- O nás
- Oddělení a pobočky
-
Projekty a granty
Aktuální projekty
- Služby
- Knihovnám
- Kontakt
Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
duben 2024
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30 |
Výročí a regionální osobnosti ŘÍJEN 2020
| 80. výročí úmrtí BAKEŠ, Jaroslav – lékař Narození: 16. 9. 1871 Blansko Úmrtí: 6. 10. 1930 Nadvirna (Polsko) Vnuk archeologa a speleologa MUDr. Jindřicha Wankela. V roce 1895 promoval na lékařské fakultě vídeňské univerzity. Kromě lékařství se zabýval přírodními vědami a lovectvím. Jako lékař působil na několika významných rakousko-uherských klinikách. V roce 1902 byl povolán do Třebíče, kde stál při zakládání městské nemocnice. V Třebíči působil do 1. října roku 1909, kdy se stal primářem zemské brněnské nemocnice. Stál při založení zemské nemocnice u sv. Anny v Brně, zde působil od roku 1916, a onkologického ústavu, kde působil v letech 1920-1922. V roce 1922 se stal ředitelem chirurgického ústavu na Žlutém kopci, který nese jeho jméno Bakešova chirurgická nemocnice. Ověřeno v : Památník národního písemnictví - Literární archív Literatura: Zakladatel světového významu. Horácké noviny, roč. 12, 2001, č. 28, s. 9 |  |
| 110. výročí narození KAŇÁK, Zdeněk – pedagog, sbormistr Narození: 4. 10. 1910 Brno Úmrtí: 4. 10. 1991 Brno Profesor hudební výchovy na gymnáziu v Třebíči, kde založil gymnazijní pěvecký sbor a smyčcové kvarteto, věnoval se hudební výchově. V Třebíči působil v letech 1937-1946. V Brně vyučoval na konzervatoři. Byl sbormistrem mužského sboru Janáček v Třebíči a harmonizoval třebíčské koledy. Ověřeno v : Památník národního písemnictví - Literární archív Literatura: Čermáková, Miroslava. Regionální osobnosti. 1.vyd. Třebíč: Okresní knihovna v Třebíči, 1995. 68 s. Sedmdesátiny hudebního skladatele prof. Zdeňka Kaňáka. Zpravodaj města Třebíče, 1980, č.11, s.16-17. Dílo: Třebíčské koledy. Třebíč: Gymnasijní Matice, 1943. 39 s. | |
| 50. výročí úmrtí SYROVÝ, Jan – politik, předseda vlády, ministr, voják, legionář Narození: 21. 1. 1888 Třebíč Úmrtí: 17. 10. 1970 Praha Armádní generál, ministerský předseda. Práce v oboru vojenství, publikována ve sborníku. Obecnou a měšťanskou školu vychodil v Třebíči. V roce 1906 maturoval v oboru stavební technik na České vyšší průmyslové škole v Brně. Byl aktivním člen třebíčského sokola. Po absolvování vojenské služby odešel pracovat ke stavební firmě do Varšavy. Ve Varšavě absolvoval kurs železobetonového stavitelství. Od roku 1913 pracoval jako technický úředník ve státní stavební kanceláři. V roce 1914 se přihlásil do vojenské České skupiny v Kyjevě. Byl zařazen do 4. roty Družiny. Absolvoval úspěšně rozvědné akce a byl v roce 1915 povýšen na praporčíka. V předvečer bojů u Zborova byl raněn. Postupně byl povýšen na poručíka, plukovníka a v roce 1918 mu byla udělena hodnost generál - major a stal se velitelem Československého armádního sboru v Rusku. Po návratu do vlasti se v roce 1920 stal velitelem Zemského vojenského velitelství pro Čechy v Praze. O šest let později se stal náčelníkem Hlavního štábu československé branné moci v Praze. V roce 1927 získal hodnost armádní generál. V roce 1938 byl jmenován předsedou vlády a ministrem národní obrany. Po okupaci byl funkce zbaven. V roce 1945 byl zatčen a o dva roky později odsouzen k 20 letům vězení. Propuštěn byl až v roce 1960. Pět let pracoval jako noční hlídač. Literatura: Zejda, Radovan...[et.al.]. Osobnosti Třebíčska. Vyd.1. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s.: il. Fidler, Jiří. Generálové legionáři. vyd.1. Brno: Brooks, 1999. 356 s. + 16.stran fotografií. Jota Military. sv. 37. |  |
