Městská knihovna Třebíč
duben 2025
po út st čt so ne
  1
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
2
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
3
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
  • Francouzský klub 2025 / Severním Španělskem k Pyrenejím / Martina Merisi: Duše na cestách
4
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
5
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
6
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
  • Nezvalova Třebíč 2025 / Malíř Vítězslav Nezval / Výstava
7
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
8
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
  • Nezvalova Třebíč 2025 / Ptáčov Antonína Kybala / MUDr. František Dvořáček
  • Zvukové knihovny v roce 2025 / jednodenní seminář pro knihovny
9
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
10
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
  • Poznej svého farmáře / Kozí farma DoRa
11
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
  • Mirek Kemel / Mordyjé / Vladimír Javorský / Tomáš Görtler
12
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
13
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
14
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
15
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
  • Gruzie všemi smysly / Mirka Rašková
16
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
17
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
  • Bookstart - S knížkou do života. Téma: Velikonoce
18
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
19
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
20
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
21
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
22
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
  • Nezvalova Třebíč 2025 / Přátelství Vítězslava Nezvala s malíři Bedřichem Vaníčkem a Viktorem Nikodemem / MUDr. František Dvořáček
23
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
24
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
25
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
26
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
27
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
28
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
  • Jak se žilo za Otce vlasti / Mgr. Stanislav Mikule
29
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
  • Rebeka / Křest nové knihy Miroslavy Čermákové
30
  • VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU
       
Ptejte se knihovny



Město Třebíč



Kraj Vysočina



NOVA-NET



Platební brána ComGate



Výročí a regionální osobnosti ČERVEN 2019

130. výročí narození
FIALA, Otakar – pedagog, filolog, historik
Narození:       2.  6. 1889 Jaroměřice nad Rokytnou
Úmrtí:            3.  1. 1977 Brno
Byl historikem literárním a hudebním. Jako středoškolský profesor působil v Třebíči, Prostějově a Brně. Od roku 1951 pracoval v Janáčkově archívu Moravského muzea. Zabýval se dílem Otokara Březiny. Používal pseudonym Otakar Skála.

Dílo:
Fiala, Otakar, 1889-1977. Studie z novoříšského období Otokara Březiny.  Otakar Fiala. Praha : Academia, 1969. Rozpravy Čs. akad. věd. 67 s., fot.

Ověřeno v :
Literární archiv Památníku národního písemnictví

 
   
70. výročí úmrtí
HAVELKA, Roman - malíř, výtvarník, ilustrátor
Narození:         30. 4. 1877 Jemnice (Třebíč)
Úmrtí:              20. 6. 1949 Znojmo
Roman Havelka měl mnoho sourozenců, otec byl sítař, rodina byla chudá.  V osmi letech se rodina přestěhovala do Jihlavy. Už v té době se začínal věnovat malování. Motivoval se jak jihlavským prostředím, tak prostředím jeho rodného kraje Podyjí. Od roku 1892 začal studovat na uměleckoprůmyslové škole v Praze. Později byl přijat na Akademii výtvarných umění, studoval u profesora Julia Mařáka. Studoval výborně, při studiu vystavoval, pobíral stipendia. Na výstavě v roce 1900 získal stipendium na cestu do Itálie, později tam cestoval častěji a přivážel si z cest, cestoval také na Balkán mnoho studií. V roce 1902 pracoval v ateliéru v Mnichově a za dva roky na Šumavě. V roce 1912 (po smrti Liebschera) začal ilustrovat Sedláčkovy Hrady a zámky. Od otevření ronínského Domu umělců r. 1913 vyslavoval každoročně svoje práce. Byl spoluzakladatelem svazu umělců SVUM (2 zakladatel je Josef Úprka).  V době 1. světové války vytvořil několik skic. V roce 1919 vystavoval v Třebíči, další rok v Moravských Budějovicích a v roce 1921 v Jemnici. Další výstavy jeho prací se konaly v Olomouci, v Praze s JVU, v roce 1934 se zúčastnil výstavy žáků Julia Mařáka v Hradci Králové, v Hodoníně, v r. 1949 v Jihlavě. Výstavy jeho prací pokračovaly i po jeho smrti -  1957 v Hodoníně,  1958 v Jihlavě, 1977 v Hodoníně.
Ve svých dílech se zaměřoval na malování české krajiny, motivované rodným Podyjím, ve všech ročních obdobích. Vycházel z imprese a dílům dával svůj osobitý styl. Mezi nejpoužívanější odstíny barev patří odstíny žluté, zelené, oranžové, modré a fialové.

Literatura:
Zejda, Radovan...[et.al.]. Osobnosti Třebíčska. Vyd.1. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s.: il.

;
   
70. výročí úmrtí
HAVELKA, Roman - malíř, výtvarník, ilustrátor
Narození:         30. 4. 1877 Jemnice (Třebíč)
Úmrtí:              20. 6. 1949 Znojmo
Roman Havelka měl mnoho sourozenců, otec byl sítař, rodina byla chudá.  V osmi letech se rodina přestěhovala do Jihlavy. Už v té době se začínal věnovat malování. Motivoval se jak jihlavským prostředím, tak prostředím jeho rodného kraje Podyjí. Od roku 1892 začal studovat na uměleckoprůmyslové škole v Praze. Později byl přijat na Akademii výtvarných umění, studoval u profesora Julia Mařáka. Studoval výborně, při studiu vystavoval, pobíral stipendia. Na výstavě v roce 1900 získal stipendium na cestu do Itálie, později tam cestoval častěji a přivážel si z cest, cestoval také na Balkán mnoho studií. V roce 1902 pracoval v ateliéru v Mnichově a za dva roky na Šumavě. V roce 1912 (po smrti Liebschera) začal ilustrovat Sedláčkovy Hrady a zámky. Od otevření ronínského Domu umělců r. 1913 vyslavoval každoročně svoje práce. Byl spoluzakladatelem svazu umělců SVUM (2 zakladatel je Josef Úprka).  V době 1. světové války vytvořil několik skic. V roce 1919 vystavoval v Třebíči, další rok v Moravských Budějovicích a v roce 1921 v Jemnici. Další výstavy jeho prací se konaly v Olomouci, v Praze s JVU, v roce 1934 se zúčastnil výstavy žáků Julia Mařáka v Hradci Králové, v Hodoníně, v r. 1949 v Jihlavě. Výstavy jeho prací pokračovaly i po jeho smrti -  1957 v Hodoníně,  1958 v Jihlavě, 1977 v Hodoníně.
Ve svých dílech se zaměřoval na malování české krajiny, motivované rodným Podyjím, ve všech ročních obdobích. Vycházel z imprese a dílům dával svůj osobitý styl. Mezi nejpoužívanější odstíny barev patří odstíny žluté, zelené, oranžové, modré a fialové.

Literatura:
Zejda, Radovan...[et.al.]. Osobnosti Třebíčska. Vyd.1. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s.: il.