




| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
| 80. výročí úmrtí DVOŘÁK, Rudolf – biolog, botanik, pedagog Narození: 9. 4. 1874 Třebíč Úmrtí: 10. 11. 1945 Ostrava Absolvoval brněnský učitelský ústav. Působil na řadě venkovských škol. V Třebíči působil 20 let, od roku 1924 - 1928 v Mohelně, kam se přestěhoval. Zasloužil se o budování školních přírodovědných sbírek. Byl členem různých přírodovědných spolcích. Stýkal se s osobnostmi jako byli botanik František Zavřel, dr. J. Suza, dr. Pichauer, prof. Podpěra a prof. dr. J. Zavřel. V roce 1928 odešel do výslužby a věnoval se další vědecké práci. V roce 1930 byl jmenován členem Moravské přírodovědecké společnosti v Brně. Zabýval se botanikou mechů a lišejníků v regionu Třebíčska, od roku 1910 začal bádat v oblasti řas na Moravě (v oblasti algologie popsal rozsáhlou oblast Moravy), tentýž rok vychází publikace "Příspěvek ku květeně moravských řas". Publikoval více než 40 odborných botanických článků a vědeckých prací v běžném tisku zaměřené na výzkum flóry Mohelenské hadcové stepy, především řas a hub. Popsal 318 druhů rostlinných nanismů. Ve svých pracích se věnoval i geologii, archeologii, propagaci turistiky v oblastech Pooslaví a Pojihlaví, nálezu vltavínů apod. Sestavil ojedinělou sbírku vltavínů, brouků, motýlů, herbářů rostlin, minerálů a hornin. V roce 1930 byl založen při Přírodovědeckém klubu v době 80. výročí narození T. G. M. tzv. "Dvořákův fond" k podpoře algologického výzkumu (řas) Moravy. Společně s prof. RNDr. Jindřichem Suzou usiloval o vyhlášení Mohelenské hadcové stepi přírodní rezervací. Literatura: Lysák, Jiří. Pooslaví a Pojihlaví : vlastivědné vycházky. 2.doplněné vydání. Třebíč : Arca Jimfa, 1997. 190 s.: il. 80-7221-802-5. Zejda, Radovan...[et.al.]. Osobnosti Třebíčska. Vyd.1. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s.: il. |
| 80. výročí úmrtí HERLE, Jaromír – skladatel, sbormistr Narození: 23. 8. 1872 Moravské Budějovice Úmrtí: 30. 11. 1945 Praha U Karly a Josefa Foerstrových se učil hře na klavír a housle. Uplatňoval se v komorní hudbě dr. Eduarda Špatinky. V letech 1886-1890 absolvoval varhanickou školu v Praze. Působil u vojenské hudby v Praze. Byl učitelem zpěvu a sbormistrem v jugoslávském Šabci. Působil ve Vídni. Stal se sbormistrem Národního divadla v Praze a sbormistrem Hlaholu pražského. Provedl řadu kantátových a oratorních děl světových i domácích, věnoval se chrámové hudbě. Je autorem více než sta písní, sborů, mší a skladeb chrámových a nástrojových. Literatura: www (Vědecká knihovna v Olomouci - REGO) Dílo: ŠVANČARA, Leoš. Skladatel Jaromír Herle. Noviny Třebíčska Vysočina. Č. 196, s. 15 (23.08.2006). JUNGMANN, Soběslav. Moravskobudějovická hudební zastavení. Zpravodaj Moravské Budějovice. Roč. 28, č. 11 (2003), s. 11-12. Jaromír Herle : Osobnost týdne. Horácké noviny. Roč. 10, č. 94 (1999), s. 9. Jaromír Herle. Horácké noviny. Roč. 9, č. 65 (18.08.1998), s. 9. |
