Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
září 2026
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
Výročí a regionální osobnosti PROSINEC 2018
| 210. výročí narození HANĚL, Jan Miloslav - lékař, národní buditel Narození: 23. 12. 1808 Křesetice (Kutná Hora) Úmrtí: 3. 5. 1983 Třebíč Narodil se v Křeseticích u Kutné Hory. Do Třebíče přišel ve svých 27. letech v roce 1835. Stal se městským lékařem a významným národním buditelem Třebíče. Byl přispěvatelem Květů, obdivovatelem J. K. Tyla, členem pražského Kajetánského divadla a účastníkem vlasteneckých besed u dr. Staňka (švagr F. L. Čelakovského). Svou národně uvědomovací činností se zasloužil mimo jiné o prvé zvolení ČESKÉHO třebíčského starosty v obecních volbách v roce 1867. Založil v roce 1844 z vlastních prostředků český čtenářský spolek. V roce 1849 byl jedním agitátorem založení Měšťanské besedy, která byla v té době první českou kulturní a společenskou organizací ve městě. Spolupůsobil při založení českého peněžního ústavu - Občanské záložny v roce 1867. Díky tomu vznikla v Třebíči společenská zařízení, mezi ně patřil třebíčský divadelní sál. Za své zásluhy o vítězství Čechů ve městě byl jmenován v roce 1883 prvním českým občanem města Třebíče. Bohužel, krátce na to zemřel. Jeho pohřeb se stal mohutnou manifestací mnoha tisíc již národně uvědomělých obyvatel Třebíče. Dílo: Haněl, Jan Miloslav, 1808-1883. Požár w městě Třebíči dne 25. Kwětna 1847. Jan M. Hanel. [S.l.]: [s.n.]. 8 s. Literatura: Čermáková, Miroslava, 1954-. Regionální osobnosti: výběr. [sestavila Miroslava Čermáková] ; [sest. M. Čermáková]. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. Ověřeno v: Literární archiv Památníku národního písemnictví | |
| 120. výročí narození KUCHTÍK, Tomáš - pedagog Narození: 29. 12. 1898 Blížkovice (Moravské Budějovice) Úmrtí: 2. 7. 1951 Babice (Třebíč) Měšťanskou školu vychodil v Moravských Budějovicích. Studoval v učitelském ústavu ve Sv. Janu u Berouna. Studium dokončil až po válce v Českých Budějovicích. Od roku 1920 učil v Šebkovicích, od roku 1922 v Hostimi a od roku 1932 v Babicích. V roce 1945 se stal členem revolučního národního výboru v Babicích, v roce 1948 členem akčního výboru národní fronty, v roce 1949 se stal předsedou místního národního výboru. 2. července 1951 byl zastřelen v babické škole společně s dalšími členy MNV. Literatura: Ryneš, Pavel. Deportacím se učili na Babicích. Pavel Ryneš. In Horácké noviny. Roč. 18, č. 65, s. 5 : il. (17. 08. 2007) Tomáš Kuchtík: Osobnost týdne. In Horácké noviny. Roč. 10, č. 51 (1999), s. 9 Tomáš Kuchtík: Osobnost týdne. In Horácké noviny. Roč. 10, č. 101 (1999), s. 9 | |
| 130. výročí narození OBRŠLÍK, Karel - lékař, voják, partyzán, 1. světová válka, 2. světová válka Narození: 12. 1888 Třebíč Úmrtí: 1973 Jugoslávie Vystudoval třebíčské gymnázium. Studoval na lékařské fakultě ve Vídni, studoval v Paříži. Za 1. světové války působil jako vojenský lékař v Chorvatsku a Srbsku. Po válce v Jugoslávii zůstal, narukoval do jugoslávské armády jako vojenský lékař. V Jugoslávii se oženil. Po napadení Jugoslávie se přihlásil k partyzánské organizaci, stal se členem štábu národněosvobozenecké armády a Titovým osobním lékařem. Po skončení války sloužil v jugoslávské armádě v hodnosti generálmajora. Literatura: Mejzlík, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. Třebíč: Český svaz bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. : il. | |
| 110. výročí úmrtí ZVĚŘINA, František Bohumír - malíř Narození: 4. 2. 1835 Hrotovice (Třebíč) Úmrtí: 27. 12. 1908 Vídeň (Rakousko) Nižší reálné gymnázium vystudoval ve Znojmě, vyšší reálné gymnázium v Praze. V roce 1852 začal studovat na pražské malířské akademii. Studia zakončil v roce 1859. Po studiích vyučoval na reálném gymnáziu v Kutné Hoře obory kreslení a deskriptivní geometrii. Později také v Brně, Gorici, Mariboru a ve Vídni. Z výdělku z prodeje obrazů podporoval matku a užíval je pro cesty na Balkán. Také cestoval do Ruska, Albánie, Řecka, Turecka, Rumunska a na Slovensko. Na cestách kreslil a ze svých cest publikoval cestopisné články v časopisech Globus, Zlatá Praha, Světozor nebo například Květy. V Čechách kreslil motivy Podyjí, Moravského Krasu a rodného kraje. Maloval, kreslil, užíval akvarel. Jeho dílo má význam dokumentární, vlastivědný a vlastenecký. Zasloužil se o restaurování obrazů farních chrámů v Krhově, Valči, Dalešicích, Račicích a Myslibořicích. Pro svoje vlastenectví a slovanské cítění byl vyloučen z Akademie pro projevy slovanofilství, když vystavoval obrazy výhradně se slovanskými motivy. Na sklonku života žil v Dolním Rakousku ve Zwettlu a později ve Vídni. Vystavoval v Praze, ve Vídni a v Brně. Jeho dílo vzbuzovalo velkou pozornost v zahraničí. Literatura: Toman, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců. II. L - Ž. Praha 1950 Ověřeno v: Literární archiv Památníku národního písemnictví |