Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
červen 2026
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
Výročí a regionální osobnosti ČERVEN 2020
| 160. výročí narození PAMMROVÁ, Anna – spisovatelka, básnířka, filozofka Narození: 27. 6. 1860 Jinošov (Náměšť nad Oslavou) Úmrtí: 19. 9. 1945 Žďárec ( Tišnov) Narodila se v rodině hajného Jana Pammra a jeho ženy Josefy rozené Měcháčkové jako první ze 4 dcer. Vychovávala ji kmotra Antonie Nováková se svým mužem Leopoldem. V roce 1871 se s nimi přestěhovala do Náměště nad Oslavou, kde se učila němčině, francouzštině a angličtině. Léta strávená odloučení od rodičů autobiograficky vylíčila v knize Antieva. V roce 1880 se jí narodila nemanželská dcera Alma. V roce 1883 absolvovala kurs pěstounek. V letech 1883-1888 působila jako pěstounka v mateřské škle v Brně na Pekařské ulici. V roce 1893 se v Hartvíkovicích u Třebíče vdala za Františka Kroha, v roce 1893 se jim narodil syn František. V roce 1894 se rodina přestěhovala na Kozinek, od roku 1896 žili ve Žďárci u Tišnova. V roce 1906 zemřela dcera Alma. Po synově útěku do Ameriky, který uprchl v roce 1914, se Anna Parmová se svým mužem rozvedla. Dochovala se korespondence s Otakarem Březinou. Dopisovala si také se sestru Leonou Křemenovou, neteří Almou Křemenovou, spisovatelkou a překladatelkou Annou Moudrou. Psala básně, úvahy o postavení ženy ve společnosti. Dílo: PAMMROVÁ, Anna. Zrcadlo duše : Básně. Brno: Brněnské tiskárny, 1945. 97 s. KUCHAŘ, Lumír. Žena s duší lesa : Z dopisů Anny Pammrové Leonoře Pamrové-Pohorské. Třebíč: Okr. knih., 1970. 31 s. PĚNČÍK, Josef. Otokar Březina v Jinošově : K stému výročí jeho pobytu v letecj 1887-1888. Jinošov: Míst. nár. výbor, 1988. 94 s. URBÁNKOVÁ, Vlasta. Navštivte mne s podzimem : Anna Pammrová a lidé kolem ní. Druhé doplněné vydání. Tišnov: Sursum, 2016. 211 stran. ISBN 978-80-7323-302-0 ilustrace, portréty, faksimile ;. KŘEMENOVÁ, Alma. Anna Pammrová - životopis. Tišnov: Sursum, 2005. 238 s. ISBN 80-7323-113-1. BEDNÁŘ, Jiří. Vzpomínky Anny Pammrové. Region T, roč. 4, č. 37 (12.09.1995), s. 4, ilustr. HÖFER, Ferdinand. Perspektivy niterného porozumění. Horácké noviny, roč. 6, č. 37 (12.09.1995), s. 6. BŘEZINA, Otokar. Svítání naděje. Praha: Melantrich, 1989. 47, [30] s. : il. Vzpomínky na Annu Pammrovou : [vlastivědný čtvrtletník Tišnovsko]. Tišnov: Městský úřad, 1995. 15 s. : il. Literatura: Zejda, Radovan...[et.al.]. Osobnosti Třebíčska. Vyd.1. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s.: il. Ověřeno v : Literární archiv Památníku národního písemnictví | |
| 80. výročí úmrtí ŽĎÁRSKÝ, Matyáš – malíř, sochař, lyžař, pedagog Narození: 24. 2. 1856 Kožichovice (Třebíč) Úmrtí: 20. 6. 1940 St. Polten (Rakousko) Matyáš Žďárský se narodil jako poslední ze sedmi dětí Josefy a Jana Žďárských v Kožichovicích u Třebíče v budově mlýna, který se však do dnešních dob nedochoval. Brzy po jeho narození zemřel Žďárského otec a matka odešla do Třebíče, kde malý Matyáš začal navštěvovat školu, později vychodil jihlavskou reálku a německý učitelský ústav v Brně. Ještě jako dítě po úrazu oslepl na jedno oko. Po dokončení studia v r. 1874 nastoupil do prvního místa ve Vídni a následující léta strávil jako pedagog ve Vídni, rakouském Elsenreithu a počátkem osmdesátých let jako učitel v trestnici Stein (Krems am Donau). Vzhledem k šíři Žďárského zájmů, mezi které patřilo výtvarné umění, a zejména přírodní vědy, včetně vztahů jednotlivých složek prostředí, není divu, že ani poměrně úspěšná kariéra učitele jen příliš neuspokojovala. Začal podnikat studijní cesty; cestoval po Švýcarsku, Německu, Francii, Bosně, Itálii a po severní Africe, a studovat (malířství na akademii v Mnichově a techniku na polytechnice v Curychu), a v roce 1889 koupil horský statek Habernreith poblíž Lilienfeldu. Již jako majitel horského statku a horal s živým zájmem o přírodní prostředí se Žďárský začal věnovat alpinismu a zejména lyžování. Matyáš Žďárský uspořádal v roce 1901 první závod ve sjezdu a v roce 1905 ve slalomu. Po zakladateli alpského lyžování byla pojmenována horská chata v Alpách, Mount Zdarsky – hora v Antarktidě, je po něm pojmenována mj. ulice v Lilienfeldu – Zdarskygasse, ale i ulice v Třebíči. Literatura: Zejda, Radovan: Osobnosti Třebíčska. Třebíč 2000 | |