Osobnosti

významná regionální výročí a osobnosti 2001

/leden / únor / březen / duben / květen / červen / červenec / srpen / září / říjen / listopad / prosinec /

Založení kláštera benediktinů / Založení Obchodní akademie /Alios Anderle / Antonín Bartušek / Albín Bráf / Jakub Deml / Bohumil Doležal / František Dvorský / Jiří Dvořák / Miloš Dvořák / Jan Funtíček / Leo Gutfreund / Jiří Herzán / Karel Holubec / Ludmila Klukanová / Karel Koubek / Emanuel Krajina / Jaroslav Krátký / Hynek Luňák / Petr z Mladoňovic / Jan Netouschek / Jiří Nevosad / Karla Prokšová-Geussová / Jan Sedlák / Jan Nepomuk Soukop / Ferdinand Staeger / Otto Stritzko / Jindřich Suza / Jarmila Urbánková / Jan Vrba / Matyáš Žďárský / Karel starší ze Žerotína /

V r. 1101 byl moravskými knížaty Oldřichem Brněnským a Litoltem Znojemským založen v Třebíči klášter benediktinů. Prvním opatem kláštera byl pravděpodobně Cuno, který zde působil až do své smrti r. 1138. Mniši se věnovali především duševní práci i horlivému studiu a klášter se tak stal významným náboženským i kulturním střediskem. R. 1335 bylo Třebíči uděleno privilegium, kterým byla jeho práva povýšena na úroveň práv královského města Znojma.

11. ledna1921 se v Želetavě narodil básník, překladatel Antonín Bartušek. Studoval na třebíčském gymnáziu a poté na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. V době okupace zde byl advokátním úředníkem. Později pracoval v Československém rozhlasu, Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV, Západomoravském muzeu v Třebíči a Státním ústavu památkové péče v Praze. Ve svém díle se inspiroval rodnou Vysočinou i tvorbou Otokara Březiny. Překládal z angličtiny a francouzštiny. Z jeho díla: Zakletí, Fragmenty, Oxymoron, Tanec ptáka Emu, Změna krajiny, a další. Zemřel v Praze 22.dubna 1974 .

30. ledna 1906 se v Pržně u Vsetína narodil chirurg Karel Holubec. Odešel jako interbrigadista do Španělska. Po válce se stal ředitelem nemocnice v Třebíči. Jako lékařský odborník pracoval v Kongu, Alžíru, Japonsku, Maroku. Byl vyznamenán Mezinárodním červeným křížem. Ovládal několik jazyků evropských, dále jazyky orientální a také hovořil romsky. Napsal učebnici romštiny. Zemřel 6.ledna 1977 v Třebíči.

10. února 1961 zemřel v Třebíči Jakub Deml, kněz, spisovatel a překladatel. Narodil se v Tasově 20. srpna 1878. Studoval třebíčské gymnázium a katolický bohoslovecký seminář. Vysvěcen byl r. 1902. Jako kněz byl často překládán a nakonec musel odejít do důchodu. Přátelil se O. Březinou a spisovatelkou P. Kytlicovou, která se později stala vydavatelkou jeho knih. Jeho obsáhlé dílo je různorodé, psal poezii, povídky, básně v próze, eseje, recenze, deníkové záznamy aj. Překládal z latiny a němčiny, přispíval rovněž do řady periodik. Z jeho díla: Tanec smrti, Moji přátelé, Mé svědectví O. Březinovi, Zapomenuté světlo, Jugo, Šlépěje (26 sv.).

7. února 1451 zemřel v Praze děkan a rektor pražské univerzity Petr z Mladoňovic. Narodil se r. 1390. Studoval na univerzitě v Praze, kde složil bakalářské zkoušky. Byl přítelem Jana Husa a doprovázel ho na koncil do Kostnice. Po Husově smrti se uchýlil dobrovolně do rodného kraje. Později se opět vrátil na univerzitu. Po návratu z Kostnice sepsal Zprávu o Mistru Janu Husovi v Kostnici

23. února 1941 zahynul při autohavárii ve Sleafordu (Velká Británie) letec západního odboje v RAF Emanuel Krajina. Narodil se 2. června 1915 v Třebíči. Do okupace byl důstojníkem letectva. Poté emigroval do zahraničí. V r.1940 se přidal k RAF. Dosáhl hodnosti štábního kapitána u jednotky 1.S.S. v Cranwellu.

