Městská knihovna Třebíč
březen 2024
po út st čt so ne
        1
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
2
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
3
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
  • LiStOVáNí.cz: Zahrada (Jiří Trnka)
  • LiStOVáNí.cz: Kluk z kostek (Keith Stuart)
4
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
5
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
6
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
7
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
  • Francouzský klub 2024 / Ženeva mezi vodou a horami
8
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
  • Knihovna ženám k MDŽ: Mám toho hodně ale nemám co na sebe aneb Jak zatočit s plnou skříní
9
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
10
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
11
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
12
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
13
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
14
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
15
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
16
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
17
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
18
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
19
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
20
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
21
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
22
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
23
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
24
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
25
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
26
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
27
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
28
  • Pod vodou / výstava ZŠ Třebíč, Horka-Domky
  • Březen - měsíc čtenářů
  • Bookstart - S knížkou do života - Velikonoce
29
  • Březen - měsíc čtenářů
30
  • Březen - měsíc čtenářů
31
  • Březen - měsíc čtenářů
Ptejte se knihovny



Město Třebíč



Kraj Vysočina



NOVA-NET



Platební brána ComGate



Noc literatury 2021

22.09.2021 18:00
Knihovna Hasskova, pobočka Modřínová, Galerie Franta, Komunitní centrum Moravia


Noc literatury 2021

Současní autoři, netradiční místa a známé osobnosti: to je tvář série veřejných čtení – Noc literatury.

PROSÍME ÚČASTNÍKY, ABY SE PŘI VSTUPU DO MÍSTA ČTENÍ PROKÁZALI POTVRZENÍM O NEGATIVNÍM VÝSLEDKU TESTU, PRODĚLÁNÍ NEMOCI C19 NEBO UKONČENÉM OČKOVÁNÍ DLE PLATNÝCH PŘEDPISŮ. SOUČASNĚ JE TŘEBA POUŽÍVAT BĚHEM ČTENÍ RESPIRÁTORY. DĚKUJEME!

Seznam čtecích míst:
1. zastavení. MĚSTSKÁ KNIHOVNA V TŘEBÍČI, POBOČKA MODŘÍNOVÁ. Adresa / MODŘÍNOVÁ 595/9. Čas / 18:00
Země / SLOVENSKO
Autor / DENISA FULMEKOVÁ
Název knihy / DOKTOR MRÁZ
Interpret / JOSEF HŘEBEN

2. zastavení. KOMUNITNÍ CENTRUM MORAVIA, STŘED, Z. Ú. Adresa / SMRTELNÁ ULICE 389/6.  Čas / 19:00
Země / VELKÁ BRITÁNIE
Autor / ANNA BURNSOVÁ
Název knihy / MLÍKAŘ
Interpretka / MIRKA HEDBÁVNÁ

3. zastavení. GALERIE FRANTA, MĚSTSKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO. Adresa / KARLOVO NÁM. 58. Čas / 19:45
ROMSKÁ LITERATURA
Autor / OKSANA MARAFIOTIOVÁ
Název knihy / ŽIJ TAM, KDE JSOU PÍSNĚ
Interpretka / DAGMAR BENEŠOVÁ

4. zastavení. MĚSTSKÁ KNIHOVNA V TŘEBÍČI. Adresa / HASSKOVA 102/2. Čas / 20:30
Země / MAĎARSKO
Autor / EDINA SZVOREN
Název knihy / NEMÁ, A DOBŘE, ŽE NEMÁ
Interpret / FILIP KRŠKA

Projekt organizují Česká centra ve spolupráci s EUNIC Praha (Asociace národních kulturních institutů zemí EU), zahraničními ambasádami v České republice a nakladatelstvím Labyrint.

Cílem Noci literatury je zvýšit zájem veřejnosti o současnou evropskou literaturu a její myšlenkové a tvůrčí proudy. Rovněž poukazuje na význam multilingvismu a překladů z velkých i malých jazyků. Projekt pořádají Česká centra od roku 2006. Před sedmi lety se k němu připojil také Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) a počet měst zapojených do projektu i proto každým rokem stoupá.

