- O nás
- Oddělení a pobočky
- Projekty a granty
-
Služby
- Výpůjční služby
- Pro zdravotně postižené
- Meziknihovní výpůjční služba
- Elektronické zdroje a databáze
- Kopírování a digitální kopie
- E-knihy a e-audioknihy
- Vzdělávání pro veřejnost a nabídka školám
- Díla nedostupná na trhu (DNNT)
- Krátkodobý pronájem
- Kalendárium
- Zájmové vzdělávání seniorů
- VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
- Knihovnám
- Kontakt
Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
srpen 2026
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
|||||
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
31
|
Výročí a regionální osobnosti ZÁŘÍ 2018
| 370. výročí úmrtí BABTISTA von VENDENBERK, JAN – šlechtic, majitel panství Narození: ??? Úmrtí: 16. 9. 1648 Vídeň (Rakousko) Jan Baptista von Verdenberk koupil v roce 1629 náměšťské panství. Díky jemu byla Náměšť, která klesla během 17. století na pouhou vesnici, povýšena opět na městečko. Dal jí dva výročí trhy s dobytčím trhem před každým jarmarkem a jeden týdenní trh, dále pak znak a právo pečeti. Jan Baptista začal na svém panství protireformaci. Nařídil, aby se katolické služby nekonaly ve Vícenicích, ale v Náměšti. V roce 1639 začal stavět nový kostel v Náměšti, který byl vysvěcen v roce 1641. Ve své poslední vůli z roku 1648 ustanovil, aby byl pochován v hrobce kostela sv. Michala ve Vídni. Svým dědicem určil syna Ferdinanda. Pokud by zemřel bez dětí, měla panství zdědit dcera Kamila, provdaná za barona Adriana von Enckevoirt. Literatura: Jan Babtista von Verdenberk. Horácké noviny, roč. 10, r. 1999, č.72, s.9. ISBN 1212-222X | |
| 150. výročí narození BŘEZINA, Otokar – učitel, pedagog, básník, představitel symbolismu Narození: 19. 9. 1868 Počátky (Třebíč) Úmrtí: 25. 3. 1929 Jaroměřice nad Rokytnou Vlastním jménem Václav Ignác Jebavý. Český básník, jenž zmohonásobil nosnost českého básnického slova, uzpůsobil je nejen pro hymnus, ale i citový a smyslový projev. Je spojován s básníky jako Walt Whitman, Émile Verhaeren, Charles Baudelaire, Stéphane Mallarmé, jeho dílo však u nás zůstalo nedoceněno. Kromě básnických sbírek psal i eseje, vydána byla rovněž jeho soukromá korespondence. Vystudoval reálku v Telči, byl učitelem v Jinošově u Náměště n. Osl., potom 13 let v Nové Říši. Od roku 1901 žil a pracoval v Jaroměřicích n. Rok. až do své smrti v roce 1929. Dílo: viz. katalog Literatura: Osobnosti Třebíčska. [Radovan Zejda ... et al.]. Vyd. 1. Třebíč : Akcent, 2000. 227 s. : . Zika, Josef, 1921-1981. Otokar Březina : Studie s ukázkami z díla. Josef Zika. 1. vyd. Praha : Melantrich, 1970. Odkazy ; Sv. 27. 176 s., fot., rejstř. Fraenkl, Pavel, 1904-1985. Otokar Březina : Mládí a přerod. Pavel Fraenkl. Praha : Melantrich, 1937. 333 s. Ověřeno v : Literární archiv Památníku národního písemnictví | |
| 120. výročí narození KRŠŇÁK, František - muzeolog, výtvarník, spisovatel, básník, Narození: 6. 9. 1898 Třebíč Úmrtí: 13. 7. 1957 Praha Narodil se v obuvnické rodině. Maturoval na třebíčském gymnáziu, v Praze studoval akademii výtvarných umění, kde studoval figurální kresbu u prof. M. Švabinského, Loukoty, Bukovace a Obrovského. Studoval na filozofické fakultě Karlovy Univerzity estetiku, navštěvoval přednášky Z. Nejedlého a A. Matějčka. Disertace se týkala nástěnných maleb Josefa Navrátila. Při studiích na gymnáziu se zabýval inscenacemi divadelních her, poezií a literaturou. Pracoval ve Štencově grafickém závodě a v propagačním oddělení Národního muzea. V letech 1925-1930 pracoval v Západomoravském muzeu v Třebíči. Stal se zemským muzejním komisařem a členem kolegia Národního muzea. Od roku 1951 se ujal vedení Náprstkova muzea v Praze. Za okupace pracoval v Tožíčkově knihkupectví a antikvariátu. Zemřel v pražské nemocnice Bulovka, kde se delší dobu léčil. Literatura: Šabacký, Josef. Z galerie výtvarných umělců Třebíčska. Zpravodaj města Třebíče, 1977, č. 11 (zadní strana obálky). Ověřeno v: Literární archiv Památníku národního písemnictví | |
| 100. výročí narození NOVÁK, Ivo - režisér Narození: 4. 9. 1918 Moravské Budějovice Úmrtí: 15. 2. 2004 Praha Narodil se v rodině advokáta, za gymnazijních studií byl dobrovolným promítačem sokolského kina, takže mu neušel žádný film. Od roku 1938 začal pracovat u filmu, po válce pak jako asistent a pomocný režisér ve Filmovém studiu Brno. Jeho první samostatný film se jmenoval Štěňata (1957), následoval film Hlavní výhra, Žalobníci, Na laně, Poklad byzantského kupce, Maratón, Půlnoční kolona, Bubny, Poslední ples na rožnovské plovárně, Léto s kovbojem aj. V televizi režíroval např. hru Hlavní přelíčení, Kam slunce nechodí, seriál Dynastie Nováků. Literatura: Čermáková, Miroslava. Regionální osobnosti. 1.vyd. Třebíč: Okresní knihovna v Třebíči, 1995. 68 s. Právo, 17.2.2004. Zemřel autor Léta s kovbojem. Ověřeno v: Literární archiv Památníku národního písemnictví | |