Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
červen 2026
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
Výročí a regionální osobnosti LEDEN 2025
| 270. výročí události Město Třebíč bylo společně s jinými moravskými městy zbaveno hrdelního práva Událost: 1. 1. 1755 Třebíč Posledním rozsudkem vyneseným hrdelním soudem pod předsednictvím městského rychtáře Ludvíka Rilky bylo odsouzení tří pastýřů pro loupež - Jiříka z Klučova, Václava z Okřešic a Matěje z Trnavy. Rozsudek byl vykonán 18. října 1754. Literatura: Janák, Jan. Třebíč. Dějiny města II. Vyd. 1. Brno: Blok, 1981. 222 s.: il. |
| 170. výročí narození DREUSCHUCH, František – lékař Narození: 25. 1. 1855 Třebíč Úmrtí: 2. 8. 1938 Náměšť nad Oslavou MUDr., lékař, v letech 1893-1905 víceprezident Lékařské komory pro markrabství Moravské, tvůrce prvního rentgenového přístroje na Moravě. Stati z oboru sociálního lékařství. Jeho otec František Dreuschuch , rodák z Náměště nad Oslavou (1817-1896), působil téměř 55 let svého života jako lékař v Třebíči. František Dreuschuch ml. studoval na gymnáziu v Brně. Po složení maturitní zkoušky začal studovat lékařství v Praze. V pátém ročníku se stal asistentem na Klebsově ústavu, tehdy nejmodernějším lékařském výzkumném pracovišti v Praze. zde svoje poznatky rozvíjel v oborech chirurgie, patologie, farmakologie, bakteriologie a epidemiologie. Po promoci se rozhodl pro práci na venkově. Oženil se s Idou Honlovou a společně se přestěhovali do Náměště nad Oslavou, kde Dreuschuch působil jako lékař až do roku 1931. Kromě lékařské praxe se angažoval v osvětových a kulturních aktivitách. Byl zvolen zdravotním radou ve Vídni. Zúčastňoval se mezinárodních lékařských sympózií, sledoval novinky v oblasti lékařské vědy. Mezi nimi upoutal jeho pozornost nový vědecký objev německého fyzika W. C. Rontgena natolik, že sestavil s pomocí místního elektrikáře vlastní rentgenový přístroj a rozhodl se ho využívat pro svoji lékařskou praxi, především k diagnostice vnitřních zranění jako byly zlomeniny. Přístroj byl umístěn v pronajatém domku. Dreuschuch svými experimenty zkoumajícími vlastnosti nového vynálezu přispěl k novým poznatkům pro uplatnění přístroje v lékařství. Výsledky pokusů publikoval v odborných časopisech, pořádal přednášky, na kterých referoval veřejnost. Z nedostatku tehdejších znalostí o negativních účincích záření na lidské zdraví (první zprávy byly veřejně publikovány až kolem roku 1902) si způsobil rakovinu kůže na prstech levé ruky a této nemoci podlehl. Literatura: KUČEROVÁ, Jaroslava. Dr.František Dreuschuch a jeho přínos do rozvoje rentgenologie. In: Naším krajem. 1991, č.3, s. 6-10,fot. Třebíčský rodák MUDr. František Dreuschuch. Zpravodaj města Třebíče, 1980, č.4, s.16. Dílo: HRUBÁ, Helena. Výstava o životě lékaře, který nikdy nenaříkal, byla prodloužena o měsíc. Třebíčský deník Vysočina. Roč. 8, č. 202, s. 3 : il. (29.08.2009). BUBLAN, Jiří. Naše město : z historie. Třebíčský zpravodaj. Č. 12, s. 9-10 (1991). |
| 180. výročí narození KUBEŠ, Adolf – pedagog Narození: 31. 1. 1845 Třebíč Úmrtí: 17. 6. 1907 Brno Středoškolský profesor, historik, filolog, publikace z oboru. Literatura: Literární archiv Památníku národního písemnictví Dílo: FIŠER, Rudolf. II. Třebíčský klášter a dějepisci : z historie třebíčského benediktinského opatství. Horácké noviny. Roč. 13, č. 80 (08.10.2002), s. 9, obr. JOURA, Jiří. Třebíčské tiskárny (řást I. ). Horácké noviny. Roč. 14, č. 11 (07.02.2003), s. 4, fot. |
