Představujeme vybraná díla evropských autorů
Belgie
Tom Lanoye: Třetí svatba
Překlad: Radka Smejkalová, Argo 2020
Tom Lanoye (* 1958) je vlámský romanopisec, básník, esejista, scénárista a dramatik. Jeho knihy byly přeloženy do více než patnácti jazyků, divadelní hry se hrají ve dvaceti zemích, jeden zjeho románů byl zfilmován. Je držitelem řady literárních cen. V roce 2007 získal za svou literární tvorbu čestný doktorát na Antverpské univerzitě.
Stárnoucí a stále více nemohoucí homosexuál Maarten už není ve filmovém byznysu na výsluní, jak býval, před nějakou dobou mu zemřel životní partner a navíc ho tíží dluhy. V této situaci mu kdosi nabídne výhodnou nabídku – když u sebe ubytuje mladou černošku Tamaru a na oko se s ní ožení, aby získala povolení k pobytu, obdrží tučnou sumu. Soužití takto dvou rozličných charakterů logicky naráží na spoustu peripetií, z nichž autor s humorem sobě vlastním dokáže vykřesat zářivě zábavné jiskry. Přesto v jeho líčení obou osamělých lidských osudů je mnoho pochopení pro ty, jimž osud do vínku nedal pouze jednoduché výzvy.
Dánsko
Helle Helle: Ony
Překlad: Helena Březinová, Paseka 2021
Helle Helle (* 1965) je dánskou autorkou minimalistických románů a kratších próz. V češtině její knihy vycházejí téměř dvacet let, tou první byla sbírka Zbytky (2002), následovaly romány Představa o nekomplikovaném životě s mužem (2004), Ženy bez mužů (2008), Na dně (2012), Jestli chceš (2016) a Tohle jsem měla napsat v přítomném čase (2017). Její knihy vyvolaly výrazný ohlas na domácí scéně i v zahraničí a jsou dosud přeloženy do sedmnácti jazyků.
Ony jsou ona a její matka. Žijí na dánském ostrově, píše se rok 1981. Šestnáctiletá dívka nastupuje na gymnázium, matka vlastní obchod s oblečením a parfémy. Jejich každodenní život vnímáme očima dcery, která zažívá drobné radosti i strasti dospívajících – trapná zamilování, přátelství, večírky. Pod zdánlivě klidným tokem běžného života se však rodí tragédie. Neobyčejně úsporně napsaný román nepůsobí navzdory tématu temně a depresivně, o to větší je jeho emocionální účinek. Zasazení do dánského maloměsta osmdesátých let vytváří zajímavou dobovou kulisu pro mimořádně silný a nadčasový příběh o dceři a její matce.
Francie
Laurent Binet: Civilizace
Překlad: Michala Marková , Argo 2021
Laurent Binet (* 1972), francouzský spisovatel, původně učil francouzštinu, mimo jiné i na vojenské akademii v Košicích. Do širšího čtenářského povědomí se zapsal v roce 2009, kdy vyšel jeho román HHhH (č. 2010), následně oceněný Goncourtovou cenou, který se dočkal také filmové adaptace. Česky vyšla i zábavná sémiologicko-konspirační hříčka Sedmá funkce jazyka (2017). Za nejnovější román Civilizace zroku 2019 získal Cenu francouzské akademie.
Román o alternativních dějinách světa. Atahualpa, vládce Incké říše, se vylodí v Evropě Karla V. Jak to zde vypadá? Španělská inkvizice, Lutherovy reformy, rodící se kapitalismus. Kontinent drcený náboženskými a dynastickými sváry. Ale především týraný, vyhladovělý, bouřící se lid – toledští Židé, granadští Mauři, němečtí rolníci coby možní spojenci. Z Cuzca do Cách a hlavně až do bitvy u Lepanta taková je trasa vyprávění o převráceném chodu dějin, o ovládnutí světa, k němuž vlastně mohlo dojít. Chybělo málo –kdyby měli indiáni koně, kolo a ty správné protilátky – a museli bychom přepisovat dějiny.
Irsko
Sally Rooneyová: Normální lidi
Překlad: Radka Šmahelová, Argo 2020
Irská prozaička Sally Rooneyová (* 1991) vystudovala anglistiku na Trinity College vDublinu a na studiích se věnovala i politologii a debatním soutěžím. Tyto tři zkušenosti – literaturu a umění, politický přehled a schopnost argumentace – výborně zužitkovala ve svém debutovém románu Rozhovory s přáteli (č. 2017), z nějž se zakrátko po vydání stal neočekávaný bestseller a jenž katapultoval autorku mezi nejuznávanější současné anglofonní autory.
