Po stopách Židů (i židů)

Projekt byl podán do programu Knihovna 21. století (též K21) Ministerstva kultury ČR.

Třebíče se téma holocaustu hluboce dotýká. Už od středověku ve městě vedle křesťanského obyvatelstva žila početně i společensky významná populace židovského obvytelstva. Konec respektovaného soužití učinily hromadné transporty v květnu 1942. Zemřelo 1 371 Židů a vrátila se neselá desítka. Židovská obec již v Třebíči nebyla obnovena a čtvrti, které se díky umístění za mostem přes řeku Jihlavu vždy říkalo Zámostí, hrozil zánik v podobě panelákového sídliště. Na podzim 1989 byly plány hotovy a buldozery připraveny shrnout zchátralé budovy.

Náhlý zvrat nastal ihned po listopadu 1989. Třebíč v čele s prvním porevolučním starostou Pavlem Heřmanem začala usilovat o obnovení židovské čtvrti Zámostí a tato snaha vyvrcholila v srpnu 2003 zápisem židovských památek na seznam kulturního a historického dědictví UNESCO spolu s bazilikou sv. Prokopa.

Židovská tématika je tak nedílnou součástí života města. Současnost židovské čtvrti Zámostí je ve znovuoživování lokality pro trvalé bydlení, budování infrastruktury, služeb a kultury při zachování co nejvěrnější podoby jednotlivých objektů či souborů staveb.

Cílem projektu je sdělit důležitá a zajímavá fakta dětem a mladé generaci zážitkovou formou - přednáškami, procházkami, návštěvami památek. Děti by měly pochopit, jak důležité je pro charakter jejich rodného města staleté působení židovské komunity.

Akce projektu

Svátek nekvašených židovských chlebů (Pesach). Besedy s paní Juráňovou o jednom z nejdůležitějších židovských svátků a zároveň jedním z nejstarších vůbec. Povídání bude spojeno s ochutnávkou macesů. 

Za tajemstvím židovských pohádek a legend. Židovské pohádky a legendy přinášejí zábavu i poučení. Dobrý skutek je v nich vždy bohatě odměněn, lež a nespravedlnost jsou potrestány. Ožívají v nich prorok Eliáš, krásná Ráchel a další pohádkové postavy, a to i díky překrásným ilustracím třebíčského ak. mal. Josefa Kremláčka (†2015). Stálá aktivita knihovny bez nároku na finanční zajištění projektem.

Terezínské ghetto. Besedy s autorkou  Veronikou Válkovou.  Hlavní hrdinkou knihy je Bára, která putuje časem a náhodou se ocitne ve druhé světové válce v naprosto pustém městě, kam Hitler sváží Židy z celých Čech v Terezíně.

Tajemný golem. Besedy s autorkou Lucii Seifertovou. Příběh o Golemovi se odehrál na konci 16. století, kdy v české zemi vládl císař Rudolf II. V té době byla Praha plná mudrců, učených šarlatánů i prachsprostých podvodníků. Mnoho z nich toužilo vyrobit umělou bytost – homunkula

Go - Go – Go – Golem. Výtvarná dílna.

Antonín Kalina. Besedy s autorkou Anetou Chytkovou. Publikace „Antonín Kalina“ přibližuje život a osudy třebíčského rodáka a držitele ocenění Spravedlivý mezi národy, který za 2. světové války zachránil v koncentračním táboře Buchenwald více než 900 dětí před téměř jistou smrtí.

Už je tady zase. Cyklus scénického čtení LiStOVáNí. Léto 2013. Na zanedbaném plácku uprostřed Berlína se probudí Adolf Hitler. V nejhlubším míru, bez své strany, bez svých věrných, bez Evy. Sám a sám v moři přistěhovalců. 66 let po své domnělé smrti uvízne v přítomnosti a proti vší pravděpodobnosti zahájí novou kariéru – v televizi! A nakonec – jak jinak – zamíří i do politiky! Jeho heslem se stane boj proti rychlé jízdě a psím exkrementům na chodnících. Hořká politická satira ukazuje současné Německo jako cynickou společnost, kterou žene kupředu bezskrupulózní touha po úspěchu a která je navzdory desetiletím demokracie naprosto bezbranná vůči demagogům nejhrubšího zrna.

