Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
červen 2026
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
Výročí a regionální osobnosti LEDEN 2026
| 120. výročí narození HOLUBEC, Karel – lékař Narození: 30. 1. 1906 Pržno (Vsetín)) Úmrtí: 6. 1. 1977 Třebíč Absolvoval gymnázium ve Valašském Meziříčí. Studoval na lékařské fakultě v Praze. Chirurgickou praxi zahájil po studiích v zemské nemocnici v Uherském Hradišti. V roce 1936 byl přeložen na chirurgické odděleni do třebíčské nemocnice. Tehdejší světové události ho ovlivnily natolik, že se stal členem lékařské sekce Výboru pro pomoc demokratickému Španělsku a rozhodl se odejít do Španělska jako interbrigadista - lékař. Byl tehdy nedávno ženat a jeho paní Marie se rozhodla, že odejde se svým manželem a vyučila se instrumentářkou. Díky veřejným sbírkám byl pořízen polní lazaret První československý lazaret Jana Amose Komenského. Dr. Holubec se stal jeho šéflékařem. Lazaret byl umístěn v budově kláštera ve městě Quadalajara. Po roce působeni ve Španělsku se vrátili manželé Holubcovi do třebíčské nemocnice, protože Dr. Holubcovi končila roční dovolená, na kterou byl uvolněn. Krátce po návratu do vlasti došlo k okupaci naší země. Manželé Holubcovi se do roku 1945 ukrývali mezi personálem vinohradské nemocnice v Praze. V roce 1945 se Dr. Holubec vrátil do Třebíčské nemocnice jako primář chirurgického oddělení a později se stal ředitelem nemocnice. Jako ceněný odborník byl jmenován členem kolegia ministra zdravotnictví a podnikl několik zahraničních cest. Působil v Kongu, Etiopii, V Alžíru a Maroku. Jako vědecký pracovník studoval následky nukleární katastrofy v Japonsku. V roce 1976 byl jmenován čestným členem Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně. Byl vyznamenán Mezinárodním červeným křížem. Literatura: Mejzlík, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. Třebíč: Český svaz bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. :il |
| 110. výročí narození KOTÍK, Jan – pedagog, výtvarník Narození: 4. 1. 1916 Turnov Úmrtí: 22. 3. 2002 Berlín Studoval UMPRUM v Praze (1936 - 1941, J. Benda). 1941 - 1943 učil na soukromé škole v Praze. V letech 1947 - 1953 vedl oddělení pro industriální design. V roce 1963 pozván od British Art Council do Velké Británie, 1966 a 1980 host Cité Internationale des Arts v Paříži. 1969 jednoroční pobyt v Západním Berlíně v rámci DAAD. 1991 - 1992 docent AVU. V letech 1950 - 1953 vedoucí ateliéru ÚLUV. Po 1960 nastal obrat ke gestické malbě s introspekcí zaměřenou na plochu. Vstřebává principy arte povera, minimalu, instalace, environmentu. V 80. letech vznikají malby, objekty, které jsou vzdálenými potomky prostorové malby konce 60. let. Jsou figurální, a nefigurální zároveň, mají dynamický, živý, dramatický pohyb. Literatura: Pocha, Emanuel. Encyklopedie českého výtvarného umění Praha : Academia, 1975. Dílo: KOTÍK, Jan. Texty, překlady a parafráze, žerty a rozhovor s Ladislavem Novákem. 1. vyd. Třebíč: Arca Jimfa, 1993. 74 s., fot. ISBN 80-85766-07-8. |
| 140. výročí úmrtí ŠIMEK, Ludvík – sochař Narození: 19. 1. 1837 Praha Úmrtí: 25. 1. 1886 Praha Učil se v dílně Emanuela Maxe. Navštěvoval průmyslovou školu u sv. Havla a malířskou akademii. Na počátku šedesátých let odešel do Mnichova, kde se dva roky učil v ateliéru profesora Widmanna. Po návratu do Prahy začal pracovat na modelech pro vídeňský arsenál V roce 1864 odešel na šest let do Říma. Výtvarně se blížil V. Levému, byl dokonce považován za jeho nástupce. První sochařská díla: Ukřižovaný Kristus, Sv. Jan Křtitel (pod dozorem E. Maxe), Rudolf Habsburský (pod dozorem profesora Poppa). Díla z 60. let: náhrobek dcery lékárníka Klarnera ve Slaném, postava Markéty, generál Pappenheim, generál Jean de Weert. Díla z období působnosti v Římě: kopie staré sošky sv. Antonína Opata, reliéf pro bronzové dveře pro Chrám sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Římský vliv se promítá na reliéfy na hrobce rodin Šebovy a Lanovy na Olšanech, navrhl Jungmannův pomník. Literatura: Toman, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 2. díl. 3.rozšířené vyd. Praha: R. Ryšavý. 782 s. Dílo: ŠABACKÝ, Josef. Z galerie výtvarných umělců Třebíčska. Zpravodaj města Třebíče. Č. 7 (1979), [34]. DVOŘÁČEK, František. Proč třebíčské sousoší sv. Cyrila a Metoděje nevytvořil sochař J. V. Myslbek. Šlépěje kultury Západní Moravy, 1990, č.1, s.12-14. |