Noci literatury se účastní i mnoho evropských a mimoevropských měst. Projekt se postupně rozrůstá a stává se kulturní akcí s mezinárodním rozměrem.

Městská knihovna v Třebíči organizuje Noc literatury 2021 ve spolupráci s Městským kulturním střediskem Třebíč a Komunitním centrem Moravia.

Děkujeme za možnost předčítat zajímavá díla evropských autorů v netradičních a atraktivních prostorách našich partnerů.


Více o akci zde.

Plakát ke stažení na konci této webové strany

Představujeme vybraná díla evropských autorů



Belgie

Tom Lanoye: Třetí svatba
Překlad: Radka Smejkalová, Argo 2020

Tom Lanoye (* 1958) je vlámský romanopisec, básník, esejista, scénárista a dramatik. Jeho knihy byly přeloženy do více než patnácti jazyků, divadelní hry se hrají ve dvaceti zemích, jeden zjeho románů byl zfilmován. Je držitelem řady literárních cen. V roce 2007 získal za svou literární tvorbu čestný doktorát na Antverpské univerzitě.

Stárnoucí a stále více nemohoucí homosexuál Maarten už není ve filmovém byznysu na výsluní, jak býval, před nějakou dobou mu zemřel životní partner a navíc ho tíží dluhy. V této situaci mu kdosi nabídne výhodnou nabídku – když u sebe ubytuje mladou černošku Tamaru a na oko se s ní ožení, aby získala povolení k pobytu, obdrží tučnou sumu. Soužití takto dvou rozličných charakterů logicky naráží na spoustu peripetií, z nichž autor s humorem sobě vlastním dokáže vykřesat zářivě zábavné jiskry. Přesto v jeho líčení obou osamělých lidských osudů je mnoho pochopení pro ty, jimž osud do vínku nedal pouze jednoduché výzvy.


Dánsko

Helle Helle: Ony
Překlad: Helena Březinová, Paseka 2021

Helle Helle (* 1965) je dánskou autorkou minimalistických románů a kratších próz. V češtině její knihy vycházejí téměř dvacet let, tou první byla sbírka Zbytky (2002), následovaly romány Představa o nekomplikovaném životě s mužem (2004), Ženy bez mužů (2008), Na dně (2012), Jestli chceš (2016) a Tohle jsem měla napsat v přítomném čase (2017). Její knihy vyvolaly výrazný ohlas na domácí scéně i v zahraničí a jsou dosud přeloženy do sedmnácti jazyků.

Ony jsou ona a její matka. Žijí na dánském ostrově, píše se rok 1981. Šestnáctiletá dívka nastupuje na gymnázium, matka vlastní obchod s oblečením a parfémy. Jejich každodenní život vnímáme očima dcery, která zažívá drobné radosti i strasti dospívajících – trapná zamilování, přátelství, večírky. Pod zdánlivě klidným tokem běžného života se však rodí tragédie. Neobyčejně úsporně napsaný román nepůsobí navzdory tématu temně a depresivně, o to větší je jeho emocionální účinek. Zasazení do dánského maloměsta osmdesátých let vytváří zajímavou dobovou kulisu pro mimořádně silný a nadčasový příběh o dceři a její matce.


Francie

Laurent Binet: Civilizace
Překlad: Michala Marková , Argo 2021

Laurent Binet (* 1972), francouzský spisovatel, původně učil francouzštinu, mimo jiné i na vojenské akademii v Košicích. Do širšího čtenářského povědomí se zapsal v roce 2009, kdy vyšel jeho román HHhH (č. 2010), následně oceněný Goncourtovou cenou, který se dočkal také filmové adaptace. Česky vyšla i zábavná sémiologicko-konspirační hříčka Sedmá funkce jazyka (2017). Za nejnovější román Civilizace zroku 2019 získal Cenu francouzské akademie.

