Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
září 2026
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
Výročí a regionální osobnosti ZÁŘÍ 2020
| 80. výročí úmrtí BEDNÁŘ, Karel – archivář, historik, geograf Narození: 17. 2. 1910 Jaroměřice nad Rokytnou Úmrtí: 3. 9. 1970 Praha Vyšší vzdělání získal v dospělosti. Studoval při zaměstnání, které vykonával v Archivu země české. Disertaci na Přírodovědecké fakultě UK na téma sídelního zeměpisu oblasti mezi Benešovem a Sedlčany obhájil 1951 u Bedřicha Šalamona a Josefa Pohla-Doberského. Od 1952 pracoval v Historickém ústavu ČSAV, nejprve ve fotolaboratoři, od 1959 v oddělení pro historickou geografii. Provedl redakci části Atlasu československých dějin (vydán 1966), která zahrnovala období 1848–1918. Současně 1951–59 přednášel na Filozofické fakultě UK o využití fotografie a fotografické techniky v archivní práci. Od 1967 byl tajemníkem Komise pro historickou geografii a vedoucím redaktorem sborníku Historická geografie; do své smrti stačil připravit vydání čtyř svazků. Kromě archivní a redakční práce publikoval v odborných časopisech a zabýval se také vlastním vědeckým výzkumem, zaměřeným na dějiny průmyslu. Tematice věnoval kandidátskou práci (1966) a krátce před smrtí vydanou monografii Rozmístění průmyslu v českých zemích na počátku 20. století (1902). Aktivně se podílel na činnosti Sokola a působil v odborovém hnutí. Literatura: Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 325 | |
| 100. výročí narození HOUDEK, Vítězslav – voják, výsadkář, parašutista, 2. světová válka Narození: 22. 9. 1920 Třebíč Úmrtí: 1967 Etiopie Po složení maturitní zkoušky na třebíčském gymnáziu začal studovat na strojní fakultě na technické univerzitě v Brně. Po uzavření českých škol v roce 1939 odešel s matkou, která byla chorvatské národnosti, do Jugoslávie, kde mohl ještě před příchodem německé armády rok studovat. V roce 1940 emigroval na Blízký východ, kde vstoupil do československé vojenské jednotky, odtud do Francie a Anglie. V Anglii byl přidělen k výsadkářskému oddílu, později byl na vlastní žádost přidělen k dělostřelectvu. Dosáhl hodnosti kapitána. Zúčastnil se bojů v severní Africe, poté invaze do Francie, odkud jednotka postupovala k Plzni. Po válce sloužil u pěšího pluku v Jihlavě. Žil v Anglii, odkud odešel do Etiopie. V Etiopii působil jako hospodářský odborník a poradce etiopské národní banky. Zemřel při autohavárii. Literatura: Mejzlík, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. Třebíč: Český svaz bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. : il. | |
| 120. výročí narození KAPINUS, Josef – malíř, grafik, dřevořezbář, dřevorytec , sochař, ilustrátor Narození: 12. 9. 1900 Lázy (Moravské Budějovice) Úmrtí: 11. 2. 1968 Jaroměřice nad Rokytnou Dřevořezbě a kresbě se věnoval od mládí. Absolvoval gymnázium v Moravských Budějovicích a chtěl se věnovat dalším studiím na Akademii výtvarného umění. Setkal se však s nesouhlasem rodičů a nastoupil na studium jednoletého učitelského kurzu v Praze. Zároveň navštěvoval večerní studia modelování na Uměleckoprůmyslové škole. Ani po přímluvě sochaře Františka Bílka nebo profesora Karla Štipla nesouhlasili rodiče, aby začal studovat výtvarné umění. Josef Kapinus se tedy stal učitelem. Při své pedagogické práci se však k umění stále vracel. Kreslil, vyřezával z kůry a dřeva, modeloval. Získal si obdiv Otokara Březiny, a díky jeho přímluvě se začal vzdělávat u Františka Bílka. Absolvoval několik studijních cest do Itálie, Dalmácie, Vídně a Drážďan. Zdokonalil se v technice terakoty - pálené hlíny, tvořil bronzové reliéfy. Jeho dílo je roztroušeno po jihozápadní Moravě. Vystavoval v Jaroměřicích nad Rokytnou, v Moravských Budějovicích, Jemnici, ve Znojmě, v Třebíči, Praze, Ostravě apod. Jeho dílo můžeme vidět v kostele sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, vyzdobil kapli Jakuba Demla v Tasově, je autorem mnoha bust osobnosti rodného kraje. Literatura: Zejda, Radovan...[et.al.]. Osobnosti Třebíčska. Vyd.1. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s.: il. Dílo: ČERMÁKOVÁ, Miroslava. Ředitele školy zachovala ruka Josefa Kapinuse. Puls třebíčska, roč. 2, č. 43 (1999), s. 13. ISSN 1212-2750. DEML, Jakub. Ptačí budky. Tasov: M.R.Junová, 1938. 38 s. HÖFER, Ferdinand. Za Vojtěchem Cvekem. Horácké noviny, roč. 10, č. 5 (1999), s. 5. Josef Kapinus. Horácké noviny, roč. 9, č. 71 (08.09.1998), s. 9, ilustr. KRČÁL, Jaroslav. Dějiny šly krajem. Jaroměřice n. Rok.: MNV, 1947. 18 s. KRČÁL, Jaroslav. Otokar Březina : Vzpomínka ke 100. narozeninám básníka Otokara Březiny. Jaroměřice n. Rok.: Osvětová beseda při MěstNV, 1968. 18 s., ilustr. KUDELA, Josef. Sokolský hrdina (plukovník Josef Švec). 4. vyd. Brno: Mor. legionář, 1934. 47 s. Sochař má desku na rodném domě. Horácké noviny, roč. 26, č. 72 (2015), s. 5 : ilustrace. ISSN 1212-222X. ZEJDA, Radovan. K 45. výročí umrtí opomíjeného umělce. Horácké noviny, roč. 24, č. 11 (2013), s. 5 : il. ISSN 1212-222X. | |
| 110. výročí úmrtí TVARŮŽEK, Jan – pedagog, historik Narození: 1850 Meziboří (Most) Úmrtí: 14. 9. 1910 Praha V Budišově nastoupil 5. 10. 1869 jako podučitel, kde působil 40 let. Psal historické, vzdělavatelské a hospodářské práce. Přispíval do Rolníka, Občana a Brněnské včely. Napsal 17 historických statí uveřejněných v Učitelských listech, v Komenském, v Selském archívu a meziříčském Národ a škola. "Dějiny Budišova", "Rytíři kraličtí z Kralic", "Horácké zvoničky", "Pavel Novodvorský z Pozďatína, učitel Karla Staršího ze Žerotína". Literatura: Němeček, Vladimír...[et.al.]. Budišov v Třebíče městečko Vysočiny. Budišov : nákladem rady místního národního výboru, 1968. 42 s. + 8 listů obraz.příl. | |