Zaostřeno na židovské památky.  Fotografická soutěž na téma „udělej si selfíčko s židovskou památkou“.

Cesty časem. Proměny města Třebíče.  Návštěvy expozice, jejímž autorem je Doc. PhDr. Michal Stehlík, PhD., jsou zacíleny na všechny věkové kategorie dětí a mládeže. Tématika třebíčské historie s akcentem na tradiční a ve městě středověká řemesla provozovaná židovským obyvatelstvem je zpracována s použitím interaktivních prvků, umožňujících návštěvníkům aktivní spolupráci. Židé se díky své pracovitosti a vynalézavosti často stávali hybnou silou v řemeslném a později v průmyslovém rozvoji města – vzkvétal kožedělný, obuvnický a textilní průmysl, na který ve 30. letech navázal Tomáš Baťa továrnou v městské části Borovina. Celou expozicí symbolicky provází dvě historicky doložené postavy třebíčských měšťanů – kronikář Suchenius a kupec Calligardi.

Mezilidská tolerance. Program sdružení STŘED, z. ú. Program podporuje přijímání rozdílů ve společnosti – zaměřuje se na kulturní, věkové, sociální a další odlišnosti. Napomáhá předcházet vzniku předsudků, rozvíjí toleranci a empatii.

Tematický kufřík Židovská kultura. Předměty, knihy a hry a hračky vztahující se k židovské kultuře a historii.

Odborné zajištění projektu:

Dagmar Juráňová. Patří mezi odborníky na židovskou kulturu, pracuje jako vedoucí turistického centra Městského kulturního střediska Třebíč, je hlavní pořadatelkou festivalu židovské kultury Šamajin.

Veronika Válková. Vystudovala latinu a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Stala se středoškolskou učitelkou na víceletém gymnáziu. Pod vlastním jménem vydává beletrii pro děti a učebnice. Jejím nejznámějším fantasy počinem je dnes již kultovní série Wetemaa.

Lucie Seifertová. Významná ilustrátorka a autorka knih zaměřené především na historii. Za devítimetrové leporelo Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných světových událostí (2003) získala cenu Magnesia Litera za nejlepší dětskou knihu roku 2003. Dále také Zlatou stuhu za nejlepší populárně naučnou knihu pro mládež a Zlatou pečeť za nejlepší polygrafický počin roku.

Aneta Chytková.  Autorka knihy „Antonín Kalina“ je studentkou třebíčského gymnázia. Navzdory svému mládí (nebo možná díky němu) se pustila ve své studentské vědecké práci do tématu, které do té doby veřejnosti předkládal výhradně známý publicista Stanislav Motl. Osobní setkání s Motlem ji inspirovalo, ale „její“ Kalina není ten „Motlův“. Šla vlastní cestou, pátrala v archivech, setkávala se s pamětníky, mimo jiné s Kalinovou vnučkou a jedinou přímou příbuznou Alexandrou Bodamer. Vycházela ze vzpomínek synovce Antonína Kaliny Jaromíra Slavíka nebo neteře Nadi Šinoglové. V Státním okresním archivu, kde jí pomocnou ruku podala archivářka Jitka Padrnosová, se jí podařilo objevit i vzpomínky sepsané po válce samotným Antonínem Kalinou. Výsledkem je práce, která dokázala uspět v soutěži Středoškolská odborná činnost. Ta je určena talentovaným středoškolákům, kteří se utkávají v osmnácti různých vědních oborech. Pro Anetu Chytkovou je tím oborem historie, jejímuž studiu by se chtěla po gymnáziu dál věnovat.

Sdružení STŘED, z. ú. Odborní pracovníci připravují a realizují programy primární prevence a lektorují vzdělávací kurzy. Programy úspěšně prošly procesem certifikace podle Standardů odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární prevence rizikového chování.