- O nás
-
Oddělení a pobočky
Knihovna Hasskova
Pobočky knihovny
-
Projekty a granty
Aktuální projekty
- Služby
- Knihovnám
- Kontakt
po | út | st | čt | pá | so | ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
3
|
||||
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
70. výročí úmrtí BARTOŠ, Ludvík – nakladatel, redaktor, publicista, kulturní pracovník Narození: 29. 7. 1880 Drásov (Brno-venkov) Úmrtí: 16. 2. 1952 Znojmo Psal úvahy, úvodníky a kulturní a politické glosy, které zveřejňoval ve vydávaných časopisech. V letech 1907-1909 byl redaktorem časopisu Náš kraj, vydávaný v Tišnově, od r. 1909 byl redaktorem časopisu Jihozápadní Morava v Třebíči (týdeník), byl redaktorem znojemského Moravského jihu a Hlasů ze západní Moravy, Jihlavska (1920-1938), Moravský kras(1937-1938), Jevíčsko(1937-1941), Našich zájmů (Boskovice, 1921-1926, 1934-1938). V letech 1925-1927, 1934-1938 vydával naše noviny v Moravských Budějovicích. Literatura: Kubíček, J.: České noviny na Břeclavsku a Hodonínsku : část 2. Období 1918 - 1948. - Jižní Morava, 48, 2012, sv. 51, s. 96-114 | |
130. výročí narození FANTA, František – voják, 2. světová válka Narození: 22. 2. 1892 Třebíč Úmrtí: 12. 10. 1977 České Budějovice Bojoval v 1. světové válce. Nechal se zajmout ruskou stranou, v Rusku vstoupil do čs. legií. Od roku 1920 byl důstojníkem v československé armádě. V červenci 1939 emigroval do Polska, kde vstoupil do československé vojenské armády, která odešla do SSSR. V roce 1940 odejel přes Střední Východ do Francie, kde velel praporu 1. čs. pluku, bojoval na řece Marně a Seině. Po kapitulaci odešel do Velké Británie, kde velel jednotkám pobřežní a letecké strážní služby. V září 1943 odešel zpět do SSSR, Buzuluku, kde byl jmenován velitelem praporu. Po osvobození zůstal v armádě. Město Třebíč udělilo Františkovi Fantovi čestné občanství. Literatura: Mejzlík, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. Třebíč: Český svaz bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. : il. Dílo: Joura, Jiří. Voják, hrdina. Zpravodaj města Třebíče, č. 11 (1981), s. 15-16, fot. Chňoupek, Petr. Sto let od vzniku republiky XXI. Horácké noviny, roč. 29, č. 39 (2018), s. 5 : ilustrace. ISSN 1212-222X. František Fanta : Osobnost týdne. Horácké noviny, roč. 10, č. 13 (1999), s. 9. | |
180. výročí úmrtí HAUGWITZ, Vilém Jindřich – obor působení hudba Narození: 30. 5. 1770 Náměšť nad Oslavou Úmrtí: 19. 2. 1842 Náměšť nad Oslavou Sestavil na svém zámku kapelu a provozoval s ní komorní i symfonickou hudbu. Přeložil do němčiny libreta Glückových oper. Literatura: Čermáková, Miroslava. Regionální osobnosti. 1.vyd. Třebíč: Okresní knihovna v Třebíči, 1995. 68 s. | |
