• O nás
  • Historie knihovny
  • Organizační struktura
  • Výroční zprávy
  • Rozpočet na rok 2024
  • Střednědobý plán 2025 a 2026
• Oddělení a pobočky

  Knihovna Hasskova

  • Dětské oddělení
  • Oddělení pro dospělé
  • Studovna a čítárna
  • Hudební oddělení a zvuková knihovna
  • Internetová studovna a PC učebna
  • Regionální služby

   

  Pobočky knihovny

  • Pobočka Borovina
  • Pobočka Modřínová
  • Knihovny místních částí
• Projekty a granty

  Aktuální projekty

  • Projekty 2024

   

  Archív projektů

  • Projekty 2012
  • Projekty 2013
  • Projekty 2014
  • Projekty 2015
  • Projekty 2016
  • Projekty 2017
  • Projekty 2018
  • Projekty 2019
  • Projekty 2020
  • Projekty 2021
  • Projekty 2022
  • Projekty 2023
• Služby
  • Výpůjční služby
  • Pro zdravotně postižené
  • Meziknihovní výpůjční služba
  • Elektronické zdroje a databáze
  • Kopírování a digitální kopie
  • E-knihy
  • Vzdělávání pro veřejnost a nabídka školám
  • Krátkodobý pronájem
  • Kalendárium
  • Zájmové vzdělávání seniorů
  • Virtuální Univerzita třetího věku
• Knihovnám
  • Regionální služby
  • Vzdělávání
  • Informace pro místní samosprávu
  • Legislativa
  • Knihovny Vysočiny a ČR
  • Oceněné knihovny Třebíčska
  • Podpora knihoven a dotační programy
  • Kraj Vysočina a podpora regionálních služeb
  • Tritius
  • Knihovny Třebíčska
  • Online katalog výměnného fondu
• Kontakt