23. února 1911 se v Horních Vilémovicích u Třebíče narodila básnířka, spisovatelka, překladatelka Jarmila Urbánková. Studovala v Brně na filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Pracovala na ministerstvu informací, ve Státním nakladatelství dětské knihy, Literárních novinách a Československém rozhlase. Později se stala spisovatelkou z povolání. Překládala z angličtiny, francouzštiny, němčiny, bulharštiny a slovenštiny. Věnovala se také tvorbě pro děti. Z díla: Rozbité zrcadlo, Slunečnice, Větrný čas, Vonička, Kde zvířátka bydlí, Pod milostnou lunou, Krůpěje, Ozvěny jar. Zemřela v Praze 13. května 2000.

24. února 1856 se v Kožichovicích u Třebíče narodil zakladatel alpského lyžování, malíř a sochař Matyáš Žďárský. Studoval na reálném gymnáziu v Jihlavě, pak v Curychu a Mnichově. Později se usadil na statku u Lilienfeldu v Dolních Rakousích a věnoval se lyžování - pořádal lyžařské kursy, navrhoval vázání, studoval lavinová nebezpečí. Známý je spíše v Rakousku, kde jsou pořádány na jeho počest lyžařské akce. V r. 1990 byla v Rakousku vydána na jeho počest příležitostná známka. V Lilienfeldu je také jeho pomník a lyžařská stezka.. V r. 1993 byla odhalena jeho pamětní deska v Kožichovicích. Z jeho díla je známá jeho Alpská Lilienfeldská lyžařská technika. Zemřel 20. června 1940 v St. Pölten.

27. února 1851 se v Třebíči narodil významný ekonom a politik dr. Albín Bráf. V r.1882 jako první přednášel na pražské univerzitě česky. Podílel se na založení Národohospodářského ústavu při České akademii věd i na založení dalších institucí. Byl zetěm F. L. Riegra a po jeho smrti se stal vůdcem strany Staročeské. Byl jejím představitelem v českém zemském sněmu. Dílo bylo vydáno posmrtně jeho žáky. Zemřel 1. července 1912.

1. dubna 1901 se v Třebíči narodil právník a historik Jiří Nevosad. Byl blízkým přítelem básníka Vítězslava Nezvala a po jeho smrti založil tradici básnického festivalu Nezvalova Třebíč. Mimo jiné se staral jako předseda Spolku pro sadbu v okrese Třebíč o zeleň v městských parcích. Zemřel 17. 11. 1988.

12. dubna 1926 se v Praze narodil malíř a výtvarník Hynek Luňák. Do Třebíče, kde žije dodnes, se přistěhoval v roce 1950. Zpočátku se věnoval krajinářství. Později se zaměřil na kresbu tužkou a pastelem, v grafice na litografii. Specifickým tématem jeho tvorby je třebíčské Zámostí.

20. dubna 1891 se ve Stříteži u Třebíče narodil malíř a pedagog Jiří Dvořák. Působil jako středoškolský profesor v Moravských Budějovicích, později v Ivančicích. Vedle malby figurální a krajinářské se věnoval také grafice. Námětem jeho obrazů bylo i rodné Třebíčsko. Zemřel 25. 1. 1977.

7. května 1971 zemřela spisovatelka Karla Prokšová-Geussová. Narodila se 18. 9. 1885 v Bohušicích na Třebíčsku. Od roku 1909 žila v Praze. Své povídky nejprve uveřejňovala v časopisech. Od r. 1926 redigovala ženskou hlídku v týdeníku Rodina. Napsala romány, povídky i divadelní hru. Román Rezini ženiši je napsán nářečím z okolí jejího rodiště.

