Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
září 2026
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
Výročí a regionální osobnosti SRPEN 2025
| 110. výročí narození VENHODA, Miroslav– varhaník, sbormistr Narození: 14. 8. 1915 Moravské Budějovice Úmrtí: 10. 5. 1987 Praha Hudební skladatel a teoretik, dirigent Pražských madrigalistů, interpret renesanční a barokní hudby. Vystudoval reálné gymnázium v Moravských Budějovicích v letech 1926-1934. Studoval na Karlově univerzitě hudební vědy v letech 1934-1938. V roce 1937 složil státní zkoušku ze hry na varhany a sborového zpěvu. V letech 1938-39 studoval na papežské hudební akademii v Římě gregoriánský chorál. V roce 1939 založil v Břevnově chlapecký sbor Schola cantorum, který vedl až do roku 1950(zrušení Břevnovského kláštera). V letech 1940-1945 byl varhaníkem a ředitelem kůru v Praze v kostele sv. Jiljí, 1946-1950 varhaníkem a ředitelem kůru v Praze na Strahově. V roce 1952 spolupracoval s Divadlem hudby. V roce 1954 byl ředitelem pražského Hlaholu a komorního sboru Hlaholu. V letech 1956-58 byl dirigentem Pěveckého sdružení pražských učitelů, v roce 1956 založil soubor Pražští madrigalisté (od roku 1976 České filharmonie). Literatura: Venhoda, Miroslav: Úvod do studia gregoriánského chorálu, 1946 Dílo: viz. zde |
| 690. výročí události MĚSTU TŘEBÍČ PŘIDĚLENO MUNICIPLANÍ PRÁVO KRÁLOVSKÉHO MĚSTA ZNOJMA Událost: 29. 8. 1335 Havlíčkův Brod Markrabě Karel s vědomím svého otce krále Jana Lucemburského dovolil městu Třebíči, aby se ohradilo a přidělil mu municipalní právo královského města Znojma. Znění listiny k tomuto účelu vystavené: Karel, pána a krále českého prvorozený, markrabě moravský, věrným našim milým rychtáři, radě a vší obci v Třebíči pozdravení a dobrou vůli. Včera když u Nás pan otec Náš pohostinu byl, opatřil zdárně s nábožným naším opatem Třebíčského kláštera, aby město vaše ve třech letech silnými zdmi a příkopy dokonale ohrazeno bylo, abyste ohrazeni jsouce zdmi a příkopy z královské milosti hodně jměnováni býti mohli. Poněvadž však města bez zákonů a ustanovení municipalních zdárně a pohodlně prospívati nemohou, chceme, ustanovujeme a nařizujeme mocí Otcovou a Svou, abyste vy a město vaše i vaši nástupcové ze všech a jednotlivých práv, úžitkův, úřadův a ustanovení věčně se radovali a jich užívali, jichž užívá a nichž krterakkolivěk se raduje město naše Znojmo, nařizujíce všem vůbec a každému zvláště úředníkům a šlechtě i věrným Svým milým kterýmkolivěk přítomým i budoucích, aby vás a vašeho města Třebíče při takové milosti Námi vám propůjčené neobtěžovali, vám nepřekáželi aniž vás trápili, jinak by v hněv Otcův i Náš upadli. Těch všech věcí na svědectví a jistotu kázali jsme tento list napsati a Otcovou i Svou pečetí potvrditi. Dům v Brodě Německém léta Páně tisícícho třístého třicátého pátého v den sv. Jana Křtitele. Literatura: Kubeš, Adolf. Dějiny města Třebíče. Sv.1. Třebíč: knihkupectví J. F. Kubeše, 1874. 173 s. |