Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
červen 2026
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
Výročí a regionální osobnosti ÚNOR 2025
| 190. výročí události Zavedení veřejného osvětlení v Třebíči Událost: 28. 2. 1835 Třebíč Návrh ze 7. prosince 1833, který podal třebíčský syndik Josef Gottsmann na schůzi městských orgánů, týkající se zavedení veřejného osvětlení, byl schválen brněnským guberniem 28. února 1835. Na počátku 40. let byla vrchnostenským úřadem schválena instalace osvětlení na Stařečce. Literatura: Janák, Jan. Třebíč: Dějiny města II. Vyd.1. Brno: Blok, 1981. 222 s.: il. Kap.2, Správa a obecní hospodářství 1740-1848, s.42. |
| 100. výročí narození HERZÁN, Václav – voják Narození: 4. 2. 1925 Újezdka Česká (Ukrajina) Úmrtí: 5. 9. 1989 Výčapy (Třebíč) Rodina patřila mezi volyňské Čechy. Otec měl hospodářství, kde Herzán se svými dvěma bratry pomáhal až do svých devatenácti let, kdy se stal 15. března 1944 příslušníkem 1. československého armádního sboru. Byl přidělen k samostatnému praporu tankových automatčíků. Po dvouměsíčním výcviku byl odeslán na vojnu. Účastnil se bojů o osvobození města Dukla, která byla osvobozena 19. září 1944. S vojskem prošel přes všechny bitvy až ke Kroměříži na Moravu. Oba bratři zahynuli během války.Po válce se Herzán vrátil do rodné vesničky. Volyňské rodiny tehdy ze strachu z dalšího vývoje požádali prezidenta Eduarda Beneše o možnost návratu do původní vlasti. Ke konci roku 1945 se podařilo Československé vládě získat souhlas s tímto přesídlením a do Československa se vrátilo kolem 200 tisíc emigrantů. Rodina se přestěhovala do českého pohraničí do Podlesí na Chebsku, později do Kotopek u Hořovic. Po otcově smrti v roce 1966 se oženil s Amálií Šárkovou, která pocházela z Výčap na Třebíčsku, kam se oba ve stejném roce přestěhovali. Pracoval v zemědělství v zásobování a později vykonával stavební zemědělské práce. Byl oceněn československých válečným křížem., medailí Za vítězství nad fašistických Německem, pamětní medailí SSSR, Polskou stříbrnou medailí apod. Literatura: Mejzlík, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. Třebíč: Český svaz bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. : il. |
| 140. výročí narození NIKODÉM, Viktor – malíř Narození: 12. 2. 1885 Třebíč Úmrtí: 20. 2. 1958 Praha Výtvarný kritik a malíř, autor překladů z francouzštiny. Také legionář. Byl synem archiváře Viléma Nikodéma. Vystudoval třebíčské gymnázium, poté studoval germanistiku v Praze, ve Vídni a Nise. Během první světové války byl zajat v Rusku a v roce 1917 vstoupil do legií. Do vlasti se vrátil v roce 1920. Právě tehdy se začal věnovat malířství. Jeho práce byly vystaveny v roce 1921 na výstavě ruských legionářů. Náměty jeho děl jsou především Třebíč a okolí, Prahy. Maloval krajinu, zvířata, zátiší. Jeho malířské dílo je často řazeno k surrealismu. Jeho blízkým přítelem byl Vítězslav Nezval. Kromě výtvarné činnosti překládal básně a publikoval kritiky v Národním osvobození. Literatura: Ottův slovník naučný nové doby Dílo: NIKODÉM, Viktor. Bedřich Vaníček. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958. 14 s., obr. příl. Nové prameny ; Sv. 15. |
| 190. výročí narození ZVĚŘINA, František Bohumír – malíř Narození: 4. 2. 1835 Hrotovice (Třebíč) Úmrtí: 27. 12. 1908 Vídeň (Rakousko) Malíř, ilustrátor, středoškolský profesor kreslení. Nižší reálné gymnázium vystudoval ve Znojmě, vyšší reálné gymnázium v Praze. V roce 1852 začal studovat na pražské malířské akademii. Studia zakončil v roce 1859. Po studiích vyučoval na reálném gymnáziu v Kutné Hoře obory kreslení a deskriptivní geometrii. Později také v Brně, Gorici, Mariboru a ve Vídni. Z výdělku z prodeje obrazů podporoval matku a užíval je pro cesty na Balkán. Také cestoval do Ruska, Albánie, Řecka, Turecka, Rumunska a na Slovensko. Na cestách kreslil a ze svých cest publikoval cestopisné články v časopisech Globus, Zlatá Praha, Světozor nebo například Květy. V Čechách kreslil motivy Podyjí, Moravského Krasu a rodného kraje. Maloval, kreslil, užíval akvarel. Jeho dílo má význam dokumentární, vlastivědný a vlastenecký. Zasloužil se o restaurování obrazů farních chrámů v Krhově, Valči, Dalešicích, Račicích a Myslibořicích. Pro svoje vlastenectví a slovanské cítění byl vyloučen z Akademie pro projevy slovanofilství, když vystavoval obrazy výhradně se slovanskými motivy. Na sklonku života žil v Dolním Rakousku ve Zwettlu a později ve Vídni. Vystavoval v Praze, ve Vídni a v Brně. Jeho dílo vzbuzovalo velkou pozornost v zahraničí. Literatura: Toman, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců. II. L - Ž. Praha 1950 Dílo: NĚMCOVÁ-ZVĚŘINOVÁ, Melanie. Cesty F.B. Zvěřiny po Balkáně : K stému výročí umělcových cest. Hrotovice: Míst. nár. výbor, 1973. nestr., obr. |