Výročí a regionální osobnosti KVĚTEN 2021

160. výročí narození NETOUSCHEK, Ferdinand  –   spisovatel, sběratel, pedagog Narození:      25.  5. 1861 Jaroměřice nad Rokytnou Úmrtí:           13. 11. 1922 Slavonice Učil v Hodonicích u Znojma, Drnholci. Byl ředitelem ve Slavonicích. Psal básně, humoresky, povídky, divadelní hry, sbíral pověsti a lidové písně, publikoval naučné články. Publikoval v časopisech Znaimer Wochenblatt, Volkskalender, Schule und Haus, Wiener Tagblatt, Südmährisches Heimatsbuch, Bauerkalender, Podyjí apod. Literatura: Moravskobudějovicko. Jemnicko. Brno : Muzejní vlastivědná společnost ve spolupráci s městy Moravské Budějovice a Jemnice, 1997. 863 s. : il. ISBN Vlastivěda moravská. 65. sv. 80-85048-75-2.
50. výročí úmrtí PROKŠOVÁ, Karla  –   spisovatelka Narození:      18. 9. 1885 Bohušice (Třebíč) Úmrtí:           17. 5. 1971 Praha Redaktorka, prozaička, též pro děti, dramatička, časopisecké články. Navštěvovala obecnou školu v Jaroměřicích a měšťanskou školu v Moravských Budějovicích (učitelé Jan Funtíček, Marie Krejčů). Provdala se do Prahy. Psala povídky, romány. Od roku 1926 redigovala ženskou hlídku v týdeníku Rodina. V 18 letech napsala román Světluščino jaro (nedochoval se). V roce 1922 vyšla její první povídka Macecha. Přispívala do časopisů Cep, Rozkvět, Venkov, Pozor, Reforma, Role, Jiřínský kraj, Valašské listy, Lada, Smíšek. Literatura: Lexikon české literatury Karla Prokšová - Geussová. Horácké noviny, roč. 10, 1999, č. 35, s. 9. Dílo: Prokšová, Karla. Rézini ženiši : román z jihozápadní Moravy. Vyd. 2. (v Akcentu 1.). Třebíč: Akcent, 2001. 295 s. ISBN 80-7268-154-0. Lidka Robanová (1924) román Hlas domova a jiné povídky (1926) divadelní hra Blud (1929)
80. výročí narození ŠMERAL, Bohumír  –  žurnalistika, politik, poslanec Narození:      25. 10. 1880 Třebíč Úmrtí:             8.   5. 1941 Moskva (Rusko) Narodil se na novodvorském statku. Jeho otec byl odborným učitelem a později ředitelem na německé měšťanské škole. Bohumír Šmeral vychodil obecnou školu v Třebíči. Absolvoval třebíčské gymnázium, kde se zapojil do vydávání studentského časopisu Sursum. Vystudoval právnickou fakultu na české univerzitě v Praze. Začal působit v politickém tisku. Stal se zahraničním zpravodajem Práva lidu a později odpovědným redaktorem. V roce 1911 byl zvolen poslancem říšské rady. V roce 1916 byl zvolen předsedou výkonného výboru Sociální demokracie. O rok později se vzdal stranických funkcí. V roce 1920 podnikl cestu do Sovětského svazu, kde se setkal s Leninem a o rok později vstoupil do Komunistické strany. Byl kritizován Klementem Gottwaldem a Zinověvem a stranické funkce opustil, ale později byl opět zvolen do ústředního výboru a zvolen poslancem KSČ. Působil ve funkci evropské komunistické internacionály. V roce 1928 působil v Mongolsku. V roce 1932 se stal šéfredaktorem časopisu Svět sovětů. Plnil úkoly zaměřené na takzvaný boj proti imperialistům na různých místech v Evropě. Působil v hnutí proti fašismu a válce. V roce 1960 byl v rodném domku otevřen Šmeralův památník a byla zde umístěna pamětní deska. Literatura: Zejda, Radovan...[et. al.]. Osobnosti Třebíčska. Vyd.1. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s.: il. Dílo: viz. odkaz
60. výročí úmrtí VRBA, Jan  –  spisovatel Narození:      10. 7. 1889 Klenčí (Domažlice) Úmrtí:           20. 5. 1961 Domažlice Lesník, profesor lesnické školy v Jemnici (1916-1919), redaktor plzeňského časopisu Pramen (1920-1923), plzeňského sokolského časopisu Na stráži (1920-1921), básník, prozaik, věnoval se lesnické a myslivecké tématice a historii Chodska, bratranec katolického kněze a básníka J. Š. Baara (1869-1925), člen literárního odboru Pracovní skupiny umělců Církve českomoravské. 1908-9 žákem lesnické školy v Jemnici, od 1.5.1917 do 30.9.1919 zde učil. Literatura: Biografický slovník Církve československé husitské (editoři: Martin Jindra, Marcel Sladkowski), 2020 Dílo: viz. odkaz
600. výročí vzniku události Král Zikmund potvrdil městu Třebíči všechny výsady Vznik: 8. 5. 1421 Místo: Brno Zigmund, z boží milosti římský král vždy rozmnožitel říše a uherský, český, dalmatský a chorvatský král, známo činíme tímto listem všem: ačkoliv královského důstojenství dobrotivá výsost se všem věrným poddaným milostivě propůjčuje, však přece před jinými k těm hodně se nakloňuje přízní Svou a milostí, o kterých jest ze zkušenosti známo, že se nad jiné větší oddanosti a stálou věrností k Nám a k předchůdcům Našim skvěli. Předstoupiliť zajisté před Naše Veličenství purkmistr, konšelé a přísední obce Třebíčské, věrni naši milí, poníženě nám žádajíce, abychom jim řečenému městu Třebíči všecky a jednotivě výsady, práva, ustanovení, listiny, propůjčené svobody, milosti, darování a povolení, jakož i schválené a chvalitebné obyčeje jim od nejjasnějších a osvícených někdy knížat slavné paměti králův českých a markrabat moravských předchůdcův našich a jmenovitě od nejčastnějších někdy knížat a pánův Jana děda, Karla otce, Jodoba bratrance a Václava bratra, našich nejmilejších králův českých a markrabat moravských propůjčené a daně, povolení, učiněné či daně milostivě schváliti, obnoviti a potvrditi ráčili. My pak jejich rozumným a spravedlivým prosbám dobrotivě jsouce naklonění a uváživše věrné a snažné služby od řečených měštanův Třebíčských předchůdcům Našim králům českých a markrabatům moravským až posud činěné a že Nám je během času tím hojněji konati budou, jim všecky a jednotlivě jejich výsady, listy, propůjčená práva, ustanovení, svobody, immunity, milosti, darování a povolení, jakož schválené a chvalitebné obyčeje od dříve řčených předchůdcův našich propůjčené a dané, povolené, očiněné čili dané, nikoliv z omylu neb neopatrné, nýbrž z dobré vůle a po vyslyšení zralé rady věrných Svých jsme schvlálili, zjistili, obnovili a potvrdili, chvalujeme, ujištujeme, obnovujeme a mocí tohoto listu jako král český a markrabě moravský s jistým Svým vědomím milostivě potvrzujeme, ustanovujíce a chtíce, aby všecky svrchuřečené věci, jakoby slovo do slova v tomto listě obsaženy byly, jako dříve po všecky časy neporušitelnou sílu a pevnost podržely, čemuž na svědectví jsme k tomuto listu Svou královskou pečeť dali přivésiti. Dáno v Brně léta Páně tisícího čtyřstého dvacátého prvého dne osmého května, kralování našeho uherského atd. v pětatřicátém, římského pak jedenáctém a českého v prvém roce. (Listina vystavená Zikmundem Lucemburským). Literatura: Kubeš, Adolf. Dějiny města Třebíče. Sv. 1. Třebíč: knihkupectví J.F.Kubeše, 1874. 173 s.