Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
červen 2026
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
Výročí a regionální osobnosti ZÁŘÍ 2024
| 80. výročí úmrtí HŮLKA, Jiří – voják, partyzán Narození: 2. 10. 1920 Náměšť nad Oslavou Úmrtí: 16. 9. 1944 Trebljanka (Slovensko) Studoval na lékařské fakultě Karlovy Univerzity, studium však bylo přerušeno uzavřením českých vysokých škol v roce 1939. Otec Adolf Hůlka, plukovník československé armády, byl za okupace členem odbojové organizace Obrana národa, byl zatčen a popraven. Od roku 1942 byl Jiří Hůlka poslán na nucené práce ve Wiener Neudorfu, kde spolupracoval s odbojovou organizací. Od 14. ledna 1943 byl instruktorem pro české dělníky v továrně na letecké motory ve Stuttgartu. Po náletu byla továrna přesunuta zpět do Wiener Neudorfu, po amerických náletech do Dubnice nad Váhom. Spolupracoval zde s partyzánským hnutím, kam utíkalo mnoho Čechů a Francouzů nuceně nasazených. Po vypuknutí SNP sloužil u dělostřelecké baterie. U města Nováky padl do zajetí a byl předán gestapu. Byl zastřelen s dalšími v údolí Trebljanka. In memoriam byl jmenován poručíkem československé armády. In memoriam mu byl udělen Karlovou univerzitou titul všeobecného lékaře. Literatura: MEJZLÍK, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. Třebíč: Český svaz bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. : il. Dílo: HRŮZA, Miloš. Jiří Hůlka : dělník a voják, Hrdinové Třebíčska. Třebíčsky zpravodaj. Třebíč: Městský úřad Třebíč, 2023 č. 11, s. 30. | |
| 130. výročí narození PITTERMANN, Josef – malíř Narození: 26. 9. 1864 Vítkovice (Jilemnice) Úmrtí: 3. 11. 1918 Hartvíkovice (Třebíč) Studoval na gymnáziu v Jičíně a na Akademii výtvarných umění u prof. Hynaise a Preislera. Zaměřil se na figurální kresbu a krajinářství. V roce 1918, kdy ukončoval studia na Akademii, působil jako pedagog v Hartvíkovicích. Za své působení zde vytvořil mnoho portrétů a obrazů krajin, věnoval se technikám akvarelu a oleje. Mezi jeho přátele patřil tamější učitel Václav Lamberk, bratr Františka Lamberka, popraveného 16. 6. 1942 nacisty na Kounicových kolejích v Brně. Sblížila je láska k hudbě, Pittermann byl dobrý houslista. V roce 1918 však náhle onemocněl v době epidemie španělskou chřipkou a zároveň zápalem plic a těmto nemocem podlehl. Byl pochován v Hartvíkovicích. V roce 1962 se v Hartvíkovicích konala výstava jeho obrazů. Literatura: ŠABACKÝ, Josef. Z galerie výtvarných umělců Třebíčska : Josef Pittermann. Zpravodaj města Třebíče. č. 10 (1977), [22], fot. | |
| 60. výročí úmrtí PLEKANEC, Imrich – malíř Narození: 7. 11. 1908 Valašská Belá ( Prievidza, Slovensko) Úmrtí: 23. 9. 1964 Varnsdorf (Děčín) Z Valašské Belé u Prievidzy, kde se narodil, se s rodiči odstěhoval do Jugoslávie. Studoval na střední průmyslové škole v Osijeku v letech 1924-1928. Malířství studoval v Praze u prof. Preise a Nejedlého a na ukrajinské akademii u prof. Kulce a Lisovského. Z Prahy odešel do Jemnice, od roku 1940 žil 7 let v Třebíči, za svůj pobyt zde vytvořil řadu významných děl. V letech 1974 a 1978 byly v Třebíči uspořádány výstavy jeho děl. Literatura: Lavický, Vladimír. Imrich Plekanec. Šlépěje kultury západní Moravy, 1998, č. 9, s. 12-13 Dílo: viz zde DOČEKAL, Jan. Obrazy zádumčivé poezie : k prosincové výstavě z pozůstalosti Imricha Plekance. Zpravodaj města Třebíče. č. 1 (1979), s. 9-11, fot. | |
| 460. výročí narození ze ŽEROTÍNA, Karel – hejtman, politik Narození: 16. 9. 1564 Brandýs nad Orlicí Úmrtí: 9.10. 1636 Přerov Moravský politik. Narodil se v zámku v Brandýs nad Orlicí blízko starého brandýského hradu. Otcem byl Jan starší ze Žerotína z linie novojicko-brandýsské, matka Marie, rozená Černohorská z Boskovic. Karel starší (označení "starší" začal ke svému jménu z praktických důvodů psát kolem r. 1600) byl nejstarším synem. Jan z Žerotína, otec Karla staršího, byl od roku 1572 majitelem Kralic a spojil je s panstvím náměšťským. Do kralické tvrze, byla koncem 16. století přestěhována tajná tiskárna Jednoty bratrské. Tiskárně hrozilo prozrazení a bylo ohroženo vydání nového překladu biblického Starého zákona z hebrejštiny a řečtiny, které se v té době připravovalo. Karel starší navštěvoval bratrskou školu v Ivančicích, na které od roku 1575 působil