Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
červen 2026
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
Výročí a regionální osobnosti ČERVEN 2025
| 160. výročí úmrtí ANDERLE, Jan – pedagog, hudebník Narození: 27. 5. 1790 Hněvčeves (Hradec Králové) Úmrtí: 5. 6. 1868 Jemnice (Třebíč) Učitel a hudebník. Otec Aloise Vincence Anderle. Od roku 1808 působil jako učitel na různých místech v českých zemích. V letech 1819-1827 působil v Budišově u Třebíče, roku 1854 odešel na odpočinek do Jemnice. Další synové Adolf, Arnošt a dcera Anna působili také v hudebních oborech, uplatnili se na operní scéně v Německu. Literatura: Regionální osobnosti Knihovna města Hradec Králové |
| 170. výročí narození FOERSTER, Karel – pedagog, varhaník, skladatel Narození: 2. 6. 1855 Osenice (Jičín) Úmrtí: 14. 6. 1921 Znojmo Byl nevlastním strýcem Josefa Bohuslava Foerstera. Studoval housle na pražské konzervatoři, byl členem orchestru Prozatímního divadla, působil jako varhaník ve Znojmě, 1883-1920 byl varhaníkem a ředitelem kůru v Moravských Budějovicích. V Moravských Budějovicích společně se svou manželkou Karlou Foersterovou založil hudební školu, kde se vyučovalo hře na klavír, housle a zpěvu. Věnoval se i skladatelské činnosti. Byl příslušník českého hudebnického fondu. Je pohřben v Moravských Budějovicích. Literatura: Moravskobudějovicko. Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. : il. (Vlastivěda moravská; sv. 65). |
| 30. výročí úmrtí HAUGWITZ, Karl Anton von – šlechtic, podnikatel Narození: 22. 10. 1922 Osová Bitýška (Velké Meziříčí) Úmrtí: 4. 6. 1995 Třebíč Vystudoval německé reálné gymnázium v Brně. Po skončení studia, maturoval v roce 1940, nastoupil do německé armády. Od roku 1941 byl zařazen u letectva. V r. 1942 byl převelen na východní frontu k městu Smolensk k letecké pěchotě. 29. listopadu byl u Smolenska těžce raněn, přišel o pravou nohu pod kolenem. V lednu 1944 byl propuštěn z armády, po návratu domů začal studovat v Praze lékařství. Po Osvobození Osové byl internován v koncentračním táboře pro Němce a kolaboranty ve Velké Bíteši. V roce 1946 byl odsunut do Německa. V Německu se stal odborníkem v oboru kosmetiky, společně se svou manželkou Irmentraud Feline se stal majitelem luxusní parfumerie s kosmetickou školou v Bonnu. Po roce 1989 několikrát navšívil svou vlast, později se vrátil do vlasti. V roce 1991 organizoval v Náměšti nad Oslavou 1. zámecký koncert. V červnu organizoval setkání roku Haugwitz v Náměšti. 2. června 1995 onemocněl a byl hospitalizován v třebíčské nemocnici, kde zemřel. Literatura: Kotík, Jaromír. Letopisy rodu Haugwitzů. Velká Bíteš, 1997. 167 s. : il. |
| 370. výročí události ADAM FRANTIŠEK Z VALDŠTEJNA MAJITELEM TŘEBÍČSKÉHO PANSTVÍ Událost: 30. 6. 1655 Za jeho nezletilosti spravovala třebíčské panství jeho matka Zdislava ze Sezimova Ústí. Literatura: Fišer, Rudolf. Třebíč. Dějiny města I. Vyd.1. Brno: Blok, 1978. 210 s.: il. |
| 590. výročí události POTVRZENÍ VÝSAD MĚSTA TŘEBÍČE MARKRABĚTEM MORAVSKÝM ALBRECHTEM II. HABSBURSKÝM Událost: 24. 6. 1435 Albrecht, z Boží milosti kníže rakouský, štýrský, korutanský a krajinský, markrabě moravský atd. všem vůbec a každému zvláště přítomným i budoucím, jimž se tento list do rukou dostane, pozdravení v Pánu a známost následujících věcí. Ačkoliv Naší knížecí Jasnosti pečlivá dobrotivost k blahu všech poddaných přihlížeti ráčí, a o tom, co jim vydatně prospívá, ustavičně na mysli přemítá: nicméně přednost zvláštní jakousi přízní hojněji k prospěchu těch se kloní, které pevná a stálá věrnost a neporušené dlouhé služby mnohokráte doporučují. Předstoupiliť zajisté před Naši dobrotivou tvář věrní naši milí měšťané Naši Třebíčští a prosili Nás svým a obce své jménem, snažně a poníženě, abychom jim a dříve řečenému městu Třebíči všecky a jednotlivě jejich výsady, práva, ustanovení, udělení, zápisy, milosti, darování a potvrzení chvalitebné a schválené a až posud zachovávané obyčeje jim od někdy nejjasnějších slavné paměti knížat, králův totiž českých a markrabat moravských, předchůdcův našich nejmilejších učiněné, daně, udělené či propůjčené, učiněná, daná, udělená a propůjčená a jmenovitě výsadu jim od někdy nejjasnějších Jana, krále českého a Karla jeho prvorozeného, tehdy markraběte moravského, danou a během času od Jodoka, markraběte moravského, Václava, krále českého, a od nejjasnějšího knížete, pána a tchána našeho nejmilejšího, císaře pána Sigmunda, tehdy krále římského atd. potvrzenou z vrozené Nám dobrotivosti a milostivosti, jakožto markrabě a pán moravský obnoviti, ujistiti, schváliti a milostivě potvrditi ráčiti. My tedy jejich rozumným a spravedlivým prosbám milostivě jsouce nakloněni a chtějíce je v stálé jich věrnosti a v konání věrných služeb, jakýmž se k našim předchůdcům a Nám v dobách uplynulých neúnavné skvěli a i v budoucnost a i v budoucnosti výborně se skvíti mají, vřeleji utvrditi, jim vše všecky a jednotlivě jejich výsady, práva, ustanovení, udělení, zápisy, svobody, milosti, darování a povelení, chvalitebné schválené a posud zachovávané obyčeje jim od dříve řečených předchůdcův Našich dané a propůjčené, daná, učiněná a propůjčená ne z omylu aneb neopatrně, nýbrž po dobrém uvážení a po vyslyšení zdravé rady vznešených věrných Svých, v jednotlivých punktech, klausulích, článcích a výpověděch, jako by v tento list vepsány byly z obvyklé Své dobrotivosti a milostivosti, jakožto markrabě a pán Moravy jsme schválili, ujistili, obnovili a potvrdili, schvalujeme, ujišťujeme a obnovujeme a tímto listem milostivě potvrzujeme, ustavujíce a chtějíce, aby všecky svrchované věci, jakoby v tento list vepsány byly, jako dříve beze vší šalby a lsti věčnou podržely sílu a pevnost. List tento jenž na svědectví pravdy Naší pečetí větší, již ve Svém markrabství moravském užíváme, jest utvrzen, dílo jest V Brně v den sv. Jana Křtitele léta Páně tisícího čtyřstého třicátého pátého. (listina vystavená Albrechtem II. Habsburským, manželem dcery Alžběty Zikmunda Lucemburského, který Albrechtovi zastavil Moravu v roce 1423). Literatura: Kubeš, Adolf. Dějiny města Třebíče. Sv.1. Třebíč: knihkupectví J.F. Kubeše, 1874. 173 s. |