10. května 1826 se v Třebíči narodil kazatel, básník, překladatel, sběratel pohádek a speleolog Jan Nepomuk Soukop. Ve své době byl uznávanou osobností. Oceňován byl nejen známými buditeli F.Palackým či F. L. Riegrem, ale také prostým venkovským lidem. Patrně nejznámější jsou jeho zhudebněné duchovní písně s velehradskou tématikou. Zemřel 26. 3. 1892 v Doubravici nad Svitavou. Jeho ostatky byly v roce 1927 převezeny na Velehrad.

25. května 1861 se v Jaroměřicích nad Rokytnou narodil spisovatel, pedagog, ale zejména sběratel pověstí a lidových písní Ferdinand Netouschek. Psal básně, humoresky, povídky, divadelní hry a publikoval v časopisech. Zemřel 13. 11. 1922 ve Slavonicích.

28. května 1961 zemřel v Domažlicích spisovatel, novinář a publicista Jan Vrba. Narodil se 10. 7. 1889 v Klenčí. Studoval a později vyučoval na lesnické škole v Jemnici. I z těchto svých jemnických pobytů pak čerpal náměty ke svým knihám, ve kterých se vyznával ze své lásky k přírodě. Patří k nim Les, Bažantnice, Borovice a další.

1. června 1911 se v Bransouzích narodil interbrigadista František Navrkal. Do Španělska odjel v roce 1937. V říjnu 1938 zde u vesničky Torijas padl.

18. června 1921 se v Třebíči narodil architekt, sokolský činovník a betlémář Jiří Herzán.

24. června 1986 zemřel malíř a restaurátor Otto Stritzko. Narodil se v rodině obchodníka v Jaroměřicích nad Rokytnou 2. února 1908. Studoval na učitelských ústavech v Brně a Praze a na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, odkud byl ale v pátém ročníku vyhozen. Oženil se s dcerou známého nakladatele J. Floriana ze Staré Říše a sem se také v r. 1940 přestěhoval. Přibližně v této době se začal věnovat restaurování. Vedle malířské a restaurátorské práce ilustroval a graficky upravoval knihy pro některá naše nakladatelství. S jeho tvorbou se můžeme seznámit i v Západomoravském muzeu v Třebíči

16. července 1856 se v Pustiměři u Vyškova narodil sběratel lidové slovesnosti, spisovatel a překladatel Jan Funtíček. Vystudoval gymnázium a učitelský ústav. V r. 1891 se přistěhoval do Moravských Budějovic, kde také žil až do své smrti 11. března 1931. Působil nejprve jako odborný učitel, později se stal ředitelem dívčí měšťanské školy a v r. 1897 byl jmenován okresním inspektorem. Je autorem řady pedagogických prací, ale také článků národohospodářských a politických. Vedle své sběratelské a překladatelské činnosti se angažoval v několika moravskobudějovických spolcích, např.Sokol, Budivoj.

24. srpna 1821 se v Budišově narodil operní zpěvák, tenorista Alois Anderle. Působil ve dvorní opeře ve Vídni, kde proslul zejména v rolích hrdinských postav. Účinkoval také ve Stavovském divadle v Praze, Berlíně, Drážďanech, Hamburku, Londýně a ve Švédsku. Na jeho vystoupeních často zazněly a získaly si oblibu také české písně. Zemřel 11. prosince 1864.

2. září 1911 se v Krnčicích narodil lesní inženýr a pedagog Bohumil Doležal. Studoval na moravskobudějovickém gymnáziu a Vysoké škole zemědělské v Brně, kde později působil jako profesor. Předtím ale pracoval v podniku Československé státní lesy a statky a ve Výzkumném ústavu pro hospodářskou úpravu lesa v Bratislavě. Je autorem knihy Priestorová úprava lesa a šestijazyčného slovníku Hospodářské úpravy lesa, vydaného ve Vídni.