170. výročí narození NIKODÉM, Vilém – archivář, historik Narození: 10. 2. 1852 Třebíč Úmrtí: 30. 12. 1930 Třebíč Úředník, autor publikací o dějinách Třebíče. Byl ředitelem městských kanceláří. Jeho pozůstalost je sepsána v Samešově Archívu města Třebíče na s. 49-50. Literatura: Čermáková, Miroslava. Regionální osobnosti. 1.vyd. Třebíč: Okresní knihovna v Třebíči, 1995. 68 s. Dílo: Urban, Otmar. Třebíčská pohřebiště : Hřbitov u Nejsvětější Trojice (6). Zpravodaj města Třebíče, č. 7 (1999), s. 8-13, fot. Vilém Nikodém : český úředník, spisovatel, archivář a kronikář, Narozeni v Třebíči.. Třebíčský zpravodaj, č. 7-8 (2018), s. 8 : ilustrace. Nikodém, Vilém. Obrázky z třebíčských dějin. Třebíč: J. F. Kubeš. 68 s., fot. Nikodém, Vilém. Dějiny města Třebíče. O třebíčském betlémářství. N áš kraj a kniha. 1. část. Třebíč: Nakladatelství J. Lorenc, 1931. 332 s., 24 s. příl., rejstř. Nikodém, Vilém. Třebíč : Boskovice. Mor. Švýcarsko. Boskovice: Česká obec sokolská, 1899. 48 s. Nikodém, Vilém. Stručné dějiny města Třebíče : S mnoha ilustracemi a plánem města. Třebíč: Nakladatelství J. Lorenc, 1911. 68 s., fot. | |
80. výročí úmrtí ŠABRŠULA, Jan – učitel, cestovatel Narození: 18. 5. 1892 Uherský Brod Úmrtí: 12. 2. 1942 Osvětim Středoškolský profesor, osvětový a sokolský pracovník, zeměpisec, autor učebnic a příruček výuky němčiny, publikace z dějin Sokola, beletrista. Maturoval v roce 1910. Z majetkového důvodu nemohl dále studovat, věnoval se učitelskému povolání. Působil jako profesor těsnopisu na Obchodní akademii v Třebíči. Při zaměstnání studoval na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 1938 byl jmenován ředitelem Veřejné obchodní školy v Havlíčkově Brodě. Věnoval se těsnopisu, zeměpisu a beletrii. Hodně cestoval. V době, kdy žil a bydlel v Třebíči, byl aktivní v místním Sokolu, stal se náčelníkem jednoty a později náčelníkem župy plukovníka Švece. 8. října 1941 byl zatčen gestapem a vězněn v Terezíně a Osvětimi, kde zemřel. Literatura: Sokol každým coulem. Horácké noviny, roč. 11, č. 13 (2000), s. 5. HRŮZA, Miloš. Jan Šabršula, Hrdinové Třebíčska. Třebíčský zpravodaj,. Třebíč: Městský úřad Třebíč, 05.2021 č. 5, s. 33. | |
100. výročí narození SYROVÝ, Květoslav – betlémář Narození: 5. 2. 1922 Úmrtí: 1997 Betlémářstvím se zabýval i jeho otec. Květoslav Syrový stavěl betlém od 13 let. Betlém stavěný v roce 1946 daroval v padesátých letech mimo Třebíč. Od roku 1976 maloval nový velký betlém. Betlém má asi 880 figurek, rozměry betlému jsou 300x150x120 cm. Namaloval asi 14 skříňových betlémů. Literatura: Pacner, Stanislav. Vaníčková, Dagmar. Živá betlémářská tradice v Třebíči. Šlépěje kultury západní Moravy, 1994, č. 6, s. 1-19 + příloha 18 černobílých fotografií. | |
280. výročí události Pruští husaři v Třebíči Událost: 10. 2. 1742 Po nástupu Marie Terezie na trůn postihly války o rakouské dědictví i město Třebíč. Pruským husarům, kteří přitáhli do Třebíče, muselo město zaplatit 12 000 zl. výpalného. Později přitáhl do města král Bedřich Veliký se svou armádou, v Třebíči bylo ubytováno 12 000 mužů, sám král se ubytoval v hostinci U černého orla, kde se zdržel osm dní. Pruští vojáci obsadili i zámek, odkud před vojskem utekli všichni úředníci spolu s hejtmanem Františkem Štorchem. Literatura: Janák, Jan. Třebíč. Dějiny města II. Vyd.1. Brno: Blok, 1981. 222 s.: il. | |