Příběh o vzájemné fascinaci, přátelství a lásce. Marianne a Connell vyrůstají na malém městě, na střední škole patří Connell ke hvězdám a Marianne je outsider. Když se spolu jednou dají do řeči, změní to jejich život. O rok později už oba studují na vysoké škole v Dublinu. Z Marianny se mezitím stala královna večírků, zatímco nejistý Connell jen velmi těžko nachází své místo ve společnosti. Ačkoliv se oba pohybují v rozdílných kruzích, přitahují se k sobě jako dva magnety. Marianne čím dál víc propadá sebedestrukci a Connell hledá svůj smysl života jinde, oba jsou však konfrontování tím, jak daleko dokáží zajít, aby druhého zachránili
Itálie
Sandro Veronesi: Kolibřík
Překlad: Alice Flemrová, Odeon 2021
Sandro Veronesi (*1959) je italský romanopisec, esejista a novinář. Původně vystudoval architekturu na Univerzitě ve Florencii. Literárně debutoval jako básník, později se věnoval próze. Je autorem pěti románů, tří esejů, divadelní hry a několika scénářů. Dva zjeho románů se dočkaly filmové adaptace. Za své dílo obdržel řadu literárních ceny, včetně dvou nejprestižnějších italských ocenění Strega.
Je těžší setrvávat na místě, nebo být neustále v pohybu? Nenápadným hrdinou příběhu jedné rodiny, který si čtenář musí poskládat sám ze střípků života zprostředkovaných empaticky ironickým vypravěčem, je oční lékař Marco Carrera přezdívaný Kolibřík – zpočátku kvůli svému malému vzrůstu, později pro své urputné úsilí udržet se na jednom místě i navzdory pohromám, jež se na něj řítí. Číst tento melancholický román, jehož tematickou konstantou je smrt a umírání, a přesto z něj sálá víra v život a v lidské pokolení, je jako listovat albem fotografií, probírat se zaprášeným archivem, dívat se na staré filmy, poslouchat staré desky.
Maďarsko
Edina Szvoren: Nemá, a dobře, že nemá
Překlad: Robert Svoboda, Bourdon 2021
Edina Szvoren (* 1974) je maďarská prozaička a hudebnice. Vystudovala Hudební akademii Ference Liszta a v současné době vyučuje hudební nauku a teorii na střední škole. Hudba je častým motivem jejích povídek, které dosud vyšly ve třech sbírkách, první v roce 2010. Je držitelkou řady domácích i zahraničních ocenění. Za knihu Nemá, a dobře, že nemá obdržela v roce 2015 Cenu Evropské unie za literaturu.
Jaké nebezpečí číhá na chlapečka, když si skládá puzzle? Patří vibrátor do kredence za římský pekáč? Kdo nám teď bude kopírovat klíče? Co dělá citron na pingpongovém stole? Kdo a kdy konečně zabije toho kapra? Skvrny uschnou, ale dá se zapomenout na flekatá kolena? Povídky oceňované maďarské autorky nám prozradí odpovědi jen na některé z těchto otázek, na jiné si čtenář bude muset přijít sám. Něco beznadějně chybí. V hloubi každé povídky cítíme skrytou přítomnost tiché tragédie, která však už dávno vrostla do vypravěčovy posmutnělé existence. Odhalíme ji?
Německo
Mariana Leky: Co je odtud vidět
Překlad: Marta Eich, Prostor 2021
Německá spisovatelka Mariana Leky (* 1973) se nejprve vzdělávala voboru knihkupec, později studovala německou literaturu, tvůrčí psaní a žurnalistiku. Na literární scénu vstoupila v roce 2001 a je autorkou řady próz. Její román Co je odtud vidět (2019) se držel více než rok v žebříčku bestsellerů podle týdeníku Spiegel a dosud byl přeložen do 14 jazyků.
Pokaždé když se Selmě zjeví ve snu zvíře okapi, následující den někdo vjejí vesnici ve Westerwaldu zemře. Kdo to bude, je však až do poslední chvíle nejasné, atak následují divoké hodiny plné strachu, různých přiznání apodivných reakcí obyvatel vesnice. Autorka dovedně žongluje s metaforami a prokládá je jemným, laskavým humorem, čerpajícím z dobře odpozorovaných všedních situací. Její dojemný příběh je promyšlenou meditací o tom, jak ztráta a láska utvářejí člověka i komunitu. O hledání místa ve světě, i když to místo je právě tam, kde jste začínali.