Román o alternativních dějinách světa. Atahualpa, vládce Incké říše, se vylodí v Evropě Karla V. Jak to zde vypadá? Španělská inkvizice, Lutherovy reformy, rodící se kapitalismus. Kontinent drcený náboženskými a dynastickými sváry. Ale především týraný, vyhladovělý, bouřící se lid – toledští Židé, granadští Mauři, němečtí rolníci coby možní spojenci. Z Cuzca do Cách a hlavně až do bitvy u Lepanta taková je trasa vyprávění o převráceném chodu dějin, o ovládnutí světa, k němuž vlastně mohlo dojít. Chybělo málo –kdyby měli indiáni koně, kolo a ty správné protilátky – a museli bychom přepisovat dějiny.


Irsko

Sally Rooneyová: Normální lidi
Překlad: Radka Šmahelová, Argo 2020

Irská prozaička Sally Rooneyová (* 1991) vystudovala anglistiku na Trinity College vDublinu a na studiích se věnovala i politologii a debatním soutěžím. Tyto tři zkušenosti – literaturu a umění, politický přehled a schopnost argumentace – výborně zužitkovala ve svém debutovém románu Rozhovory s přáteli (č. 2017), z nějž se zakrátko po vydání stal neočekávaný bestseller a jenž katapultoval autorku mezi nejuznávanější současné anglofonní autory.

Příběh o vzájemné fascinaci, přátelství a lásce. Marianne a Connell vyrůstají na malém městě, na střední škole patří Connell ke hvězdám a Marianne je outsider. Když se spolu jednou dají do řeči, změní to jejich život. O rok později už oba studují na vysoké škole v Dublinu. Z Marianny se mezitím stala královna večírků, zatímco nejistý Connell jen velmi těžko nachází své místo ve společnosti. Ačkoliv se oba pohybují v rozdílných kruzích, přitahují se k sobě jako dva magnety. Marianne čím dál víc propadá sebedestrukci a Connell hledá svůj smysl života jinde, oba jsou však konfrontování tím, jak daleko dokáží zajít, aby druhého zachránili


Itálie
Sandro Veronesi: Kolibřík
Překlad: Alice Flemrová, Odeon 2021

Sandro Veronesi (*1959) je italský romanopisec, esejista a novinář. Původně vystudoval architekturu na Univerzitě ve Florencii. Literárně debutoval jako básník, později se věnoval próze. Je autorem pěti románů, tří esejů, divadelní hry a několika scénářů. Dva zjeho románů se dočkaly filmové adaptace. Za své dílo obdržel řadu literárních ceny, včetně dvou nejprestižnějších italských ocenění Strega.

Je těžší setrvávat na místě, nebo být neustále v pohybu? Nenápadným hrdinou příběhu jedné rodiny, který si čtenář musí poskládat sám ze střípků života zprostředkovaných empaticky ironickým vypravěčem, je oční lékař Marco Carrera přezdívaný Kolibřík – zpočátku kvůli svému malému vzrůstu, později pro své urputné úsilí udržet se na jednom místě i navzdory pohromám, jež se na něj řítí. Číst tento melancholický román, jehož tematickou konstantou je smrt a umírání, a přesto z něj sálá víra v život a v lidské pokolení, je jako listovat albem fotografií, probírat se zaprášeným archivem, dívat se na staré filmy, poslouchat staré desky.


Maďarsko

Edina Szvoren: Nemá, a dobře, že nemá
Překlad: Robert Svoboda, Bourdon 2021

Edina Szvoren (* 1974) je maďarská prozaička a hudebnice. Vystudovala Hudební akademii Ference Liszta a v současné době vyučuje hudební nauku a teorii na střední škole. Hudba je častým motivem jejích povídek, které dosud vyšly ve třech sbírkách, první v roce 2010. Je držitelkou řady domácích i zahraničních ocenění. Za knihu Nemá, a dobře, že nemá obdržela v roce 2015 Cenu Evropské unie za literaturu.