9. září 1901 se v Jasenici u Náměště nad Oslavou narodil literární kritik, básník a historik Miloš Dvořák. Již za studií na třebíčském gymnáziu navázal přátelství s Bedřichem Fučíkem a spolu redigovali časopis Svítání. Jejich spolupráce pak pokračovala i v Praze při redigování literární časopisu Tvar. Po studiu na filozofické fakultě, obor čeština a francouzština, vyučoval na gymnáziu v Nitře a od r.1933 učil na třebíčském gymnáziu. Své články a recenze publikoval vedle Tvaru také v Akordu, Listech pro umění a kritiku a dalších katolických časopisech. Velkou pozornost věnoval zejména tvorbě svých krajanů, Otokaru Březinovi, Jakubu Demlovi a Janu Zahradníčkovi. Vedle domácí tvorby se zabýval také francouzskou literaturou, včetně překladů. Známá je jeho knižně vydaná studie Tradice v díle Otokara Březiny, kterou vydal ještě v době svých vysokoškolských studií a ve které se vyznává ze své lásky k tomuto autorovi. V r. 1971 vyšla v gymnaziálním almanachu ke 100. výroší založení školy studie Gymnasium básníků, ve které se zaměřil na autory, kteří na třebíčském gymnáziu studovali. Zemřel v Náměšti nad Oslavou 26. července 1971 a je pochován na starém třebíčském hřbitově.

11. září 1976 zemřel v německém Waldkraiburgu malíř, ilustrátor a grafik Ferdinand Staeger. Narodil se v Třebíči 3. března 1880. Studoval na odborné textilní škole v Brně, poté přešel na Uměleckoprůmyslovou školu do Prahy. Začal přispívat svými ilustracemi do časopisů a ilustroval mj. Nerudovy Malostranské povídky. Vedle Prahy působil také ve Vídni a zejména v Mnichově, kde vznikla většina jeho děl. V Německu ostatně prožil většinu svého života, a proto je také pokládán spíše za umělce německého. Vedle krajinářství se věnoval také portrétování a malbě figurální. Inspirací mu bylo i jeho rodné město a jeho okolí. Dokladem tohoto vztahu je série olejomaleb, z nichž několik bylo vydáno i na barvotiskových pohlednicích.

23. září 1896 se v Třebíči narodil malíř a grafik Karel Koubek. Původním povoláním byl fotograf, později studoval malířství. Od r. 1928 žil v Plzni. Věnoval se kresbě podobizen, olejomalbě a grafice. Zemřel 24. listopadu 1940 v Plzni.

25. září 1846 se ve Strážnici narodil významný moravský mineralog a vlastivědný spisovatel profesor František Dvorský. Studoval na univerzitě ve Vídni a zde se také angažoval ve spolku českých akademiků Morava. Po ukončení studia působil jako učitel na několika moravských školách, jako vychovatel ve Vídni a na gymnáziích v Uherském Hradišti a Uničově. Od roku 1875 učil na třebíčském gymnáziu. Jeho hlavním zájmem byla mineralogie a společně se správcem valdštejnského velkostatku A. Hanischem spolupracovali s říšským geologickým ústavem ve Vídni. Na Moravě objevil prof. Dvorský řadu nových nalezišť nerostů, tím nejvýznamnějším byl v r. 1878 nález prvního vltavínu nedaleko Kožichovic. Později se stalo jeho pracovištěm Františkovo muzeum v Brně, kde byl velmi uznávanou autoritou. Vedle odborných geologických prací se věnoval také historii . Byl hlavním redaktorem známé Vlastivědy moravské a spolupracoval i na Ottově slovníku. Jeho sbírky jsou uloženy zejména v Moravském zemském muzeu v Brně. Zemřel 3. listopadu 1917 v Brně.

1. září 1901 bylo zahájeno vyučování na městské obchodní škole v Třebíči (Veřejná obchodní škola dvoutřídní). Osvícení městští zastupitelé pochopili nutnost ekonomicky vzdělaných lidí, a tak se třebíčská obchodní škola stala první obchodní školou v oblasti jihozápadní Moravy. Po první světové válce pak vznikla při škole obchodní akademie. Své pozdější pojmenování Obchodní akademie dr. Albína Bráfa získala škola po třebíčském rodákovi, vynikajícím národohospodáři, politikovi a pedagogovi.

