Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
září 2026
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
Výročí a regionální osobnosti ŘÍJEN 2026
| 120. výročí narození CHARVÁT, Eduard – betlémář Narození: 13. 10. 1906 Třebíč Úmrtí: 14. 11. 1995 Pocházel z rodiny, kde betlémářskou tradici pěstovali otec a dědeček. Vytvořil několik desítek miniaturních betlémů, které se vyznačují velkým počtem figurek. Jsou bohaté na zvířata a ptáky. Už jako dvanáctiletý vytvořil betlém, který si získal uznání faráře z Lomnice u Tišnova. V roce 1932 vytvořil asi dvoumetrový betlém, jehož část město pocházela od jeho otce. Napsal práci "O třebíčských betlémech a betlémářích", kde zachytil historii betlémářství na Třebíčsku, počátky betlémářské tradice, známé třebíčské betlémy a jejich tvůrce. Literatura: Zejda, Radovan. Betlémáři. Šlépěje kultury západní Moravy, 1991, č.1, s.24-25 Dílo: CHARVÁT, Eduard. O třebíčských betlémech a betlémářích: rukopis je v majetku národopisného odd. Národního muzea v Praze/čís. Př. A5/69. [S.l.]: [s.n.]. 62 s. |
| 390. výročí úmrtí ze ŽEROTÍNA, Karel, starší – hejtman, politik Narození: 14. 9. 1564 Brandýs nad Labem Úmrtí: 9. 10. 1636 Přerov Narodil se v zámku v Brandýsi nad Orlicí blízko starého brandýského hradu. Otcem byl Jan starší ze Žerotína z linie novojicko-brandýsské, matka Marie, rozená Černohorská z Boskovic. Karel starší (označení "starší" začal ke svému jménu z praktických důvodů psát kolem r. 1600) byl nejstarším synem. Jan z Žerotína, otec Karla staršího, byl od roku 1572 majitelem Kralic a spojil je s panstvím náměšťským. Do kralické tvrze, byla koncem 16. století přestěhována tajná tiskárna Jednoty bratrské. Tiskárně hrozilo prozrazení a bylo ohroženo vydání nového překladu biblického Starého zákona z hebrejštiny a řečtiny, které se v té době připravovalo. Karel starší navštěvoval bratrskou školu v Ivančicích, na které od roku 1575 působil Estom Rudinger. Zde se vzdělával v bohosloví, filozofii a klasických jazycích. Prvním domácím učitelem Karla staršího byl Slezan Vavřinec Cirkler. Pod jeho vedením studoval čtyři roky v Brně a v Ivančicích, později studoval i v zahraničí, ve Strasburku na městské akademii. Od roku 1580 studoval Basileji, později v Ženevě teologii a práva u profesora Grynera. Nějakou dobu žil ve Francii, v Anglii a v Nizozemí. V Heidelberku opět studoval. V letech 1587 se vrátil do vlasti. Otec Karla staršího zemřel roku 1583, Karlovi a jeho bratru Janu Divišovi zanechal značné jmění. Karel tak získal část Brandýsa nad Orlicí, panství lomnické a panství rosické. Dlouhou dobu obýval Karel hrad v Rosicích, o jehož dostavení dokončil (stavbu započal jeho otec). Jeho první ženou, jejíž výběr přenechal jednotě bratrské, byla Barbora z Krajku, dcera Arnošta Krajíře (jednoho z představitelů stavovského odboje r. 1547 proti Ferdinandovi I.), která byla jako sirotek v poručnictví Petra Voka z Rožmberka. Sňatkem měla být zaručena ochrana bratrského centra na Kramelí v Mladé Boleslavi, ale úsilí bylo nakonec zmařeno koupí panství Jiřím Popelem z Lobkovic za pomocí jeho milenky, vdovy po Barbořinu bratru Adamovi Marty z Veselice. V červnu 1590 se jim narodila první dcera Bohunka. Barbora Krajířová v roce 1390 vážně onemocněla a červenci 1591 zemřela. Karel starší se znovu zasnoubil v roce 1395 se šestnáctiletou Eliškou Krajířovou z Krajku. Svatba se konala na zámku v Rosicích 5. února 1596. V roce 1597 se narodila dcera Alena, v říjnu 1599 syn Bedřich. Po druhém porodu však Eliška onemocněla, ze své nemoci se již nezotavila a v roce 1600 zemřela. Její syn zemřel několik týdnů po té. Další manželkou Karla staršího se měla stát Kateřina Anna z Valdštejna. Byla sirotkem po Vilémovi z Valdštejna a Markétě Smiřické. Sňatku bylo bratrskými duchovními požehnáno 24. srpna 1604. Svatba měla politický podtext. Manželka byla vznešenějšího a významnějšího rodu, i když z chudé větve. V roce 1604 však začala Kateřina Anna churavět. Zemřela po dlouhé nemoci 7. srpna 1605. Karel starší byl horlivým členem Jednoty Bratrské. Stal se vůdčí osobností moravských "kalvínů" a stavovské politiky. Byl protivníkem olomouckého biskupa a kardinála Františka Dietrichštejna, syna hofmistra Rudolfa II. Adama z Dietrichštejna. František Dietrichštejn byl představitelem španělské katolické strany na Moravě, která se snažila o katolickou restauraci a o postupné vytlačování evangelistů ze státních úřadů, královského dvora a zemských vlád. Na přelomu 16. a 17. století vedl společně se svým bratrem Zikmundem proti Karlu staršímu politický proces, kterým ho chtěl odstranit ze zemského úřadu. Karel starší byl zbaven soudcovského místa a mimo jiné poručnické správy majetku pánů z Lipé, k němuž patřili Ivančice. V letech 1608 - 1614 byl Karel starší zemským hejtmanem na Moravě. V té době se stupňovala krize mezi katolickou a evangelickou stranou, která vyvrcholila stavovským povstáním. Karel starší ještě v roce 1614 z důvodů nekončících neshod rezignoval a stavovského povstání se tak přímo neúčastnil. Byl obhájce politiky kompromisu mezi císařem a stavy a vyznavačem náboženské snášenlivosti. 22. června 1614 se počtvrté oženil s Kateřinou z Valdštejna, vdovou po Smilu Osovském z Doubravice, majitelkou třebíčského panství a dcerou předního českého šlechtice Jana z Valdštejna. Kateřina však nadále zůstala jedinou majitelkou třebíčského panství. Pod Žerotínovou ochranou udržela se v Třebíči ještě dlouho po Bílé hoře bohoslužba bratrská a evangelická až do začátku r. 1629, kdy byl vydán další císařský reformační reskript o vypovězení bratrských a evangelických kazatelů a namířený proti obyvatelstvu téhož náboženského vyznání (1. vyšel roku 1622, 2. roku 1625). V roce 1628 15. května podstoupila Kateřina třebíčské panství svému bratru Adamovi z Valdštejna a manželé odešli do exilu. Zachovala se česká, latinská, německá, francouzská a italská korespondence, která byla sebrána v publikaci "Z korespondence" (Odeon, 1982, Praha). Literatura: ODLOŽILÍK, Otakar. Karel Starší ze Žerotína : 1564-1636. Praha: Melantrich, 1936. 194 s., fot., rejstř. Dílo: viz. zde Spisy Karla Staršího z Žerotína : Listové psaní jazykem českým. Brno: Matice moravská, 1870. 515 s., 159, rejstř. |