- O nás
-
Oddělení a pobočky
Knihovna Hasskova
Pobočky knihovny
-
Projekty a granty
Aktuální projekty
- Služby
- Knihovnám
- Kontakt
Moderní knihovna ve městě památek Unesco
Městská knihovna v TřebíčiHasskova 102/2
674 01 Třebíč
IČ: 00091740
Tel.: 568 619 520
Rychlá navigace
prosinec 2024
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
1
|
||||||
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
| 30 | 31 |
Výročí a regionální osobnosti ČERVEN 2022
| 90. výročí narození CINK, Josef – básník Narození: 16. 6. 1932 Lašťany (Olomouc) Úmrtí: 25. 3. 1995 Třebíč V Třebíči žil od roku 1970, pracoval zde jako skladník. Byl členem literárního klubu Svazu českých spisovatelů v Brně. Básně publikoval od roku 1960 nejprve v různých časopisech a sbornících. Literatura: ČERMÁKOVÁ, Miroslava. Regionální osobnosti : výběr. Sestavovatel, kompilátor Miroslava Čermáková. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. Dílo: sbírky veršů: Aby už nikdy 1972 Ptačí krajiny 1973 Krajiny usmíření 1974 V tvých zahradách 1975 Geopatogenní zóny; Chystání léta 1980 Antarktické dny 1994 Robinson Crusoe 1995 | |
| 180. výročí narození KUBEŠ, Jan František – knihkupec, nakladatel Narození: 25. 6. 1842 Třebíč Úmrtí: 28. 3. 1925 Třebíč Nakladatel, vydavatel hudebnin, hudebních časopisů, školních a církevních zpěvníků, knihtiskař. Knihkupec a vydavatel. 24 let byl starostou Třebíče. Od roku 1898 byl rytířem řádu Františka Josefa I. Literatura: Slovník českých nakladatelství 1849-1949 Dílo: viz. zde | |
| 80. výročí úmrtí KUBIŠ, Jan – voják, výsadkář Narození: 24. 3. 1913 Dolní Vilémovice (Třebíč) Úmrtí: 18. 6. 1942 Praha Otec Jana Kubiše byl obuvníkem, šil obuv pro třebíčskou obuvnickou továrnu. Jan Kubiš měl tři sourozence, staršího bratra Rudolfa a dva mladší bratry Františka a Jaroslava. Brzy mu zemřela maminka a otec si vzal jako druhou manželku vdovu Marii Dusíkovou, která přivedla do rodiny dalších pět dětí. Z tohoto manželství pak vzešly ještě čtyři děti - Marie, Vlasta, Jitka a František. Jan Kubiš pracoval od dětství u sedláků. Když dokončil školu, sloužil jako čeledín v Rudíkově. Po ukončení základní vojenské služby u armády zůstal u dělostřelectva v hodnosti rotmistra. Po okupaci 1938 byl demobilizován, vrátil se do Dolních Vilémovic, kde pracoval jako dělník v cihelně. V roce 1939 se rozhodl odejít do zahraničí, přes Francii do Anglie, kde se přihlásil do výsadkářského výcviku. 28. prosince byly z Anglie poslány tři výsadkové skupiny Silver A, Silver B a Antropoid, kterou tvořil Jan Kubiš a rotmistr Jozef Gabčík. Jejich úkolem bylo provést atentát na říšského protektora SS gruppenfuhrera a generála policie Reinharda Heydricha. Seskok provedl v okolí Nehvizd u Prahy, kde je kontaktovala sokolská organizace Obec sokolská v odboji známá také jménem Jindra. V přípravě atentátu spolupracoval s rodákem z Rešic u Znojma Adolfem Opálkou. 27. května 1942 byl v zatáčce tehdejší Kirchmayerovy ulice proveden atentát na Reinharda Heydricha vojáky Kubišem, Opálkou, Gabčíkem a Josefem Valčíkem. Po měsíci ukrývání byl jejich úkryt v cyrilometodějském kostele v Praze objeven a zde dobrovolně ukončili své životy. Gestapo se mstilo na jejich rodinách a příbuzných. Z Dolních Vilémovic bylo odvezeno 37 příbuzných Jana Kubiše a z Třebíčska přes 250 lidí stejného příjmení. Obětmi byli i představitelé pravoslavné církve, v jejichž kostele se výsadkáři ukrývali. In memoriam byl vyznamenán: 1942 druhý Čs. válečný kříž; 1944 Československá vojenská pamětní medaile; 1949 Zlatá hvězda; 1968 nejvyšší československé vojenské vyznamenání Literatura: Ivanov, Miroslav. Atentát na Reinharda Heydricha / Miroslav Ivanov. -- 1. vyd., rozš. přeprac. 3. -- Praha : Panorama, 1979. -- 285 s., fot. -- (Stopy, fakta, svědectví). -- Bibliogr. | |
| 80. výročí úmrtí MIKUNDA, Miloš – voják, legionář Narození: 29. 9. 1899 Třebíč Úmrtí: 13. 6. 1942 Osvětim Narodil se v domě na Hasskově ulici č. 67. Jeho otec Antonín byl učitelem. Miloš Mikunda přerušil studium na obchodní škole a jako dobrovolník narukoval k dělostřeleckému pluku v Jihlavě, kde prodělal výcvik. Na frontu nastoupil na Haličsku, kde přeběhl do ruských zákopů. Přihlásil se do českých legií, zúčastnil se bitvy u Bachmače a stal se členem druhého spojovacího jezdeckého pluku. Do Třebíče se vrátil v roce 1920, zde dokončil obchodní školu, nějaký čas pracoval jako úředník. Byl sokolem a členem a jednatelem pěveckého sdružení Janáček. Po okupaci Československa vstoupil do Obrany národa a v souvislosti s její činností byl zatčen v roce 1940. Byl vězněn na Sušilových kolejích v Brně. Pro nedostatek důkazů byl propuštěn na svobodu. Znovu byl zatčen 8. října 1941 při akci zaměřené proti Sokolu. Byl internován v Jihlavě. 29. ledna byl odvezen do tábora v Brně, 6. března transportován do Osvětimi, kde zemřel. Literatura: Stoleté výročí narození. Podle vzpomínek MVDr. Miloše Mikundy. Horácké noviny, 10, 1999, č. 74, s. 5: fotografie | |
| 80. výročí úmrtí OPÁLKA, Adolf – voják, výsadkář Narození: 4. 1. 1915 Rešice (Dukovany) Úmrtí: 18. 6. 1942 Praha Nadporučík, polyglot, účastník československého odboje. 26. června 1939 emigroval do Polska, odtud do Francie, sloužil jako seržant v cizinecké legii v Alžírsku. Účastnil se bojů o Francii jako poručík 3. československého pěšího pluku v Agde. Po kapitulaci Francie odešel do Anglie, kde působil jako poručík 1. československé brigády v Kinetonu. Prodělal parašutistický výcvik. V roce 1942 byl jmenován velitelem výsadku, který tvořili Karel Čurda a Ivan Kolařík. Byli pověření podpořit výsadkáře s úkolem atentátu na Reinharda Heydricha. Literatura: Mejzlík, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. Třebíč: Český svaz bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. : il. | |
| 320. let události KAREL ANTONÍN BRAIDA jmenován správcem třebíčského panství císařem Leopoldem I. po dobu sporů o Valdštejnské dědictví (Třebíč 06.1702-1703) Událost: 06. 1702 - 1703 Literatura: Fišer, Rudolf. Třebíč. Dějiny města I. Vyd.1. Brno: Blok, 1978. 210 s.: il. | |