| 30. výročí úmrtí CHARVÁT, Eduard – betlémář Narození: 13. 10. 1906 Třebíč Úmrtí: 14. 11. 1995 Třebíč Pochází z rodiny, kde betlémářskou tradici pěstovali otec a dědeček. Jeho dílo je vystaveno v třebíčském Západomoravském muzeu. Vytvořil několik desítek miniaturních betlémů, které se vyznačují velkým počtem figurek. Jsou bohaté na zvířata a ptáky. Už jako dvanáctiletý vytvořil betlém, který si získal uznání faráře z Lomnice u Tišnova. V roce 1932 vytvořil asi dvoumetrový betlém, jehož část město pocházela od jeho otce. Napsal práci "O třebíčských betlémech a betlémářích", kde zachytil historii betlémářství na Třebíčsku, počátky betlémářské tradice, známé třebíčské betlémy a jejich tvůrce.. Literatura: Pacner, Stanislav; Vaníčková, Dagmar. Živá betlémářská tradice v Třebíči. Šlépěje kultury západní Moravy, 1994, č.6., s.1-19: fot. Zejda, Radovan. Betlémáři. Šlépěje kultury západní Moravy, 1991, č.1, s.24-25. Dílo: GASTOVÁ, Simona. Eduard Charvát na seznamu chybí. Horácké noviny. Roč. 12, č. 68 (31.08.2001), s. 3, fot. ZEJDA, Radovan. Betlémář. Šlépěje. Č. 1 (1991), s. 24, 25. CHARVÁT, Eduard. O třebíčských betlémech a betlémářích : rukopis je v majetku národopisného odd. Národního muzea v Praze/čís.př.A5/69. [S.l.]: [s.n.]. 62 s. |
| 130. výročí narození SVOBODA, Ludvík – prezident Československa, ministr, politik, poslanec, voják, legionář Narození: 25. 11. 1895 Hroznatín (Třebíč) Úmrtí: 20. 9. 1979 Praha Generál, prezident republiky, memoárová a vojenská literatura. Narukoval v roce 1915 a v tomtéž roce se vzdal ruské straně. Od roku 1916 byl členem československých legií, kam vstoupil jako dobrovolník. V letech 1920-22 sídlil v Hroznatíně, kde pracoval na svém statku. Od roku 1922 působil jako důstojník v československé armádě v Kroměříži, Užhorodě, Hrancích. V době všeobecné mobilizace 1938 velel pěšímu praporu. V roce 1939 emigroval, odešel do Polska, zde byl organizátorem československé vojenské jednotky. Po porážce Polska odešel do Buzuluku v SSSR, kde velel československé vojenské jednotce až do roku 1945, kdy se stal ministrem národní obrany do roku 1950. V roce 1948 vstoupil do KSČ a stal se členem ÚV KSČ. Poslancem národního shromáždění byl od roku 1948 až do roku 1968. V letech 1950-1 byl náměstkem předsedy vlády. V letech 1952-4 pracoval ve stavební četě v JZD v Hroznatíně. 30. března 1968 byl zvolen prezidentem ČSSR. V letech 1948-1969 byl místopředsedou ÚV Svazu protifašistických bojovníků, 1945-1975 byl členem předsednictva Svazu československo-sovětského přátelství. Literatura: Dvořák, Jiří. Armádní generál Ludvík Svoboda - člověk a vlastenec. Brno: Vysoké učení technické, 1988. Kožnar, Vlastimil. Armádní generál Ludvík Svoboda. Praha: Československý svaz protifašistických bojovníků, 1975. 30 s. Zejda, Radovan. . . [et. al. ]. Osobnosti Třebíčska. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s. : il. Dílo: viz. zde |
| 220. výročí události PRVNÍ SBOR FRANCOUZSKÉ ARMÁDY VEDENÝ MARŠÁLEM BERNADOTTEM V TŘEBÍČI Událost: 19. 11. 1805 - 26. 11. 1805 Třebíč Maršál Bernadotte byl ubytován v domě radního Ignáce Hladíka na náměstí. Při druhé francouzské invazi v roce 1809 procházela Třebíčí demarkační čára hlídaná rakouskou hraničářskou pěchotou. Literatura: Janata, Jan. Třebíč. Dějiny města II. Vyd.1. Brno: Blok, 1981. 222 s.: il. |