5. října 1936 se v Lipníku u Hrotovic narodila spisovatelka a básnířka Ludmila Klukanová. Trvale nyní žije v Jihlavě. Publikovat začala v šedesátých letech v novinách a časopisech. Její prvotina Jezírka byla vydána v r. 1981. Následovaly knihy Na štítu bylo vytesáno kolo, Remonta, knížka pro děti Z pohádkových končin, básnická sbírka Slep mi klíč a další. Častým námětem jejích knih je rodná Českomoravská vysočina.

8. října 1911 se ve Střížově narodil podplukovník Jaroslav Krátký. Po vojenské službě zůstal v armádě jako důstojník z povolání. Na začátku okupace odešel do Francie a Anglie. Významná byla jeho zpravodajská činnost v Egyptě a Istanbulu. Účastnil se Slovenského národního povstání a působil jako spojovací důstojník čs. vlády v Londýně. Po potlačení povstání byl zajat Němci a odvlečen do Berlína. Zde poté beze stop on i členové jeho skupiny zmizeli.

9. října 1636 zemřel v Přerově moravský šlechtic a politik Karel starší ze Žerotína. Narodil se 14. září 1564 ve staré vladycké moravské rodině. Žerotínové vlastnili mj. panství v Náměšti n.Osl. a Rosicích, kde Karel často pobýval. Vedle toho žil i v Třebíči, kde panství po svém zesnulém manželovi vlastnila jeho čtvrtá manželka. V letech 1608-1615 zastával úřad moravského zemského hejtmana, na vlastní žádost se však úřadu zřekl. V době stavovského povstání zůstal věrný císaři, po jeho porážce ale poskytoval ochranu mnoha jeho účastníkům. Dochovala se jeho korespondence i memoárové spisy.

13. října 1906 se narodil třebíčský betlémář Eduard Charvát. Svůj zájem o betlémy sdílel společně se svým otcem. Vytvořil několik desítek miniaturních betlémů, jejichž společným znakem je to, že vychází z lidové tradice. Jeden z jeho betlémů získal ocenění na světové výstavě betlémů v italské Veroně v r. 1987. Publikoval řadu článků o třebíčském betlémářství. Charvátova rozsáhlá práce O třebíčských betlémech a betlémářství existuje pouze ve strojopise. Jeho velký betlém je k vidění v Západomoravském muzeu v Třebíči.

30. října 1941 padl v bojích u Tobruku jemnický rodák Leo Gutfreund. Byl židovské národnosti, a proto uprchl před nacisty do zahraničí. V severní Africe se pak účastnil bojů s československou vojenskou jednotkou.

19. listopadu 1951 zemřel botanik, odborný a vlastivědný spisovatel , profesor Jindřich Suza. Narodil se v rodině třebíčského knihaře 12. ledna 1890. Po maturitě na třebíčském gymnáziu absolvoval učitelský Kurs pro abiturienty v Brně. Později se rozhodl pro studium botaniky na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a zároveň zde působil jako asistent. V r. 1932 přešel na Karlovu univerzitu, kde byl později jmenován profesorem. Studijně také pobýval v několika evropských zemích . Ve své vědecké práci se věnoval dvěma tématům. Studoval lišejníky na území republiky a vytvořil jejich herbář , uložený dnes v Národním muzeu v Praze. Druhá část jeho práce se týkala rodného kraje, studoval západomoravskou květenu. Výzkum prováděl rovněž v hadcovém území okolo Mohelna a zasloužil se i za prohlášení této oblasti za přírodní rezervaci. K jeho hlavním dílům patří právě práce zabývající se touto lokalitou.

4. prosince 1871 se v Třebíči narodil kněz, profesor bohosloví v Brně Msgre ThDr. Jan Sedlák. Studoval třebíčské gymnázium, bosloví v Brně a později ještě na Historickém ústavu ve Vídni. Na kněze byl vysvěcen v r. 1894. Od r. 1906 přednášel na bohosloveckém učilišti v Brně. Zabýval se studiem církevních dějin, přičemž svou pozornost věnoval zejména době husitské. Jeho nejznámějším dílem je spis Mistr Jan Hus, vydaný k pětistému výročí Husovy smrti. Zemřel v Brně 8. května1924.