Jaké nebezpečí číhá na chlapečka, když si skládá puzzle? Patří vibrátor do kredence za římský pekáč? Kdo nám teď bude kopírovat klíče? Co dělá citron na pingpongovém stole? Kdo a kdy konečně zabije toho kapra? Skvrny uschnou, ale dá se zapomenout na flekatá kolena? Povídky oceňované maďarské autorky nám prozradí odpovědi jen na některé z těchto otázek, na jiné si čtenář bude muset přijít sám. Něco beznadějně chybí. V hloubi každé povídky cítíme skrytou přítomnost tiché tragédie, která však už dávno vrostla do vypravěčovy posmutnělé existence. Odhalíme ji?


Německo

Mariana Leky: Co je odtud vidět
Překlad: Marta Eich, Prostor 2021

Německá spisovatelka Mariana Leky (* 1973) se nejprve vzdělávala voboru knihkupec, později studovala německou literaturu, tvůrčí psaní a žurnalistiku. Na literární scénu vstoupila v roce 2001 a je autorkou řady próz. Její román Co je odtud vidět (2019) se držel více než rok v žebříčku bestsellerů podle týdeníku Spiegel a dosud byl přeložen do 14 jazyků.

Pokaždé když se Selmě zjeví ve snu zvíře okapi, následující den někdo vjejí vesnici ve Westerwaldu zemře. Kdo to bude, je však až do poslední chvíle nejasné, atak následují divoké hodiny plné strachu, různých přiznání apodivných reakcí obyvatel vesnice. Autorka dovedně žongluje s metaforami a prokládá je jemným, laskavým humorem, čerpajícím z dobře odpozorovaných všedních situací. Její dojemný příběh je promyšlenou meditací o tom, jak ztráta a láska utvářejí člověka i komunitu. O hledání místa ve světě, i když to místo je právě tam, kde jste začínali.


Nizozemsko

Christophe Van Gerrewey: Abys věděla
Překlad: Adéla Elbel, Větrné mlýny 2019

Christophe Van Gerrewey (* 1982) je vlámský spisovatel a esejista. Vystudoval architekturu vGentu a literární vědu v Lovani. Architektonické, literární, divadelní avýtvarné recenze publikuje ve vlámských inizozemských listech. Od roku 2015, kdy se habilitoval na Gentské univerzitě voboru architektura aurbanistika, přednáší teorii architektury ve švýcarském Lausanne, žije však nadále v Gentu.

Seznámili se na dovolené u moře. Léta k sobě patřili, nebo si to aspoň mysleli. Pendlovali mezi Gentem, kde žil on, a Antverpami, kde bydlela ona. Pak to skončilo. Uplynul rok a oba jsou stále sami. On sedne a píše jí dlouhý dopis-nedopis. Chce pochopit, co se stalo, vše dovysvětlit, svěřit se a možná i zachránit, co se dá. Je to však jejich společný příběh, co vypráví? Dokáže vykročit z kruhu své pravdy? Dá se vůbec o milostném vztahu dvou lidí sdělit něco platného? Novela belgického spisovatele překvapivě není romantická ani dojemná. Trochu nervózně a trochu komicky skicuje obraz moderního partnerství v blahobytné západní Evropě.


Norsko

Are Kalvø: Hory peklo ráj
Překlad: Daniela Mrázová, Host 2020

Are Kalvo (* 1969) je populární norský komik a satirik, který se už přes dvacet let věnuje standup comedy. Je rovněž autorem muzikálů, revue, opery a jedenácti knih na různá témata, jako je náboženství, politika, fotbal nebo trávení volného času. Díky tomu si získal široké publikum, spoustu chvály, dostal mnoho cen a někdy trochu kartáč. Často píše o tématech, o kterých toho moc neví. Teď píše poprvé o něčem, čemu nerozumí vůbec.

