeme jej tedy a přenášíme mocí královskou, přeložený pak a přenesený k sv. Jiří potvrzujeme a schvalujeme, chtějíce, aby při těch trzích týchž svobod, immunit, práva příjmů užívali a jim se těšili, jichž užívají a jimž se těší ostatní města Našeho markrabství moravského. Rozkazujeme tedy všem věrným Svým, ať jsou jakéhokoli důstojentství a jekékoli hodnosti a především hejtmanovi markrabství moravského a podkomorního, kteří nyví jsou a někdy budou, aby svrchuřečených měšťavův nikdy neobtěžovali, netrápili a jim nepřekáželi, ve svrchuřečených výsadách a právech, nýbrž raději se při nich zachovali a jich chránili, chtějí-li ujíti Naší nevoli. Čemuž na svědectví tento list s Naší královskou pečetí, daný v Praze dne 27. listopadu léta Páně tisícího čtyřstého šedesátého prvého, kralování Našeho v roce čtvrtém. Král Jiří z Poděbrad uděluje třebíčským měšťanům práva prodeje soli a dovozu piva Datum: 27. 11. 1461 Praha Jiří, z boží milosti král český, markrabě moravský, lucemburský a slezský kníže i lužický markrabě: Známo činíme tímto listem všem, že jménem měšťanův, konšelův a vší obce města Třebíče Veličenstvo Naše poníženě bylo prošeno, abychom z obvyklé štědrosti Své tomu městu a měšťanův milostivě povoliti ráčili, aby pivo Pražské a Svidnické do řečeného města přivážeti, kupovati, prodávati a čepovati a z každé nádoby dvanáct grošů mýta, jak to jest v obyčeji, vybírati směli, jakož i aby u trhu na sůl úžitek měli se všemi k němu slušícími právy. My jejich slušným prosbám nakloněni jsou ne z omylu aneb neopatrně, nýbrž svobodně a po vyslyšení zdravé rady věrných pánův Svých s jistým Svým vědomím z moci královské řečenému městu a měšťanům pivo Pražské a Svidnické do řečeného města přivážeti, kupovati, prodávati a čepovati a z každé nádoby dvanáct grošův vybírati a z trhu na sůl užitek bráti plně povolení dáváme a propůjčujeme, chtějíce, a ustanovujíce, aby tato výsada až do Našeho odvolání v platnosti zůstala. Nařizujeme tedy všem ať jakéhokoli stavu jsou neb důstojenství, aby řečeným měšťanům v předeslaných povoleních nepřekáželi a jich nikterak neobtěžovali, nýbrž aby jich chránili a při nich zachovávali. Kdyby však někdo proti tomu jednal, v nemilost Naši upadne, čemuž na svědectví tento list opatřený královskou Naší pečetí. Dáno v Praze, dne dvacátého sedmého listopadu léta Páně tisícího čtyřstého šedesátého prvého, kralování Našeho v roce čtvrtém. Literatura: Kubeš, Adolf. Dějiny města Třebíče. Sv.1. Třebíč: knihkupectví J.F.Kubeše, 1874. 173 s. |  |