Estom Rudinger. Zde se vzdělával v bohosloví, filozofii a klasických jazycích. Prvním domácím učitelem Karla staršího byl Slezan Vavřinec Cirkler. Pod jeho vedením studoval čtyři roky v Brně a v Ivančicích, později studoval i v zahraničí, ve Strasburku na městské akademii. Od roku 1580 studoval Basileji, později v Ženevě teologii a práva u profesora Grynera. Nějakou dobu žil ve Francii, v Anglii a v Nizozemí. V Heidelberku opět studoval. V letech 1587 se vrátil do vlasti. Otec Karla staršího zemřel roku 1583, Karlovi a jeho bratru Janu Divišovi zanechal značné jmění. Karel tak získal část Brandýsa nad Orlicí, panství lomnické a panství rosické. Dlouhou dobu obýval Karel hrad v Rosicích, o jehož dostavení dokončil (stavbu započal jeho otec). Jeho první ženou, jejíž výběr přenechal jednotě bratrské, byla Barbora z Krajku, dcera Arnošta Krajíře (jednoho z představitelů stavovského odboje r. 1547 proti Ferdinandovi I. ), která byla jako sirotek v poručnictví Petra Voka z Rožmberka. Sňatkem měla být zaručena ochrana bratrského centra na Kramelí v Mladé Boleslavi, ale úsilí bylo nakonec zmařeno koupí panství Jiřím Popelem z Lobkovic za pomocí jeho milenky, vdovy po Barbořinu bratru Adamovi Marty z Veselice. V červnu 1590 se jim narodila první dcera Bohunka. Barbora Krajířová v roce 1390 vážně onemocněla a červenci 1591 zemřela. Karel starší se znovu zasnoubil v roce 1395 se šestnáctiletou Eliškou Krajířovou z Krajku. Svatba se konala na zámku v Rosicích 5. února 1596. V roce 1597 se narodila dcera Alena, v říjnu 1599 syn Bedřich. Po druhém porodu však Eliška onemocněla, ze své nemoci se již nezotavila a v roce 1600 zemřela. Její syn zemřel několik týdnů po té. Další manželkou Karla staršího se měla stát Kateřina Anna z Valdštejna. Byla sirotkem po Vilémovi z Valdštejna a Markétě Smiřické. Sňatku bylo bratrskými duchovními požehnáno 24. srpna 1604. Svatba měla politický podtext. Manželka byla vznešenějšího a významnějšího rodu, i když z chudé větve. V roce 1604 však začala Kateřina Anna churavět. Zemřela po dlouhé nemoci 7. srpna 1605. Karel starší byl horlivým členem Jednoty Bratrské. Stal se vůdčí osobností moravských "kalvínů" a stavovské politiky. Byl protivníkem olomouckého biskupa a kardinála Františka Dietrichštejna, syna hofmistra Rudolfa II. Adama z Dietrichštejna. František Dietrichštejn byl představitelem španělské katolické strany na Moravě, která se snažila o katolickou restauraci a o postupné vytlačování evangelistů ze státních úřadů, královského dvora a zemských vlád. Na přelomu 16. a 17. století vedl společně se svým bratrem Zikmundem proti Karlu staršímu politický proces, kterým ho chtěl odstranit ze zemského úřadu. Karel starší byl zbaven soudcovského místa a mimo jiné poručnické správy majetku pánů z Lipé, k němuž patřili Ivančice. V letech 1608 - 1614 byl Karel starší zemským hejtmanem na Moravě. V té době se stupňovala krize mezi katolickou a evangelickou stranou, která vyvrcholila stavovským povstáním. Karel starší ještě v roce 1614 z důvodů nekončících neshod rezignoval a stavovského povstání se tak přímo neúčastnil. Byl obhájce politiky kompromisu mezi císařem a stavy a vyznavačem náboženské snášenlivosti. 22. června 1614 se počtvrté oženil s Kateřinou z Valdštejna, vdovou po Smilu Osovském z Doubravice, majitelkou třebíčského panství a dcerou předního českého šlechtice Jana z Valdštejna. Kateřina však nadále zůstala jedinou majitelkou třebíčského panství. Pod Žerotínovou ochranou udržela se v Třebíči ještě dlouho po Bílé hoře bohoslužba bratrská a evangelická až do začátku r. 1629, kdy byl vydán další císařský reformační reskript o vypovězení bratrských a evangelických kazatelů a namířený proti obyvatelstvu téhož nábož. vyznání (1. vyšel roku 1622, 2. roku 1625). V roce 1628 15. května podstoupila Kateřina třebíčské panství svému bratru Adamovi z Valdštejna a manželé odešli do exilu. Zachovala se česká, latinská, německá, francouzská a italská korespondence, která byla sebrána v publikaci "Z korespondence" (Odeon, 1982, Praha). Literatura: ODLOŽILÍK, Otakar: Karel starší ze Žerotína. 1564-1636, Melantrich, Praha 1936 Dílo: viz. zde ZE ŽEROTÍNA, Karel. Z korespondence. 1. vyd. Praha: Odeon, 1982. 452 s., fot., rejstř. Živá díla minulosti ; Sv. 93. | |