Nizozemsko
Christophe Van Gerrewey: Abys věděla
Překlad: Adéla Elbel, Větrné mlýny 2019
Christophe Van Gerrewey (* 1982) je vlámský spisovatel a esejista. Vystudoval architekturu vGentu a literární vědu v Lovani. Architektonické, literární, divadelní avýtvarné recenze publikuje ve vlámských inizozemských listech. Od roku 2015, kdy se habilitoval na Gentské univerzitě voboru architektura aurbanistika, přednáší teorii architektury ve švýcarském Lausanne, žije však nadále v Gentu.
Seznámili se na dovolené u moře. Léta k sobě patřili, nebo si to aspoň mysleli. Pendlovali mezi Gentem, kde žil on, a Antverpami, kde bydlela ona. Pak to skončilo. Uplynul rok a oba jsou stále sami. On sedne a píše jí dlouhý dopis-nedopis. Chce pochopit, co se stalo, vše dovysvětlit, svěřit se a možná i zachránit, co se dá. Je to však jejich společný příběh, co vypráví? Dokáže vykročit z kruhu své pravdy? Dá se vůbec o milostném vztahu dvou lidí sdělit něco platného? Novela belgického spisovatele překvapivě není romantická ani dojemná. Trochu nervózně a trochu komicky skicuje obraz moderního partnerství v blahobytné západní Evropě.
Norsko
Are Kalvø: Hory peklo ráj
Překlad: Daniela Mrázová, Host 2020
Are Kalvo (* 1969) je populární norský komik a satirik, který se už přes dvacet let věnuje standup comedy. Je rovněž autorem muzikálů, revue, opery a jedenácti knih na různá témata, jako je náboženství, politika, fotbal nebo trávení volného času. Díky tomu si získal široké publikum, spoustu chvály, dostal mnoho cen a někdy trochu kartáč. Často píše o tématech, o kterých toho moc neví. Teď píše poprvé o něčem, čemu nerozumí vůbec.
Autor vyrostl na statku pod horami, přímo uprostřed pohlednicové krajiny severozápadního Norska. Do přírody ho to přesto nikdy netáhlo. Jednoho dne uvědomil, že všichni jeho známí mají na sociálních sítích aspoň jednu fotku hor. Ze zvědavosti se proto vydal zjistit, co žene lidi k tomu, aby se ve volném čase vzdávali městských radovánek, investovali nehorázné peníze do turistického vybavení, trmáceli se osm hodin v dešti a mlze a večery trávili v páchnoucím funkčním prádle ve společnosti stejně zavánějících milovníků přírody. Satira utahující si znorského stereotypu jedinečnosti pobytu vpřírodě poskytne pobavení i nadhled všem kavárenským povalečům i horským turistům.
Polsko
Jakub Żulczyk: Oslněni světlem
Překlad: Michael Alexa a Jan Faber, Protimluv 2020
Jakub Żulczyk (*1983) je polský prozaik a scenárista. Spolu s Dorotou Masłowskou nebo Mirosławem Nahaczem, jejichž knihy byly rovněž přeloženy do češtiny, patří kvýrazné generaci spojené s časopisem Lampa. Autory narozené na začátku osmdesátých let, označované také „generace nic“, spojuje dospívání vdobě tvrdého kapitalismu. Jejich prózy inspirovala popkultura a každodennost i hrdinové bez ideálů, ambicí a životních perspektiv.
Varšavské drogové podsvětí, které nabíjí nekonečnou energií podnikatele, manažery z korporátu, televizní hvězdy i mládež vmódních barech. A hlavní hrdina Jacek, inteligentní a přitažlivý… dealer kokainu. Román si pohrává s žánrem thrilleru, ale také věčným literárním motivem zkaženého města jako pasti, zníž není úniku. Příběhem šesti dnů, stylizovaným do podoby deníku, ve kterém se hrdinovi převrátí život vzhůru nohama, se prolínají záznamy podivných, děsivých snů, tvořících protějšek každodenních tužeb a obav. Kniha patří k nejzdařilejším a nejpopulárnějším počinům současné polské žánrové literatury a dočkala se rovněž seriálové adaptace z produkce HBO.