Autor vyrostl na statku pod horami, přímo uprostřed pohlednicové krajiny severozápadního Norska. Do přírody ho to přesto nikdy netáhlo. Jednoho dne uvědomil, že všichni jeho známí mají na sociálních sítích aspoň jednu fotku hor. Ze zvědavosti se proto vydal zjistit, co žene lidi k tomu, aby se ve volném čase vzdávali městských radovánek, investovali nehorázné peníze do turistického vybavení, trmáceli se osm hodin v dešti a mlze a večery trávili v páchnoucím funkčním prádle ve společnosti stejně zavánějících milovníků přírody. Satira utahující si znorského stereotypu jedinečnosti pobytu vpřírodě poskytne pobavení i nadhled všem kavárenským povalečům i horským turistům.


Polsko

Jakub Żulczyk: Oslněni světlem
Překlad: Michael Alexa a Jan Faber, Protimluv 2020

Jakub Żulczyk (*1983) je polský prozaik a scenárista. Spolu s Dorotou Masłowskou nebo Mirosławem Nahaczem, jejichž knihy byly rovněž přeloženy do češtiny, patří kvýrazné generaci spojené s časopisem Lampa. Autory narozené na začátku osmdesátých let, označované také „generace nic“, spojuje dospívání vdobě tvrdého kapitalismu. Jejich prózy inspirovala popkultura a každodennost i hrdinové bez ideálů, ambicí a životních perspektiv.

Varšavské drogové podsvětí, které nabíjí nekonečnou energií podnikatele, manažery z korporátu, televizní hvězdy i mládež vmódních barech. A hlavní hrdina Jacek, inteligentní a přitažlivý… dealer kokainu. Román si pohrává s žánrem thrilleru, ale také věčným literárním motivem zkaženého města jako pasti, zníž není úniku. Příběhem šesti dnů, stylizovaným do podoby deníku, ve kterém se hrdinovi převrátí život vzhůru nohama, se prolínají záznamy podivných, děsivých snů, tvořících protějšek každodenních tužeb a obav. Kniha patří k nejzdařilejším a nejpopulárnějším počinům současné polské žánrové literatury a dočkala se rovněž seriálové adaptace z produkce HBO.


Portugalsko

Ana Teresa Pereirová: Karen
Překlad: Anna Tietzová, Triáda 2021

Ana Teresa Pereirová (* 1958) patří v současnosti knejznámějším autorům ostrovního Portugalska. Pochází zmadeirského hlavního města Funchal, kde dodnes žije. Zaměřuje se především na žánr fantastické literatury, ale vjejích prózách se objevují také prvky detektivního románu, červené knihovny nebo westernu. Do povědomí literární kritiky vstoupila již vroce 1989, nejvíce se však proslavila až románem Karen z roku 2016.

Mladá malířka se jednoho rána probudí v neznámém domě mezi cizími lidmi, kteří sní zacházejí, jako kdyby tam žila odjakživa. Oslovují ji Karen a navozují přitom dojem, že po záhadné nehodě uvodopádu trpí dočasnou ztrátou paměti. Malířka si vybavuje jen to, že vyrazila zLondýna vlakem nazdařbůh, aby načerpala inspiraci pro svou tvorbu. Na vodopád se ale rozpomene. Objevuje svou roli vnovém prostředí azabydluje se vní. Krok za krokem se začíná podvolovat identitě jen opár měsíců mladší Karen. Nenápadně se odklání od svého domnělého původního já, až se její prvotní život začne vytrácet. Je však otázkou, zdali tu dříve vůbec nějaký jiný byl…


Rakousko

Daniel Wisser: Královna hor
Překlad: Magdalena Štulcová, Archa 2021

Daniel Wisser (*1971) je rakouský spisovatel a hudebník. Literárně debutoval na počátku devadesátých let, kdy také založil orchestr sestávající z několika elektronických klávesových nástrojů Das erste Wiener Heimorgelorchester. Za román Královna hor získal v roce 2018 Rakouskou knižní cenu. Autor knihu napsal na základě osobní zkušenosti při práci s lidmi s roztroušenou sklerózou a rozhovorů s dalšími nemocnými, kteří posléze podstoupili nebo toužili podstoupit eutanazii.

