Městská knihovna Třebíč
listopad 2026
po út st čt pá so ne
            1
2 3
  • Tvořivé setkání - adventní čas
  • Bookstart /S knížkou do života / Co četla babička
  • Energetické úspory v domácnosti - Nová zelená úsporám
 4 5
  • Francouzský klub 2026 / Z Česka do Belgie na kolech / Zdeněk Trojan
 6
  • Zmizelá Třebíč: Historické jádro města / Ing. arch. Lubor Herzán
 7 8
9
  • Třebíč očima architekta. 7. část. Třebíčské památky UNESCO / Ing. arch. Lubor Herzán
 10
  • Nový Zéland / Šárka Nagyová a Pavel Nagy
 11 12 13
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
 14
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
 15
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
16
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
 17
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
  • LiStOVáNí / Špeky (Rob Grant)
 18
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
  • Arménie / Martina Mejzlíková
 19
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
 20
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
  • Hormuzský průliv a další strategické obchodní trasy
 21
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
 22
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
23
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
  • Třebíčské církevní památky na starých fotografiích / Zdeněk Prukner
 24
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
  • Sicílie - mezi ohněm a mořem / Petr Nazarov
 25
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
 26
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
 27
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
  • Dámský literární salon
 28
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
  • Den pro dětskou knihu
 29
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
30
  • Dějiny Třebíče / Cyklus přednášek
            
Ptejte se knihovny



Město Třebíč



Kraj Vysočina



NOVA-NET



Platební brána ComGate



Výročí a regionální osobnosti KVĚTEN 2026

200. výročí narození
SOUKOP, Jan Nepomuk – kněz, spisovatel, básník
Narození:    10. 5. 1826 Třebíč
Úmrtí:         26. 3. 1892 Doubravice nad Svitavou

Katolický kněz, autor náboženských básní a vlastivědných prací, překladatel z němčiny, francouzštiny a polštiny. Mládí prožil u svého strýce Jana Nepomuka Pleskače, který byl farářem v Olešnici na Moravě. Jan Nepomuk Pleskač byl národním buditelem, autorem vlasteneckých divadelních her, dlouhá léta stál v popředí místního ochotnického divadla (ochotnické divadlo v Olešnici n. M. mělo jako první na Moravě vlastní zděnou budovu). Soukop absolvoval piaristické gymnázium v Moravské Třebové (piaristé=členové církevního řádu založeného v r. 1597 sv. Josefem Calasanzským). V Brně studoval filozofii, od roku 1845 navštěvoval bohoslovecký ústav. Po filozofických a teologických studiích byl v roce 1849 vysvěcen na kněze. Krátkou dobu působil v Letovicích jako kooperátor. Poté byl přeložen do Sloupu v Moravském krasu, kde působil 12 let. V roce 1862 byl ustanoven farářem v Lípovci na Blanensku, kde se zasloužil o úpravu a výzdobu kostela a jeho okolí. Roku 1865 se stal farářem v Doubravici na Moravě. U příležitosti otevření českého gymnázia a Besedního domu v Třebíči v roce 1871 pronesl slavnostní projev. Patřil k tzv. družině Sušilově, kterou dále tvořili Beneš Metod Kulda a Ignác Wurm. Byla to skupina horlivých vlastenců, kteří sbírali lidové pohádky, písně a studovali lidové zvyky. Uctívali památku soluňských bratří Cyrila a Metoděje jako slovanských věrozvěstů. (O Soukopovi se mluvilo jako o Slavíku Cyrilometodějském.) Se Sušilovou družinou se stýkal hudební skladatel Křížkovský, který na Sušilova a Soukopova slova jejich básnických děl komponoval hudbu a spolu s nimi se účastnil velehradských slavností. Jen některé ze Soukopových básní byly zhudebněny. Mezi nejznámější básnická díla patří Kytička ze Sloupa (1854), báseň Macocha, Kytice Velehradská, Písně pohřební a Písně poutnické. Zachoval se jeho rukopis sbírky moravských pohádek a pověstí z okolí propasti Macochy. Také překládal, především polské básně. V době, kdy působil ve Sloupě v Moravském krasu se Soukop zajímal o speleologii. Psal o badatelské činnosti zakladatele moravské archeologie, blanenského lékaře MUDr. Jindřicha Wankla. V roce 1859 vyšel v časopise Moravan několikadílný článek Jana Soukopa o Macoše, na jejímž průzkumu spolupracoval s dr. Wanklem. Hrabě Bedřich Sylva-Tarouca dal z tohoto článku otisknout separáty, které podělil mezi členy Sušilovy družiny a jiné vlastence na Moravě a v Čechách. J. N. Soukop zemřel v Doubravici, kde byl pohřben v prostém hrobě. V polovině května 1927 byly jeho ostatky převezeny na Velehrad a uloženy za kaplí Cyrilkou.

Literatura:
Literární archiv Památníku národního písemnictví

Dílo:
SOUKOP, Jan Nepomuk. Řeč, kterou na slavnost otevření českého gymnasia a zasvěcení besedního domu dne 29. října 1871. Olomouc: Bedřich Gross, 1871. 12 s.