- O nás
- Oddělení a pobočky
-
Projekty a granty
Aktuální projekty
- Služby
- Knihovnám
- Kontakt
Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
duben 2024
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30 |
Výročí a regionální osobnosti ZÁŘÍ 2019
| 30. výročí narození HERZÁN, Václav – voják, 2. světová válka Narození: 4. 2. 1925 Újezdka Česká (Rovno, Ukrajina) Úmrtí: 5. 9. 1989 Výčapy (Třebíč) Rodina patřila mezi volyňské Čechy. Otec měl hospodářství, kde Herzán se svými dvěma bratry pomáhal až do svých devatenácti let, kdy se stal 15. března 1944 příslušníkem 1. československého armádního sboru. Byl přidělen k samostatnému praporu tankových automatčíků. Po dvouměsíčním výcviku byl odeslán na vojnu. Účastnil se bojů o osvobození města Dukla, která byla osvobozena 19. září 1944. S vojskem prošel přes všechny bitvy až ke Kroměříži na Moravu. Oba bratři zahynuli během války. Po válce se Herzán vrátil do rodné vesničky. Volyňské rodiny tehdy ze strachu z dalšího vývoje požádali prezidenta Eduarda Beneše o možnost návratu do původní vlasti. Ke konci roku 1945 se podařilo Československé vládě získat souhlas s tímto přesídlením a do Československa se vrátilo kolem 200 tisíc emigrantů. Rodina se přestěhovala do českého pohraničí do Podlesí na Chebsku, později do Kotopek u Hořovic. Po otcově smrti v roce 1966 se oženil s Amálií Šárkovou, která pocházela z Výčap na Třebíčsku, kam se oba ve stejném roce přestěhovali. Pracoval v zemědělství v zásobování a později vykonával stavební zemědělské práce. Byl oceněn československých válečným křížem., medailí Za vítězství nad fašistickým Německem, pamětní medailí SSSR, Polskou stříbrnou medailí apod. Literatura: Mejzlík, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. Třebíč: Český svaz bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. : il. | |
| 120. výročí narození MIKUNDA, Miloš – voják, legionář Narození: 29. 9. 1899 Třebíč Úmrtí: 13. 6. 1942 Osvětim (Polsko) Narodil se v domě na Hasskově ulici č.67. Jeho otec Antonín byl učitelem. Miloš Mikunda přerušil studium na obchodní škole a jako dobrovolník narukoval k dělostřeleckému pluku v Jihlavě, kde prodělal výcvik. Na frontu nastoupil na Haličsku, kde přeběhl do ruských zákopů. Přihlásil se do českých legií, zúčastnil se bitvy u Bachmače a stal se členem druhého spojovacího jezdeckého pluku. Do Třebíče se vrátil v roce 1920, zde dokončil obchodní školu, nějaký čas pracoval jako úředník. Byl sokolem a členem a jednatelem pěveckého sdružení Janáček. Po okupaci Československa vstoupil do Obrany národa a v souvislosti s její činností byl zatčen v roce 1940. Byl vězněn na Sušilových kolejích v Brně. Pro nedostatek důkazů byl propuštěn na svobodu. Znovu byl zatčen 8. října 1941 při akci zaměřené proti Sokolu. Byl internován v Jihlavě. 29. ledna byl odvezen do tábora v Brně, 6. března transportován do Osvětimi, kde zemřel. Literatura: Stoleté výročí narození. Podle vzpomínek MVDr. Miloše Mikundy. Horácké noviny, 10, 1999, č. 74, s. 5: fotografie. | |
| 80. výročí narození MOLČÍK, Antonín – herec Narození: 8. 9. 1939 Třebíč Úmrtí: 8. 4. 2014 Praha Vystudoval JAMU v Brně. Od roku 1963 členem Divadla S . K. Neumanna. Činoherní herec, též interpret audioknih. Angažoval se v dabingu. Ověřeno v: www (Vědecká knihovna v Olomouci – databáze regionálních osobností) Dílo: Verne, Jules, 1828-1905. Vynález zkázy [zvukový záznam]/ Jules Verne ; [rozhlasová úprava] Ondřej Neff. [Praha]: Radioservis : Český rozhlas, c2008, p1996. Zlatý fond českého rozhlasu. 1 zvuková deska (76:52) : . |  |
| 40. výročí úmrtí SVOBODA, Ludvík - prezident Československa, ministr, politik, poslanec, voják, legionář Narození: 25. 11. 1895 Hroznatín (Třebíč) Úmrtí: 20. 9. 1979 Praha Narukoval v roce 1915 a v tomtéž roce se vzdal ruské straně. Od roku 1916 byl členem československých legií, kam vstoupil jako dobrovolník. V letech 1920-22 sídlil v Hroznatíně, kde pracoval na svém statku. Od roku 1922 působil jako důstojník v československé armádě v Kroměříži, Užhorodě, Hrancích. V době všeobecné mobilizace 1938 velel pěšímu praporu. V roce 1939 emigroval, odešel do Polska, zde byl organizátorem československé vojenské jednotky. Po porážce Polska odešel do Buzuluku v SSSR, kde velel československé vojenské jednotce až do roku 1945, kdy se stal ministrem národní obrany do roku 1950. V roce 1948 vstoupil do KSČ a stal se členem ÚV KSČ. Poslancem národního shromáždění byl od roku 1948 až do roku 1968. V letech 1950-1 byl náměstkem předsedy vlády. V letech 1952-4 pracoval ve stavební četě v JZD v Hroznatíně. 30. března 1968 byl zvolen prezidentem ČSSR. V letech 1948-1969 byl místopředsedou ÚV Svazu protifašistických bojovníků, 1945-1975 byl členem předsednictva Svazu československo-sovětského přátelství. Literatura: Dvořák, Jiří. Armádní generál Ludník Svoboda - člověk a vlastenec. Brno: Vysoké učení technické, 1988. Kožnar, Vlastimil. Armádní generál Ludvík Svoboda. Praha: Československý svaz protifašistických bojovníků, 1975. 30 s. Náš velitel. Brno/venkov: Okresní knihovna, 1989. 14 s. Šif, Julius. Generál Svoboda. 1. vyd. Praha: Orbis, 1945. 70 s. Zejda, Radovan. . . [et. al. ]. Osobnosti Třebíčska. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s. : il. |  |