Královna hor je důvěrná přezdívka nemoci, jíž trpí pětačtyřicetiletý obyvatel pečovatelského ústavu pan Turin. Bývalý úspěšný podnikatel voboru IT, bezdětný, spokojeně ženatý, onemocněl v27 letech roztroušenou sklerózou. Od té doby se jeho život beznadějně hroutí. Ze společenského požitkáře Roberta Turina se tak stal „pan Turin“, odkázaný na cizí péči. Svůj příběh vypráví ve třetí osobě jakoby o někom jiném. Po celou dobu důsledně sleduje jediný cíl – sehnat někoho, kdo by ho odvezl do Švýcarska, kde je povolená asistovaná sebevražda. A myslí to smrtelně vážně. Svébytně napsaný román nepostrádá černý humor ani laskavé emoční zaujetí.


Slovensko

Denisa Fulmeková: Doktor Mráz
Slovart 2018

Denisa Fulmeková (* 1967) je slovenská prozaička a publicistka. Po studiích žurnalistiky působila jako redaktorka vněkolika periodikách a vletech 1997–2005 jako šéfredaktorka ezoterického dvojměsíčníku Orientácia. Pod pseudonymem Mina Murrayová debutovala vroce 2001 povídkovou sbírkou Tak čo teda? Je autorkou jedné básnické sbírky a řady románů. Zatím poslední znich, Doktor Mráz, vyšel rovněž česky (2020).

V roce 1939 se právníku Albertu Mrázovi dostane do rukou článek z prorežimních novin Gardista. Anonymní autor píše o pokřtěném židovském advokátovi, jenž si změnil jméno na Mráz, aby mohl dál bohatnout na úkor Slováků. Mráz okamžitě pochopí, že to je začátek honu na jeho rodinu. Jistota domova, prosperující advokátní kancelář i rutina všedních dní jsou náhle otřeseny. Začíná boj o přežití. Autorka se inspirovala skutečnými událostmi a sugestivně zachytila poměry ve fašistickém Slovenském štátu, kde úřady aktivně organizovaly transporty do koncentračních táborů.


Španělsko

Javier Moro: Na vlastní kůži
Překlad: Marie Jungmannová, Ikar 2017

Javier Moro (* 1955) je španělský spisovatel a scenárista, autor knih, které se nacházejí na pomezí románu a literatury faktu, převážně se věnují se sociálním a ekologickým tématům a jsou inspirovány skutečnými událostmi. Kromě románu Na vlastní kůži česky dosud vyšly knihy Indická princezna (2009) a Červené sárí (2010), sága o Sonii Gándhíové a dynastii Néhrú, jež v Indii vyvolala polemické reakce.

30. listopadu 1803 vyplouvá ze španělského přístavu La Coruña loď doprovázená ovacemi. Na palubě cestuje 22 sirotků, jejichž posláním je dopravit do zámoří nově objevenou vakcínu proti neštovicím. Pokud se nakonec toto dobrodružství stalo jedním z největších humanitárních počinů v historii, bylo to nejen díky odvaze dětí, donucených zachránit životy mnoha lidí tak, že se stali nosiči živé vakcíny, ale také odvahou obou vůdců expedice, lékaře Balmise a jeho pomocníka Salvanyho, kteří oba usilovali o přízeň jediné ženy na palubě, vychovatelky Isabely Zendalové.


Švédsko

Sara Stridsbergová: Antarktida lásky
Překlad: Romana Švachová, Kniha Zlín 2020

Sara Stridsbergová (* 1978) je jedna z nejvýraznějších švédských spisovatelek a dramatiček současnosti. Její styl je kombinací čtivosti, vysoké stylistické úrovně a napětí pramenícího z tenké hranice mezi krásou a ošklivostí, křehkostí a brutalitou, touhou a zoufalstvím, životem a smrtí. Vydala dosud pět románů a řadu dramat, z nichž některá byla přeložena do češtiny. Je držitelkou prestižních literárních ocenění včetně Prix Femina (2017) a Ceny Severské rady (2007).