Portugalsko
Ana Teresa Pereirová: Karen
Překlad: Anna Tietzová, Triáda 2021
Ana Teresa Pereirová (* 1958) patří v současnosti knejznámějším autorům ostrovního Portugalska. Pochází zmadeirského hlavního města Funchal, kde dodnes žije. Zaměřuje se především na žánr fantastické literatury, ale vjejích prózách se objevují také prvky detektivního románu, červené knihovny nebo westernu. Do povědomí literární kritiky vstoupila již vroce 1989, nejvíce se však proslavila až románem Karen z roku 2016.
Mladá malířka se jednoho rána probudí v neznámém domě mezi cizími lidmi, kteří sní zacházejí, jako kdyby tam žila odjakživa. Oslovují ji Karen a navozují přitom dojem, že po záhadné nehodě uvodopádu trpí dočasnou ztrátou paměti. Malířka si vybavuje jen to, že vyrazila zLondýna vlakem nazdařbůh, aby načerpala inspiraci pro svou tvorbu. Na vodopád se ale rozpomene. Objevuje svou roli vnovém prostředí azabydluje se vní. Krok za krokem se začíná podvolovat identitě jen opár měsíců mladší Karen. Nenápadně se odklání od svého domnělého původního já, až se její prvotní život začne vytrácet. Je však otázkou, zdali tu dříve vůbec nějaký jiný byl…
Rakousko
Daniel Wisser: Královna hor
Překlad: Magdalena Štulcová, Archa 2021
Daniel Wisser (*1971) je rakouský spisovatel a hudebník. Literárně debutoval na počátku devadesátých let, kdy také založil orchestr sestávající z několika elektronických klávesových nástrojů Das erste Wiener Heimorgelorchester. Za román Královna hor získal v roce 2018 Rakouskou knižní cenu. Autor knihu napsal na základě osobní zkušenosti při práci s lidmi s roztroušenou sklerózou a rozhovorů s dalšími nemocnými, kteří posléze podstoupili nebo toužili podstoupit eutanazii.
Královna hor je důvěrná přezdívka nemoci, jíž trpí pětačtyřicetiletý obyvatel pečovatelského ústavu pan Turin. Bývalý úspěšný podnikatel voboru IT, bezdětný, spokojeně ženatý, onemocněl v27 letech roztroušenou sklerózou. Od té doby se jeho život beznadějně hroutí. Ze společenského požitkáře Roberta Turina se tak stal „pan Turin“, odkázaný na cizí péči. Svůj příběh vypráví ve třetí osobě jakoby o někom jiném. Po celou dobu důsledně sleduje jediný cíl – sehnat někoho, kdo by ho odvezl do Švýcarska, kde je povolená asistovaná sebevražda. A myslí to smrtelně vážně. Svébytně napsaný román nepostrádá černý humor ani laskavé emoční zaujetí.
Slovensko
Denisa Fulmeková: Doktor Mráz
Slovart 2018
Denisa Fulmeková (* 1967) je slovenská prozaička a publicistka. Po studiích žurnalistiky působila jako redaktorka vněkolika periodikách a vletech 1997–2005 jako šéfredaktorka ezoterického dvojměsíčníku Orientácia. Pod pseudonymem Mina Murrayová debutovala vroce 2001 povídkovou sbírkou Tak čo teda? Je autorkou jedné básnické sbírky a řady románů. Zatím poslední znich, Doktor Mráz, vyšel rovněž česky (2020).
V roce 1939 se právníku Albertu Mrázovi dostane do rukou článek z prorežimních novin Gardista. Anonymní autor píše o pokřtěném židovském advokátovi, jenž si změnil jméno na Mráz, aby mohl dál bohatnout na úkor Slováků. Mráz okamžitě pochopí, že to je začátek honu na jeho rodinu. Jistota domova, prosperující advokátní kancelář i rutina všedních dní jsou náhle otřeseny. Začíná boj o přežití. Autorka se inspirovala skutečnými událostmi a sugestivně zachytila poměry ve fašistickém Slovenském štátu, kde úřady aktivně organizovaly transporty do koncentračních táborů.
Španělsko
Javier Moro: Na vlastní kůži
Překlad: Marie Jungmannová, Ikar 2017
Javier Moro (* 1955) je španělský spisovatel a scenárista, autor knih, které se nacházejí na pomezí románu a literatury faktu, převážně se věnují se sociálním a ekologickým tématům a jsou inspirovány skutečnými událostmi. Kromě románu Na vlastní kůži česky dosud vyšly knihy Indická princezna (2009) a Červené sárí (2010), sága o Sonii Gándhíové a dynastii Néhrú, jež v Indii vyvolala polemické reakce.
