Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
září 2026
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
Výročí a regionální osobnosti KVĚTEN 2026
| 200. výročí narození SOUKOP, Jan Nepomuk – kněz, spisovatel, básník Narození: 10. 5. 1826 Třebíč Úmrtí: 26. 3. 1892 Doubravice nad Svitavou Katolický kněz, autor náboženských básní a vlastivědných prací, překladatel z němčiny, francouzštiny a polštiny. Mládí prožil u svého strýce Jana Nepomuka Pleskače, který byl farářem v Olešnici na Moravě. Jan Nepomuk Pleskač byl národním buditelem, autorem vlasteneckých divadelních her, dlouhá léta stál v popředí místního ochotnického divadla (ochotnické divadlo v Olešnici n. M. mělo jako první na Moravě vlastní zděnou budovu). Soukop absolvoval piaristické gymnázium v Moravské Třebové (piaristé=členové církevního řádu založeného v r. 1597 sv. Josefem Calasanzským). V Brně studoval filozofii, od roku 1845 navštěvoval bohoslovecký ústav. Po filozofických a teologických studiích byl v roce 1849 vysvěcen na kněze. Krátkou dobu působil v Letovicích jako kooperátor. Poté byl přeložen do Sloupu v Moravském krasu, kde působil 12 let. V roce 1862 byl ustanoven farářem v Lípovci na Blanensku, kde se zasloužil o úpravu a výzdobu kostela a jeho okolí. Roku 1865 se stal farářem v Doubravici na Moravě. U příležitosti otevření českého gymnázia a Besedního domu v Třebíči v roce 1871 pronesl slavnostní projev. Patřil k tzv. družině Sušilově, kterou dále tvořili Beneš Metod Kulda a Ignác Wurm. Byla to skupina horlivých vlastenců, kteří sbírali lidové pohádky, písně a studovali lidové zvyky. Uctívali památku soluňských bratří Cyrila a Metoděje jako slovanských věrozvěstů. (O Soukopovi se mluvilo jako o Slavíku Cyrilometodějském.) Se Sušilovou družinou se stýkal hudební skladatel Křížkovský, který na Sušilova a Soukopova slova jejich básnických děl komponoval hudbu a spolu s nimi se účastnil velehradských slavností. Jen některé ze Soukopových básní byly zhudebněny. Mezi nejznámější básnická díla patří Kytička ze Sloupa (1854), báseň Macocha, Kytice Velehradská, Písně pohřební a Písně poutnické. Zachoval se jeho rukopis sbírky moravských pohádek a pověstí z okolí propasti Macochy. Také překládal, především polské básně. V době, kdy působil ve Sloupě v Moravském krasu se Soukop zajímal o speleologii. Psal o badatelské činnosti zakladatele moravské archeologie, blanenského lékaře MUDr. Jindřicha Wankla. V roce 1859 vyšel v časopise Moravan několikadílný článek Jana Soukopa o Macoše, na jejímž průzkumu spolupracoval s dr. Wanklem. Hrabě Bedřich Sylva-Tarouca dal z tohoto článku otisknout separáty, které podělil mezi členy Sušilovy družiny a jiné vlastence na Moravě a v Čechách. J. N. Soukop zemřel v Doubravici, kde byl pohřben v prostém hrobě. V polovině května 1927 byly jeho ostatky převezeny na Velehrad a uloženy za kaplí Cyrilkou. Literatura: Literární archiv Památníku národního písemnictví Dílo: SOUKOP, Jan Nepomuk. Řeč, kterou na slavnost otevření českého gymnasia a zasvěcení besedního domu dne 29. října 1871. Olomouc: Bedřich Gross, 1871. 12 s. |