Jaké to je být svědkem své smrti? A jak se smířit s tím, že se svět točí dál i bez vás? Literární fantazie založená na skutečném případu vraždy, která svého času otřásla celým Švédskem. Hlavní hrdinka je zabita, její tělo rozkouskováno a v kufrech pohozeno po Stockholmu. Oběť sleduje „shora“, jak po ní rodiče pátrají, dokud se neprokáže její identita. Vidí, jaké životy vedou její děti. Vidí vše do té doby, dokud někdo na zemi nevyřkne její jméno naposledy. Velké existenciální drama o absolutní zranitelnosti, odloučení a mateřské lásce. O tom, co zůstane, když vše ostatní je pryč. O nečekané lásce, něžnosti a světle v naprosté tmě.


Švýcarsko

Lukas Bärfuss: Koala
Překlad: Tereza Semotamová, Archa 2020

Lukas Bärfuss (*1971) je švýcarský spisovatel, dramatik a divadelní režisér. Od roku 1997 působí jako spisovatel na volné noze a učí na řadě vysokých škol ve Švýcarsku a Německu. Mezi lety 2009 a 2013 pracoval jako dramaturg v Schauspielhaus Zürich, Za svou literární a dramatickou tvorbu získal mimo jiné v roce 2019 prestižní Georg-Büchner-Preis. Jeho romány byly přeloženy do 20 světových jazyku.

Románem Koala se autor zpozice vypravěče vyrovnává se sebevraždou vlastního bratra. Při hledání po příčině nešťastného rozhodnutí se zaráží nad skautskou přezdívkou svého sourozence – Koala. Započal s tímto nemilovaným jménem proces, který přiměl jeho bratra předčasně ukončit život? Autor podniká exkurz do pohnuté historie koaly, savce, trpícího již po několik staletí následky kolonizace, které jej dovedly až na hranu vymření. Zasazuje tak život zesnulého do širšího historického kontextu a buduje působivou paralelu mezi tímto neškodným zvířetem a jeho bratrem jako obětmi nelítostného světa.


Ukrajina

Taras Prochasko: Jetotak
Překlad: kolektiv překladatelů, Pavel Mervart 2021

Taras Prochasko (*1968) je ukrajinský esejista, prozaik a překladatel. Vystudoval přírodovědeckou fakultu a poté pracoval vInstitutu karpatského lesnictví, jako učitel,barman, hlídač, redaktor nebo rozhlasový moderátor. Vroce 2010 vyšla sbírka dosavadní adříve nevydané tvorby Jetotak. Českého překladu se také dočkal román Jinací (2012). Roku 2020 Prochasko obdržel nejprestižnější ukrajinské literární ocenění – Národní cenu Ukrajiny Tarase Ševčenka.

Nejpozoruhodnější současný ukrajinský spisovatel přepisuje historii rodných Karpat a s nimi celé střední Evropy, ve které je, jak známo, vše provázáno a všechno souvisí se vším. Nepíše ale alternativní dějiny, nýbrž propojuje místa do posloupností a ukazuje, že právě tak vznikají lidské osudy. Jeho texty jsou magické, filosofické, estétské, prodchnuté melancholií a humorem. Autor v nich vede čtenáře borůvkovými stezkami, kolem starých vil po úbočích Karpat, dusnými kupé ukrajinských rychlíků i přítmím pražských kaváren. Ať píše o čemkoli, vždycky píše o lásce. Existuje-li něco jako středoevropský magický realismus, pak toto je jeho zásadní kniha.


Velká Británie

Anna Burnsová: Mlíkař
Překlad: Ester Žantovská, Argo 2020

Anna Burnsová (* 1962) je britská prozaička seveirského původu. Narodila se v dělnické katolické čtvrti Ardoyne v Belfastu, po střední škole odešla do Londýna. Ve svých prvních dvou románech zaujala originálním využitím jazyka odposlouchaného na belfastských ulicích, stejně jako evokací prostředí sektářského násilí. Za třetí román Mlíkař (2018) získala jako vůbec první severoirský autor prestižní Man Bookerovu cenu.