30. listopadu 1803 vyplouvá ze španělského přístavu La Coruña loď doprovázená ovacemi. Na palubě cestuje 22 sirotků, jejichž posláním je dopravit do zámoří nově objevenou vakcínu proti neštovicím. Pokud se nakonec toto dobrodružství stalo jedním z největších humanitárních počinů v historii, bylo to nejen díky odvaze dětí, donucených zachránit životy mnoha lidí tak, že se stali nosiči živé vakcíny, ale také odvahou obou vůdců expedice, lékaře Balmise a jeho pomocníka Salvanyho, kteří oba usilovali o přízeň jediné ženy na palubě, vychovatelky Isabely Zendalové.
Švédsko
Sara Stridsbergová: Antarktida lásky
Překlad: Romana Švachová, Kniha Zlín 2020
Sara Stridsbergová (* 1978) je jedna z nejvýraznějších švédských spisovatelek a dramatiček současnosti. Její styl je kombinací čtivosti, vysoké stylistické úrovně a napětí pramenícího z tenké hranice mezi krásou a ošklivostí, křehkostí a brutalitou, touhou a zoufalstvím, životem a smrtí. Vydala dosud pět románů a řadu dramat, z nichž některá byla přeložena do češtiny. Je držitelkou prestižních literárních ocenění včetně Prix Femina (2017) a Ceny Severské rady (2007).
Jaké to je být svědkem své smrti? A jak se smířit s tím, že se svět točí dál i bez vás? Literární fantazie založená na skutečném případu vraždy, která svého času otřásla celým Švédskem. Hlavní hrdinka je zabita, její tělo rozkouskováno a v kufrech pohozeno po Stockholmu. Oběť sleduje „shora“, jak po ní rodiče pátrají, dokud se neprokáže její identita. Vidí, jaké životy vedou její děti. Vidí vše do té doby, dokud někdo na zemi nevyřkne její jméno naposledy. Velké existenciální drama o absolutní zranitelnosti, odloučení a mateřské lásce. O tom, co zůstane, když vše ostatní je pryč. O nečekané lásce, něžnosti a světle v naprosté tmě.
Švýcarsko
Lukas Bärfuss: Koala
Překlad: Tereza Semotamová, Archa 2020
Lukas Bärfuss (*1971) je švýcarský spisovatel, dramatik a divadelní režisér. Od roku 1997 působí jako spisovatel na volné noze a učí na řadě vysokých škol ve Švýcarsku a Německu. Mezi lety 2009 a 2013 pracoval jako dramaturg v Schauspielhaus Zürich, Za svou literární a dramatickou tvorbu získal mimo jiné v roce 2019 prestižní Georg-Büchner-Preis. Jeho romány byly přeloženy do 20 světových jazyku.
Románem Koala se autor zpozice vypravěče vyrovnává se sebevraždou vlastního bratra. Při hledání po příčině nešťastného rozhodnutí se zaráží nad skautskou přezdívkou svého sourozence – Koala. Započal s tímto nemilovaným jménem proces, který přiměl jeho bratra předčasně ukončit život? Autor podniká exkurz do pohnuté historie koaly, savce, trpícího již po několik staletí následky kolonizace, které jej dovedly až na hranu vymření. Zasazuje tak život zesnulého do širšího historického kontextu a buduje působivou paralelu mezi tímto neškodným zvířetem a jeho bratrem jako obětmi nelítostného světa.
Ukrajina
Taras Prochasko: Jetotak
Překlad: kolektiv překladatelů, Pavel Mervart 2021
Taras Prochasko (*1968) je ukrajinský esejista, prozaik a překladatel. Vystudoval přírodovědeckou fakultu a poté pracoval vInstitutu karpatského lesnictví, jako učitel,barman, hlídač, redaktor nebo rozhlasový moderátor. Vroce 2010 vyšla sbírka dosavadní adříve nevydané tvorby Jetotak. Českého překladu se také dočkal román Jinací (2012). Roku 2020 Prochasko obdržel nejprestižnější ukrajinské literární ocenění – Národní cenu Ukrajiny Tarase Ševčenka.
Nejpozoruhodnější současný ukrajinský spisovatel přepisuje historii rodných Karpat a s nimi celé střední Evropy, ve které je, jak známo, vše provázáno a všechno souvisí se vším. Nepíše ale alternativní dějiny, nýbrž propojuje místa do posloupností a ukazuje, že právě tak vznikají lidské osudy. Jeho texty jsou magické, filosofické, estétské, prodchnuté melancholií a humorem. Autor v nich vede čtenáře borůvkovými stezkami, kolem starých vil po úbočích Karpat, dusnými kupé ukrajinských rychlíků i přítmím pražských kaváren. Ať píše o čemkoli, vždycky píše o lásce. Existuje-li něco jako středoevropský magický realismus, pak toto je jeho zásadní kniha.