| 120. výročí narození ZAHRADNÍČEK, Jan – básník Narození: 17. 1. 1905 Mastník (Třebíč) Úmrtí: 7. 10. 1960 Uhřínov (Velké Meziříčí) Redaktor, básník, překladatel. Ve druhém roce svého života si způsobil úraz pádem ze seníku s trvalými následky (kyfoskolióza, prohnutí páteře). Od roku 1911 pět let navštěvoval obecnou školu ve Starči. Původně ho chtěl otec dát vyučit krejčím, od toho později upustil, ale již v době kdy bylo pozdě na řádné přijímací zkoušky na střední školu. Proto se zatím zdělával privátně. V roce 1918 začal po přijímacích zkouškách studovat od druhého ročníku na třebíčském gymnáziu, kde maturoval s vyznamenáním v roce 1926. Po maturitě studoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity 1926 - 1929 slavistiku a germanistiku. Studia nedokončil doktorátem, v roce 1929 složil knihovnickou zkoušku. Ke konci studií se začal stýkat s Josefem Florianem, který žil ve Staré Říši, který mu nabídl spolupráci na vedení sborníku Archy. Svoje první básně publikoval v časopise Zpravodaj literárního kroužku a ve Studentském časopise vycházejícím v Praze Při studiích na vysoké škole začal přispívat do časopisu Tvar. V roce 1927 se seznámil s Dr. Bedřichem Fučíkem a také se poprvé setkal v roce 1925 s Otokarem Březinou, kterého později navštěvoval. První jeho sbírka Pokušení smrti vyšla v roce 1930, následoval Návrat 1931 a 1933 Jeřáby. V roce 1937 se přestěhoval do Uhřinova k příbuznému páteru Janu Dokulilovi. Od roku 1940 začal působit v redakci časopisu Akord, jehož vydávání bylo za okupace 1944 zastaveno. V době 2. světové války se účastnil aktivit odbojového hnutí. V roce 1945 se oženil s Marií Bradáčovou z Uhřinova a přestěhoval se do Brna. O tři roky později se jim narodil syn Jan. V roce 1946 bylo poprvé proti Zahradníčkovi zahájeno trestní řízení. Stal se jedním z terčů komunistické kampaně proti katolickým spisovatelům. Reagoval na tuto situaci v básních La Saletta (1947) a Znamení noci (1950). Nátlak se stupňoval. Vydávání časopisu Akord bylo zakázáno, redakce uzavřena. Zahradníček nesměl vydat dvě poslední sbírky Rouška Veroničina a Ježíškova košilka. V roce 1950 se narodila dcera Zdislava Marie, druhá dcera Klára Marie o rok později. V roce 1951 byl zatčen pro protistátní činnost a o rok později stanul před soudem v Brně, kde byl v procesu obviněn z údajné velezrady a odsouzen k 13 letům vězení. Byl vězněn v Praze, Brně, na Mírově a Leopoldově. V roce 1956 zemřely jeho dvě dcery na otravu houbami. V době věznění vznikly sbírky Čtyři léta a Dům strach. V květnu v roce 1960 byl na amnestii propuštěn, vrátil se ke své rodině do Uhřinova. Po těžké nemoci zemřel ještě téhož roku. Teprve v roce 1966 byl zbaven domnělé viny v celém rozsahu a celý proces byl uznán jako uměle vykonstruovaný. V tomtéž roce vyšla sbírka Jeřáby. Později však bylo vydávání jeho sbírek nadále potlačováno Literatura: Lexikon české literatury, Academia 2008 Dílo: viz zde ZAHRADNÍČEK, Jan. Dům strach. Toronto: Sixty-Eight Publ, 1981. 93 s. ISBN 0-88781-101-9. |
| 110. výročí narození OPÁLKA, Adolf – voják, výsadkář Narození: 4. 1. 1915 Rešice (Znojmo) Úmrtí: 18. 6. 1942 Praha Nadporučík, polyglot, účastník československého odboje. 26. června 1939 emigroval do Polska, odtud do Francie, sloužil jako seržant v cizinecké legii v Alžírsku. Účastnil se bojů o Francii jako poručík 3. československého pěšího pluku v Agde. Po kapitulaci Francie odešel do Anglie, kde působil jako poručík 1. československé brigády v Kinetonu. Prodělal parašutistický výcvik. V roce 1942 byl jmenován velitelem výsadku, který tvořili Karel Čurda a Ivan Kolařík. Byli pověření podpořit výsadkáře s úkolem atentátu na Reinharda Heidricha. Literatura: Mejzlík, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. Třebíč: Český svaz bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. : il. Dílo: CHŇOUPEK, Petr. Kubiš.Muž, který zabil Heydricha. Horácké noviny. Roč. 18, č. 43, s. 5 : il. (29.05.2007). KRAUSOVÁ, Vendula. Umírali po Heydrichovi = : Dnes si je lidé s úctou připomínají. Horácké noviny. Roč. 28, č. 40 (2017), s. 9 : ilustrace. ISSN 1212-222X. |