Mlíkař je intimní příběh z dramatického období konfliktu v Severním Irsku. Osmnáctiletá hrdinka žije stejně jako všichni ostatní bez přestání pod drobnohledem okolí – všichni sledují, s kým mluvíte, kam chodíte, co čtete, protože každé sebemenší gesto má svůj význam a napovídá, jestli jste „náš“, nebo patříte „k nim“, nebo jste „zrádce“. Když se o ni začne zajímat o hodně starší ženatý muž, „mlíkař“, známý účastí v odboji, nemá úniku v doslovném ani přeneseném slova smyslu. Není kam odejít a nemůže už hledat útěchu ani v četbě za chůze, ani v běhu po místních parcích – „mlíkař“ je všude a zlé jazyky se nezastaví.


Romská literatura

Oksana Marafiotiová: Žij tam, kde jsou písně
Překlad: Karolína Ryvolová, Triton 2019

Oksana Marafiotiová (* 1974) je americká spisovatelka romského původu. Narodila se v Lotyšsku, dětství strávila v Moskvě a na šňůrách s divadelním ansámblem dědečka Andreje Kopylenka, s nímž rovněž vystupovala jako tanečnice a zpěvačka. V patnácti letech její rodina emigrovala do Los Angeles, kde autorka vystudovala klasickou hru na klavír. V současné době vyučuje tvůrčí psaní na několika univerzitách.

Patnáctiletá Oksana se na první pohled jeví jako obyčejná americká puberťačka, ve skutečnosti se v ní však sváří dvě starobylé kultury, romská a arménská, zarámované dětstvím v Sovětském svazu. Každý člen její neobvyklé rodiny – dědeček divadelní principál, babička čarodějka, otec milovník okultních věd i bohémská matka – se do ní nezapomenutelně otisknul a zanechal v ní nezodpovězenou otázku: Kdo vlastně jsem? Emigrace do Spojených států navíc přinesla řadu nepříjemných překvapení. Amerika vždycky nevypadá jako v klipech na MTV, rodina nedrží bezpodmínečně při sobě a každý se s rolí přistěhovalce vyrovnává po svém.


Nezávislé Bělorusko

Alherd Bacharevič: Poslední kniha pana A.
Překlad: Sjarhej Smatryčenka

Alherd Bacharevič (* 1975) je běloruský spisovatel, autor povídkových sbírek, románů, esejistických a autobiografických knih. Zatím poslední kniha snázvem Poslední kniha pana A. (2020) je rozebrána a dotisk zadržen na hranicích, kde ho prověřují běloruské úřady. Bacharevič žil 6 let vHamburku a na podzim 2020, po aktivní účasti na běloruských protestech, odjel se svou ženou básnířkou a překladatelkou Julií Cimafejevovou na pozvání Kulturvermittlung Steiermark do Štýrského Hradce.

"Závidím detem. Ty mohou věřit pohádkám, my ne. Nejvíce na světě mají rádi pohádky dospělí, jen se k tomu stydí přiznat," říká hrdina Poslední knihy pana A. Zadlužený spisovatel, aby vyplatil věřiteli, který je zároveň jeho nakladatelem, svůj dluh, píše po nocích pohádky - nebo, chcete-li mystické povídky - a každý večer je pak předčítá. Den co den se pohádkový svět vypravěče stává reálnější a skutečnost, v níž se děj knihy odehrává, naopak stále více připomíná pohádku, až nakonec hranice mezi fantazií a realitou definitivně zmizí. Autor nám zde otevírá dveře do svého uměleckého světa tak vábivěznámého z každodennosti a tak  kouzelně neskutečného, znepokojivého - a děsivého.




Noc literatury 2021

Ke stažení