Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
červen 2026
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
Výročí a regionální osobnosti ČERVENEC 2024
| 40. výročí úmrtí FUČÍK, Bedřich – spisovatel, nakladatel Narození: 4. 1. 1900 Čáslavice (Třebíč) Úmrtí: 2. 7. 1984 Praha PhDr., redaktor literárních a uměleckých časopisů, literární kritik, překladatel z němčiny, angličtiny a ruštiny. V letech 1912 - 1920 absolvoval třebíčské gymnázium. Společně s Vítězslavem Nezvalem pracoval ve studentském časopise Svítání. Po maturitě začal studovat Filozofickou fakultu Karlovy Univerzity. V letech 1927 - 1931 vedl časopis Tvar. Kolem časopisu se sdružovalo mnoho soudobých literátů, jako byl Zahradníček, Deml, Durych, Halas aj. V roce 1929 se stal ředitelem nakladatelství Melantrich. V letech 1933 - 1937 vedl časopis Listy pro umění a kritiku. Jeho nakladatelská i časopisecká činnost spočívala ve vydávání děl literátů různých společensko-politických zastoupení. Vydávání a publikování děl židovských autorů jej dostalo do situace, kdy musel v roce 1938 odejít z vydavatelství Melantrich. Působil pak krátce společně s V. Závadou v nakladatelství J. R. Vilímek. V průběhu druhé světové války přispíval kritickými studiemi do časopisu Akord. Po válce se stal krátce ředitelem nakladatelství Vyšehrad. Po roce 1948 už zde pracoval pouze jako korektor. V roce 1951 byl zatčen a odsouzen jako klerofašista k patnácti letům vězení. Byl propuštěn na amnestii v roce 1960. V roce 1968 se stal signatářem Charty 77, pořádal a redigoval samizdatová vydání děl Zahradníčka, Čepa, R. Černého, Demla aj. Věnoval se medailonovým pracím. Svoje společensko-umělecké kritiky prezentoval na soukromých přednáškách. Ve středu jeho zájmu stál Šalda, Březina, Holan, Zahradníček, Deml, Vančura, Nezval, Halas aj Literatura: Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů, 2016 Dílo: viz. zde SAK, Robert. "Život na vidrholci" : (příběh Bedřicha Fučíka). Vyd. 1. Praha Litomyšl: Paseka, 2004. 421 s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-7185-670-3. | |
| 40. výročí úmrtí ŠILHAVÝ, Vladimír – lékař, přírodovědec, výtvarník Narození: 20. 7. 1913 Kutná Hora Úmrtí: 6. 7. 1984 Třebíč MUDr., CSc., entomolog - arachnolog, publikace a redakční činnost z oboru. Narodil se v rodině řídícího učitele Františka Šilhavého. Od roku 1918 se rodina přestěhovala do Budíkovic u Třebíče. V letech 1924-1938 studoval na třebíčském gymnáziu, v letech 1932-1938 na lékařské fakultě v Brně, kde promoval v roce 1946. V roce 1936 stál u založení přírodovědeckého klubu v Třebíči, stal se jednatelem klubu, v letech 1961-1984 předsedou Přírodovědeckého klubu. V letech 1938-1945 pracoval jako medik v ordinaci MUDr. Mátla, v letech 1946-1979 jako lékař, od roku 1950 jako obvodní lékař ve Starči. V roce 1971 byl generálním sekretářem kongresu Centre international de documentation arachnologique uspořádaném v Brně. Věnoval se hře na klarinet, malování, grafice a litografii. Je autorem mnoha vědeckých ilustrací, kterými doplňoval své publikované práce. Publikoval práce a studie věnované různým osobnostem, z nich 16 je věnováno entomologickému výzkumu Třebíčska. Byl popularizátorem vědy. Pro veřejnost pořádal přednášky v oboru přírodovědy. Literatura: Citace: Zejda, Radovan...[et.al.]. Osobnosti Třebíčska. Vyd.1. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s.: il. Dílo: viz. zde ŠILHAVÝ, Vladimír. Fauna ČSR. 7.sv. 1. vyd. Praha: Nakladatelství ČAV, 1956. 271 s., obr. příl., rejstř., obr. ZEJDA, Radovan. MUDr. Vladimír Šilhavý CSc.. Stařeč: Obecní úřad, 2003. 16 s.: Il. | |
| 120. výročí narození ŠULISTA, Ludvík – pedagog, voják Narození: 21. 7. 1914 Telč Úmrtí: 1. 10. 1938 Dolný Kubín Literatura: Ludvík Šulista : Osobnost týdne. Horácké noviny. Roč. 10, č. 76 (1999), s. 9. | |