| 60. výročí úmrtí ZAHRADNÍČEK, Jan – básník Narození: 17. 1. 1905 Mastník (Třebíč) Úmrtí: 7. 10. 1960 Uhřínov (Velké Meziříčí) Redaktor, básník, překladatel. Ve druhém roce svého života si způsobil úraz pádem ze seníku s trvalými následky (kyfoskolióza, prohnutí páteře). Od roku 1911 pět let navštěvoval obecnou školu ve Starči. Původně ho chtěl otec dát vyučit krejčím, od toho později upustil, ale již v době kdy bylo pozdě na řádné přijímací zkoušky na střední školu. Proto se zatím zdělával privátně. V roce 1918 začal po přijímacích zkouškách studovat od druhého ročníku na třebíčském gymnáziu, kde maturoval s vyznamenáním v roce 1926. Po maturitě studoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity 1926 - 1929 slavistiku a germanistiku. Studia nedokončil doktorátem, v roce 1929 složil knihovnickou zkoušku. Ke konci studií se začal stýkat s Josefem Florianem, který žil ve Staré Říši, který mu nabídl spolupráci na vedení sborníku Archy. Svoje první básně publikoval v časopise Zpravodaj literárního kroužku a ve Studentském časopise vycházejícím v Praze Při studiích na vysoké škole začal přispívat do časopisu Tvar. V roce 1927 se seznámil s Dr. Bedřichem Fučíkem a také se poprvé setkal v roce 1925 s Otokarem Březinou, kterého později navštěvoval. První jeho sbírka Pokušení smrti vyšla v roce 1930, následoval Návrat 1931 a 1933 Jeřáby. V roce 1937 se přestěhoval do Uhřínova k příbuznému páteru Janu Dokulilovi. Od roku 1940 začal působit v redakci časopisu Akord, jehož vydávání bylo za okupace 1944 zastaveno. V době 2. světové války se účastnil aktivit odbojového hnutí. V roce 1945 se oženil s Marií Bradáčovou z Uhřínova a přestěhoval se do Brna. O tři roky později se jim narodil syn Jan. V roce 1946 bylo poprvé proti Zahradníčkovi zahájeno trestní řízení. Stal se jedním z terčů komunistické kampaně proti katolickým spisovatelům. Reagoval na tuto situaci v básních La Saletta (1947) a Znamení noci (1950). Nátlak se stupňoval. Vydávání časopisu Akord bylo zakázáno, redakce uzavřena. Zahradníček nesměl vydat dvě poslední sbírky Rouška Veroničina a Ježíškova košilka. V roce 1950 se narodila dcera Zdislava Marie, druhá dcera Klára Marie o rok později. V roce 1951 byl zatčen pro protistátní činnost a o rok později stanul před soudem v Brně, kde byl v procesu obviněn z údajné velezrady a odsouzen k 13 letům vězení. Byl vězněn v Praze, Brně, na Mírově a Leopoldově. V roce 1956 zemřeli jeho dvě dcery na otravu houbami. V době věznění vznikly sbírky Čtyři léta a Dům strach. V květnu v roce 1960 byl na amnestii propuštěn, vrátil se ke své rodině do Uhřínova. Po těžké nemoci zemřel ještě téhož roku. Teprve v roce 1966 byl zbaven domnělé viny v celém rozsahu a celý proces byl uznán jako uměle vykonstruovaný. V tomtéž roce vyšla sbírka Jeřáby. Později však bylo vydávání jeho sbírek nadále potlačováno Literatura: Lexikon české literatury, Academia 2008. Dílo: viz. odkaz |  |
| 90. výročí vzniku události Podklášterský most (Podklášteří (čtvrť Třebíče) Datum vzniku: 28. 10. 1930 Literatura: 28. říjen 1930 - v Třebíči byl dán do provozu Podklášterský most. Horácké noviny, 10, 1999, č. 84, s. 9 : fotografie. | |