Velká Británie
Anna Burnsová: Mlíkař
Překlad: Ester Žantovská, Argo 2020
Anna Burnsová (* 1962) je britská prozaička seveirského původu. Narodila se v dělnické katolické čtvrti Ardoyne v Belfastu, po střední škole odešla do Londýna. Ve svých prvních dvou románech zaujala originálním využitím jazyka odposlouchaného na belfastských ulicích, stejně jako evokací prostředí sektářského násilí. Za třetí román Mlíkař (2018) získala jako vůbec první severoirský autor prestižní Man Bookerovu cenu.
Mlíkař je intimní příběh z dramatického období konfliktu v Severním Irsku. Osmnáctiletá hrdinka žije stejně jako všichni ostatní bez přestání pod drobnohledem okolí – všichni sledují, s kým mluvíte, kam chodíte, co čtete, protože každé sebemenší gesto má svůj význam a napovídá, jestli jste „náš“, nebo patříte „k nim“, nebo jste „zrádce“. Když se o ni začne zajímat o hodně starší ženatý muž, „mlíkař“, známý účastí v odboji, nemá úniku v doslovném ani přeneseném slova smyslu. Není kam odejít a nemůže už hledat útěchu ani v četbě za chůze, ani v běhu po místních parcích – „mlíkař“ je všude a zlé jazyky se nezastaví.
Romská literatura
Oksana Marafiotiová: Žij tam, kde jsou písně
Překlad: Karolína Ryvolová, Triton 2019
Oksana Marafiotiová (* 1974) je americká spisovatelka romského původu. Narodila se v Lotyšsku, dětství strávila v Moskvě a na šňůrách s divadelním ansámblem dědečka Andreje Kopylenka, s nímž rovněž vystupovala jako tanečnice a zpěvačka. V patnácti letech její rodina emigrovala do Los Angeles, kde autorka vystudovala klasickou hru na klavír. V současné době vyučuje tvůrčí psaní na několika univerzitách.
Patnáctiletá Oksana se na první pohled jeví jako obyčejná americká puberťačka, ve skutečnosti se v ní však sváří dvě starobylé kultury, romská a arménská, zarámované dětstvím v Sovětském svazu. Každý člen její neobvyklé rodiny – dědeček divadelní principál, babička čarodějka, otec milovník okultních věd i bohémská matka – se do ní nezapomenutelně otisknul a zanechal v ní nezodpovězenou otázku: Kdo vlastně jsem? Emigrace do Spojených států navíc přinesla řadu nepříjemných překvapení. Amerika vždycky nevypadá jako v klipech na MTV, rodina nedrží bezpodmínečně při sobě a každý se s rolí přistěhovalce vyrovnává po svém.
Nezávislé Bělorusko
Alherd Bacharevič: Poslední kniha pana A.
Překlad: Sjarhej Smatryčenka
Alherd Bacharevič (* 1975) je běloruský spisovatel, autor povídkových sbírek, románů, esejistických a autobiografických knih. Zatím poslední kniha snázvem Poslední kniha pana A. (2020) je rozebrána a dotisk zadržen na hranicích, kde ho prověřují běloruské úřady. Bacharevič žil 6 let vHamburku a na podzim 2020, po aktivní účasti na běloruských protestech, odjel se svou ženou básnířkou a překladatelkou Julií Cimafejevovou na pozvání Kulturvermittlung Steiermark do Štýrského Hradce.
"Závidím detem. Ty mohou věřit pohádkám, my ne. Nejvíce na světě mají rádi pohádky dospělí, jen se k tomu stydí přiznat," říká hrdina Poslední knihy pana A. Zadlužený spisovatel, aby vyplatil věřiteli, který je zároveň jeho nakladatelem, svůj dluh, píše po nocích pohádky - nebo, chcete-li mystické povídky - a každý večer je pak předčítá. Den co den se pohádkový svět vypravěče stává reálnější a skutečnost, v níž se děj knihy odehrává, naopak stále více připomíná pohádku, až nakonec hranice mezi fantazií a realitou definitivně zmizí. Autor nám zde otevírá dveře do svého uměleckého světa tak vábivěznámého z každodennosti a tak kouzelně neskutečného, znepokojivého - a děsivého.