Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
září 2026
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
Výročí a regionální osobnosti KVĚTEN 2025
| 80. výročí úmrtí HELFERT, Vladimír – pedagog, historik Narození: 24. 3. 1886 Plánice (Klatovy) Úmrtí: 18. 5. 1945 Praha Hudební historik, profesor hudební vědy, muzikologická literatura. Hudební teoretik. Literatura: Literární archiv Památníku národního písemnictví Dílo: HELFERT, Vladimír. Hudba na jaroměřickém zámku : František Míča 1696-1745. Praha: Česká akademie věd a umění, 1924. 375 s., notové příl., rejstř. |
| 120. výročí narození KYBALOVÁ, Ludmila – výtvarnice Narození: 15. 5. 1905 Praha Úmrtí: 5. 12. 1976 Praha Textilní výtvarnice. Studovala UMPRUM v Praze u prof. Bendy a Kysely. Manželka a spolupracovnice výtvarníka Antonína Kybala. Společně se svým manželem pobývala pravidelně v Ptáčově u Třebíče. Literatura: ŠABACKÝ, Josef. Z galerie výtvarných umělců Třebíčska. Zpravodaj města Třebíče. Č. 5 (1979), [22]. |
| 140. výročí narození VANÍČEK, Bedřich – výtvarník, krajinář Narození: 30. 5. 1885 Krahulov (Třebíč) Úmrtí: 29. 7. 1955 Třebíč Malíř, grafik, kreslíř, výtvarný teoretik a publicista, beletrista, překladatel z němčiny a francouzštiny. Roku 1904 odmaturoval na třebíčském gymnáziu. V témž roce uskutečnil zájezd do Mnichova. Od r. 1904 do r. 1906 působil jako učitel na Třebíčsku. V letech 1906 - 1910 studoval na Karlově univerzitě v Praze moderní filologii, studoval také nějakou dobu na Sorboně v Paříži. Ze svého zájmu o výtvarnou činnost podnikl několik studijních cest do Holandska a Paříže. Nějakou dobu studoval v Paříži na Ransonově výtvarné akademii, mezi jeho profesory patřili např. Bonnard, Vuillard, M. Dennis, Vallaton apod. Seznámil se zde s B. Kubištou a E. A. Pittermannem (Langenem), s nímž v Provenci maloval. Krátce pobyl v Detvě na Slovensku a potom v Dubrovníku, kde se v r. 1912 seznámil s Andělou Paršovou, učitelkou hudby. Ještě v témž roce se s ní oženil. Jeho manželka se mu stala vzorem pro mnoho jeho figurálních prací. V roce 1912 se s manželkou vrátil opět do Paříže, kde se setkal s malíři Otakarem Kubínem a Derainem. Nějakou dobu také pobýval v Moskvě. Za 1. světové války sloužil přes 3 roky v rakouské armádě. Po válce žil v Praze, často se vracel do rodného kraje. Po roce 1945 se stal předsedou Bloku výtvarných umělců. Zemřel v Třebíči, kde byl na pobytu v Palečkové mlýně. Vzorem jeho výtvarných děl byl Cézane Paul. Věnoval se malbě krajin, ale byl především figuralistou. Používal kreslířské techniky tuš, tužku, akvarely, kvaše, tempery, olej. B. Vaníček se kromě výtvarnictví zabýval překlady knih především z francouzštiny, také sám psal - v roce 1948 vyšla jeho sbírka esejí o výtvarném umění Svět za rámem. Literatura: Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů, 2016 Dílo: BARTOVSKÝ, Václav. Bedřich Vaníček : Sedm úvah. 1. vyd. Praha: Odeon, 1967. 53 s., obr. příl., fot., rejstř. České dějiny ; Sv. 41. Malíři a sochaři UB 1948. 1. vyd. Praha: Umělec. eseda, 1948. 37 s. NIKODÉM, Viktor. Bedřich Vaníček. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958. 14 s., obr. příl. Nové prameny ; Sv. 15. |